Legislativní chování a smíšené volební systémy: případová studie Maďarska v letech 2006 - 2014

Bc. Jan Koudela

Master's thesis

Legislative behavior and mixed-member electoral systems: case study of Hungary in 2006 - 2014

Anotácia:

Od svého prvního úspěchu v roce 1998 FIDESZ poprvé vytvořil vládní koalici v maďarském Národním shromáždění. Do roku 2010, kdy strana Viktora Orbána získala dvoutřetinovou ústavní většinu, bylo do značné míry předpokládáno, že se jak FIDESZ, tak další politické strany v Maďarsku skládají z disciplinovaných poslanců hlasujících v souladu se stranickou linií. Nicméně maďarský parlament byl do roku 2014 volen prostřednictvím supersmíšeného volebního systému, a z toho důvodu vždy obsahoval různé skupiny zákonodárců podle typu mandátu. Někteří byli zvolení v poměrné složce a měly by tedy vděčit za svá místa vlastní straně, zatímco jiní, zvolení v jednomandátových většinových obvodech, by se měli cítit dostatečně bezpečně, aby jednali nezávisle na stranické většině. Maďarský případ smíšeného volebního systému nám umožňuje otestovat současné teorie vysvětlující vliv volebních systémů na legislativní chování. Zatímco Collieho (1985) teoretická práce předpokládá, že bezpečnost křesla, opakovaný výkon mandátu a členství ve vládě mohou spolehlivě vysvětlit míru stranické disciplíny, případových či komparativních studií na toto téma bylo pouze několik a s nejasnými výsledky (viz Sieberer 2010). Za použití veřejně dostupných dat o hlasování předkládáme popis a analýzu hlasovacích bloků během období 2006 - 2014.

Abstract:

Since its first major success in 1998, FIDESZ has built up a vast legislative bloc in the Hungarian National Assembly. Since 2010, when Orbán’s party won two-thirds majority, it has been largely assumed that both FIDESZ and other Hungarian parties consist of disciplined legislators voting the party line. However, because Hungary’s parliament has formerly been elected through a mixed system, each voting bloc would in fact contain different groups of legislators: Some, elected through proportional representation, would owe their seats wholly to their party, while others, elected in single-member districts, were safe enough to act independently. This case of a mixed electoral system then allows us to test existing theories explaining the effects of electoral systems on legislative behavior. While the basic theoretical works have since Collie (1985) assumed that a legislator’s seat safety, incumbency and governmental position can mostly explain his or her level of voting discipline, studies testing for such a relationship have been few and far between (see Sieberer 2010). Using newly available bulk voting data, we are able to present a description of the voting blocs in Hungary’s parliament focusing on the period of 2006 - 2014.

Kľúčové slová

Maďarsko, maďarský, volební systémy, smíšené volební systémy, legislativní chování, hlasovací chování, vážená analýza hlavních komponent, bezpečnost mandátu, stranická jednota, FIDESZ, Viktor Orbán, Hungary, hungarian, electoral systems, voting systems, mixed-member systems, legislative behavior, voting behavior, weighted principal component analysis, seat safety, party unity

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 5. 1. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 1. 2016
• Vedúci: Mgr. Peter Spáč, Ph.D.
• Oponent: prof. PhDr. Lubomír Kopeček, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Social Studies

Master programme / odbor:
Political Science / Political Science