Využití půdoochranných technologií v pěstování řepy cukrové

Jakub Hybler

Diplomová práce

Use of soil conservation technologies in the growing of sugar beet

Anotace:

V poslední době se setkáváme s mnoha extrémy počasí. Jedním takovým jsou náhlé a vydatné přívalové deště. Právě tyto deště nejvíce ohrožují zemědělskou půdu vznikem vodní eroze půdy. Nejvíce náchylné k vodní erozi půdy jsou širokořádkové plodiny, mezi které patří také cukrová řepa. Z těchto důvodů byla v posledních letech věnována velká pozornost vlivu zpracování půdy na působení vodní eroze půdy. Cílem této diplomové práce bylo posoudit vliv podzimního zpracování půdy na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy, ale také na výnosové a kvalitativní parametry této plodiny. Dílčím cílem bylo posoudit vliv vzrůstající listové pokryvnosti cukrové řepy na vodní erozi půdy. Za tímto účelem byly v průběhu let 2012 až 2015 založeny přesné polní pokusy na pozemcích Agro Chomutice a.s. Pokusy byly založeny ve třech variantách a to mělké kypření (do 10 cm), hluboká orba (do 25 cm) a hluboké kypření (do 25 cm). V různých růstových fázích probíhalo umělé zadeštění. V první růstové fázi nebyla cukrová řepa zapojena ani v řádku a ani v meziřadí. Ve druhé růstové fázi byla cukrová řepa zapojena v řádku, ale v meziřadí ještě ne. V poslední třetí růstové fázi byl již porost plně zapojen. Samotné zadeštění bylo prováděno polním simulátorem deště a byla sledována ztráta půdy z jednotlivých variant. Při umělém zadeštění bylo zjištěno, že cukrová řepa je nejvíce ohrožená vodní erozí půdy v rané fázi růstu a právě v této fázi se nejvíce projevilo rozdílné podzimní zpracování půdy k cukrové řepě. V první růstové fázi cukrové řepy, ve které bylo prováděno zadeštění, bylo dosaženo nejlepších výsledků jak u hlubokého kypření, tak hluboké orby. V roce 2012 (24. 5. 2012) byla u hlubokého kypření naměřena ztráta půdy 1,30 t.ha-1, což představovalo snížení o 64,76 % oproti mělkému kypření a o 40,91 % oproti hluboké orbě. Naopak v roce 2014 (2. 6. 2014) byla jako nejlepší varianta vyhodnocena hluboká orba se ztrátou půdy 0,11 t.ha-1. Takováto ztráta půdy je o 78,43 % menší oproti hlubokému kypření a menší o 91,41 % oproti mělkému kypření. Obdobných výsledků bylo dosaženo jak u hlubokého kypření tak hluboké orby v pozdějších fázích růstu, ve kterých bylo prováděno zadeštění. Z výsledků bylo dále zjištěno, že cukrová řepa v pozdějších fázích růstu lépe odolává vodní erozi půdy. To dokládá rok 2012, kdy při prvním zadeštění (24. 5. 2012) byla zjištěna ztráta půdy 2,20 t.ha-1 u hluboké orby. Při druhém zadeštění (6. 6. 2012) 0,03 t.ha-1 a při třetím (1. 8. 2012) už byla naměřena nulová ztráta půdy. Stejných výsledků bylo dosaženo v následujících pokusných letech. U hlubokého kypření bylo dosaženo největšího výnosu bulev (99,71 t.ha-1), ale rozdíl mezi hlubokou orbou (99,32 t.ha-1) činil jen 0,39 %. Nejvyšší cukernatosti dosáhla varianta s hlubokým kypřením (18,95 %). Při statistickém zpracování však nebyl zjištěn mezi variantami statisticky průkazný rozdíl. Největšího výnosu bulev přepočítaného na 16% cukernatost dosáhla varianta s hlubokým kypřením (122,32 t.ha-1), ale opět rozdíl mezi hlubokou orbou (119,81 t.ha-1) činil pouze 2,10 %. Ze čtyřletých výsledků byl jednoznačně prokázán příznivý vliv hlubokého kypření a hluboké orby na vodní erozi půdy v porostu cukrové řepy. Dále bylo zjištěno, že se stoupající listovou pokryvností a růstem bulvy cukrové řepy klesá nebezpečí vodní eroze půdy. Cukrová řepa je nejvíce náchylná na vodní erozi půdy v raných fázích růstu a právě v této době se uplatnilo hluboké podzimní zpracování půdy. U plně zapojeného porostu nebyly naměřeny výraznější ztráty půdy, a v tuto dobu přestává být cukrov

