Netopýři Liberecka a přilehlých oblastí

Romana Böhmová

Bakalářská práce

Bats of Liberec and adjacent areas

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá biologii původních i migrujících druhů netopýrů, které obývají několik stanovišť na Liberecku – Prachovské skály, Hanychovskou jeskyni, skalní útvary Oko nad Branžeží a okolí Valdštejna. V České republice se vyskytují dva druhy vrápenců z čeledi vrápencovití Rhinolophidae a 25 druhů netopýrů z čeledi netopýrovití Vespertilionidae. Z čeledi vrápencovití Rhinolophidae je u nás nejčastější druh vrápenec malý Rhinolophus hipposideros, který je teplomilný, ale byl nalezen i v zimovištích v severních Čechách. Lze jej považovat již za původní druh, neboť jeho počty na severu vzrůstají. Z čeledi netopýrovití Vespertilionidae jsou u nás sledované rody Myotis, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus, Barbastella, Plecotus, Vespertilio, Hypsugo a Miniopterus. Při odchytech během letních a podzimních přeletů v lesním prostředí se lze setkat nejčastěji s místními druhy netopýrů, např. netopýr velký Myotis myotis, netopýr vodní Myotis daubentonii, netopýr velkouchý Myotis bechsteinii, netopýr vousatý Myotis mystacinus, netopýr Brandtův Myotis brandtii, netopýr řasnatý Myotis nattereri, netopýr večerní Eptesicus serotinus, netopýr rezavý Nyctalus noctula, netopýr černý Barbastella barbastellus a netopýr ušatý Plecotus auritus. Mezi místní druhy lze zařadit i netopýra hvízdavého Pipistrellus pipistrellus, který však obývá městská sídliště. Druhy, které se postupně přesouvají z jihu Čech a Moravy lze nalézt na severu již ve vyšších počtech, např. netopýr brvitý Myotis emarginatus, netopýr severní Eptesicus nilssonii, netopýr stromový Nyctalus leisleri, vzácněji netopýr alkathoe Myotis alcathoe, kterého lze zaměnit s velmi podobnými druhy, a v blízkosti měst se objevuje netopýr nejmenší Pipistrellus pygmaeus.Větší část netopýrů je vybavena echolokačními hlasy. Echolokační zvuky vysílají převážně tlamkou, jen rod Rhinolophus je vysílá nosem. Tyto zvuky se pohybují od 8kHz do 220kHz a rozdělují se do CF a FM signálů. K usměrnění těchto zvuků napomáhají netopýrům ušní víčka.Úkryty se liší podle druhu, ale většina z nich se adaptovala k životu v blízkosti lidských obydlí. Výběr závisí na místu působení a teplotě uvnitř úkrytu. U zimovišť je důležitá i vlhkost vzduchu. Nejvíce publikovaných záznamů pochází ze zimovišť, letní úkryty lze sledovat jen v lidských obydlích. Stromové úkryty jsou těžko dohledatelné.Lovecké strategie jsou přímo závislé typu echolokace a letových schopností druhu spojené s obývaným biotopem a lovenou potravou. Netopýři lovící ve vzduchu mají delší a užší křídla, protože loví převážně létavý hmyz. Pokud netopýři sbírají potravu z povrchu listů, země či vodní hladiny, potřebují více manévrovat a k tomu jim slouží křídla kratší, širší a zaoblená. Dále u nich lze zaznamenat hlasitou echolokaci. Méně vídanou loveckou strategií je lov z místa odpočinku, kterou občas využívá vrápenec malý Rhinolophus hipposideros.U letounů se v průběhu evoluce vyvinula spousta potravních specializací - např. požírání ovoce, nektaru, krve, hmyzu, či lov drobných obratlovců (rybožravost, žabožravost atd.), avšak u našich netopýrů lze pozorovat nejvíce hmyzožravost a občasnou masožravost. Hmyzožraví netopýři si buď vybírají jeden druh potravy (např. netopýr velký Myotis myotis si vybírá hmyz z čeledi střevlíkovití Carabidae) nebo mají velmi pestrou skladbu potravy. Složení potravy se u netopýrů zkoumá ze vzorků výkalů sbíraných v letních úkrytech.V životní cyklu netopýrů mírného pásma se střídá období aktivity a klidu. Během aktivity netopýři loví po a před hibernací, rozmnožují se, vytvářejí kolonie (větši

