Náboženské dimenze vědecké praxe v jejím pojetí Karla Poppera a Thomase Kuhna

Mgr. Matouš Crha

Bakalářská práce

Religious Dimensions of Scientific Practice in its Conception of Karl Popper and Thomas Kuhn

Anotace:

Na základě textové a kontextuální analýzy hlavních děl dvou nejvýznamnějších filosofů moderní vědy Karla Poppera a Thomase Kuhna, nastiňuje práce v hrubých rysech povahu moderní vědecké praxe a s užitím dimensionálního přístupu Niniana Smarta usiluje postihnout ty její aspekty, které by umožňovaly studium vědeckých společenství z religionistické perspektivy. Zaměřuje se na ověření následujících tezí: 1) Vědecká společenství se z funkcionálního hlediska neodlišují od společenství náboženských; 2) Pracovní činnost vědců zahrnuje řadu charakteristik, které bývají běžně přisuzovány praxi náboženských specialistů. Cílem této teoreticko-analytické práce je tak představit některé argumenty pro tvrzení, že neexistuje jasná dělící hranice mezi náboženskými a nenáboženskými fenomény. Právě opačně, totiž že sekulární a náboženské systémy se vzájemně prolínají. Že samotné základy vědecké praxe jsou diskutabilní, historicky podmíněné a lze v nich nalézt velké množství rysů, které jsou běžně řazeny do sféry náboženství. A věda a náboženství mohou být tudíž chápány také jako velmi podobné nástroje, pomocí kterých lidské společnosti uspořádávají a vysvětlují svět, ve kterém pobývají. Práce je koncipována jako předběžný průzkum normativní úrovně zkoumaného fenoménu za účelem vytvoření teoretického rámce, který by mohl posloužit jako podklad pro budoucí výzkum v tomto směru.

Abstract:

On the basis of textual and contextual analysis of main works of the two the most important philosophers of modern science Karl Popper and Thomas Kuhn, this thesis adumbrates in rough outline the nature of modern scientific practice and with the use of dimensional approach of Ninian Smart it strives to capture those its aspects, which would allow study of scientific communities from the Comparative Science of Religions‘ perspective. It focuses on attestation of following theses: 1) Scientific communities don’t differ from religious communities from functional, 2) Work of scientists involves a number of characteristics, which are usually attributed to the practice of religious specialists. Aim of this theoretic and analytical thesis is therefore also to present some arguments for contention, that there is no sharp line between religious and non-religious phenomenas. Quite the opposite, that the secular and religious systems mutually blend together. That basics of scientific practice themselves are disputable, historically determined and that it is possible to find a multitude of traits, which are commonly filed into the sphere of religions. Hence science and religion can be comprehended also as very similar tools, by which means human societies organize and interpret the world they reside in. Thesis is conceived anticipatory exploration of normative level of studied phenomena in order to build theoretical framework, which could serve for future research purposes in this field.

Klíčová slova

Věda, Filosofie vědy, Dimenze náboženství, Implicitní náboženství, Sekulární náboženství, Karl Popper, Thomas Kuhn, Gestalt, Whigovská historie, Tiché vědění, Science, Philosophy of Science, Dimensions of Religion, Implicit Religion, Secular Religion, Whig History, Tacit Knowledge

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 12. 2011

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 1. 2012
• Vedoucí: Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Filozofie / Religionistika