Anotace:

á řepa erozně nebezpečnou plodinou. U výnosových a kvalitativních parametrů cukrové řepy byl zjištěn pozitivní vliv hlubokého kypření a hluboké orby na výnos a kvalitu cukrové řepy. Nejméně příznivých výsledků ve všech pokusných letech bylo dosaženo u mělkého kypření.

Abstract:

More recently we meet with many extremes of weather. One such are sudden and heavy rainstorms. Now most these rains endanger the agricultural land the emergence of water erosion. Most sensitive to water erosion are wide row crops, including sugar beet also. For these reasons, in recent years we paid great attention to the impact of tillage effects on soil water erosion. The aim of this thesis was evaluate the influence of autumn tillage on water erosion soil in the stand of sugar beet, but also on the yield and quality parameters of the crop. A secondary aim was to assess the effect of increasing the leafy ground cover beet on water erosion soil. For this purpose over the years 2012-2015 based on accurate field trials on lands Agro Chomutice Inc. Experiments were set up in three variants namely shallow loosening (10 cm) deep plowing (25 cm) deep loosening (25 cm). In various growth phases proceeds artificial rainfall. In the first growth phase was not sugarbeet involved either in row and not in the between rows. In the second growth phase of the beet involved in the row between rows but not yet. In the third growth phase has been fully involved growth. Itself artificial rainfall was performed field simulator rain and was observed soil loss from individual variants. At artificial rainfall it was found that sugar beet is the most threatened by water erosion soil in the early growth phase and at this phase the most evident difference autumn tillage to sugar beets. In the first growth phase of sugar beet, which was carried artificial rainfall, the best results both for deep loosening and deep plowing. In 2012 (24. 5. 2012) was measured with a deep loosening of soil loss of 1.30 t ha-1, representing a decrease of 64.76% compared to the shallow loosening and by 40.91% compared to deep plowing. Conversely, in 2014 (2. 6. 2014) was evaluated as the best variant of deep plowing the soil loss of 0.11 t ha-1. Such loss soil is 78.43% less compared to the deep loosening and lower by 91.41% compared to the shallow loosening. Similar results were achieved for both deep loosening and deep plowing in the later phases of growth, which was carried artificial rainfall. From the results it was found that the sugar beet at later growth phases better resists water erosion. This is illustrated in 2012, when the first artificial rainfall (24. 5. 2012) was observed soil loss of 2.20 t ha-1 for deep plowing. In the second artificial rainfall (6. 6. 2012) 0.03 t ha-1, and the third (1. 8. 2012) have been measured zero loss soil. The same results were achieved in the following experimental years. On deep loosening achieved the largest root yield (99.71 t ha-1), but the difference between deep plowing (99.32 t ha-1) was only 0.39%. The highest sugar content reached variant with deep loosening (18.95%). When the statistical treatment has not been established between the variants statistically significant difference. The greatest yield root recalculated at 16% sugar content reached variant with deep loosening (122.32 t ha-1), but again the difference between deep plowing (119.81 t ha-1) was only 2.10%. Results from four years has clearly demonstrated beneficial effect of deep loosening and deep tillage on soil water erosion in the sugar beet crop. Furthermore, it was found that with increasing abundances leaf and root growth of sugar beet decreases danger of water erosion. Sugar beet is the most susceptible to water erosion in the early phases of growth, and at this time was applied deep autumn tillage. For a fully wired vegetation were not detected significant loss soil, and at this time ceases to be a dangerous erosion sugar beet crop. For yield and quality parameters of sugar beet was found positive effect of deep loosening and deep tillage on yield and quality of sugar beet. The least favorable results in all experimental years was achieved in a shallow loosening.

Klíčová slova

eroze půdy, půdoochranné technologie, zpracování půdy, výnos, řepa cukrová, kvalita

Keywords

quality, yield, sugar beet, soil erosion, soil conservation technology, tillage

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 7. 4. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jaroslav Urban, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Fytotechnika / Rostlinná produkce