Anotace:

nou samice), vychovávají mláďata a nalézají nové úkryty. Klidové období spočívá v nalezení vhodného úkrytu pro zimní spánek. Během hibernace postupně spotřebovávají tukové zásoby. Občas se stává, že v důsledku náhlého zvýšení okolní teploty se proberou a vydají na lov nebo se přemístí do jiného patra v úkrytu. V tomto může být právě postupné oteplování v důsledku globálních změn pro netopýry velmi rizikové.Legislativní ochrana netopýrů na území ČR by měla být důslednější a měla se zaměřit nejen na informovanost odborné veřejnosti, ale také na veřejnost laickou. V praxi se ochraně našich druhů netopýrů intenzivně věnuje několik organizací – ČSOP (Český svaz ochránců přírody), ZO ČSOP Nyctalus (Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Nyctalus), ČESON (Česká společnost pro ochranu netopýrů) a AOPK ČR (Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky).Tato rešeršní práce poslouží v budoucnu k rozšíření informací a vědeckých poznatků využitých v terénním výzkumu výskytu netopýrů, který na území Liberecka a v přilehlých oblastech probíhá již mnoho let a na kterém se aktivně podílím od roku 2014.

Abstract:

The bachelor thesis deals with the biology of native and migrating bats, which inhabit several habitats in the Liberec area - Prachovske Rocks, Hanychovska Cave, Eye above Branžež and in Valdštejn surroundings. There are two species of horseshoe bats in the Czech Republic from the Rhinolophidae family and 25 bat species from the Vespertilionidae family. The most common type of horseshoe bat in the Czech Republic is the lesser Rhinolophus hipposideros, which is a thermophile but has also been found in wintering grounds in northern Bohemia. It can already be considered an original species because its numbers in the north are on the rise. From the Vespertilionidae family of bats, the genera Myotis, Eptesicus, Nyctalus, Pipistrellus, Barbastella, Plecotus, Vespertilio, Hypsugo and Miniopterus have been observed in this country. During their summer and autumn flights, the bats most frequently captured in the forest are, for instance, the greater mouse-eared bat (Myotis myotis), Daubenton’s bat (Myotis daubentonii), Bechstein’s bat (Myotis bechsteinii), the whiskered bat (Myotis mystacinus), Brandt’s bat (Myotis brandtii), Natterer’s bat (Myotis nattereri), the serotine bat (Eptesicus serotinu)s, the noctule bat (Nyctalus noctula), the western barbastelle bat (Barbastella barbastellus) and the brown long-eared bat (Plecotus auritus). Local species include the common pipistrelle bat (Pipistrellus pipistrellus) which, by contrast, inhabits urban developments. Species of bats that have been moving gradually from South Bohemia and Moravia, can now be found in higher numbers in the north, such as a species of vesper bat called Geoffroy’s bat (Myotis emarginatus), the northern bat (Eptesicus nilssonii), Leisler’s bat (Nyctalus leisleri), and a rarer species, the alcathoe whiskered bat (Myotis alcathoe), which can be confused with very similar species, and the soprano pipistrelle bat (Pipistrellus pygmaeus), the smallest bat species which can be observed near cities. Most bats produce echolocation sounds, emitting these sounds through the mouth, only the Rhinolophus emits them through the nose. These sounds range from 8kHz to 220kHz and can be divided into CF and FM signals. The external structure of the bats’ ears helps to direct these sounds.Bat habitats vary by species, but most have adapted to life near human dwellings. The choice depends on the location and on the temperature inside the habitat. Humidity is also important for wintering grounds. Most published records come from wintering grounds, whereas summer habitats can only be observed in human dwellings. Tree habitats are difficult to find.Hunting strategies are directly dependent on the type of echolocation and on the flight abilities of the species connected with the biotope occupied and the hunted food. Bats hunting in the air have longer and narrower wings because they mostly hunt flying insects. If bats collect food from the surface of leaves, from the ground or from the surface of water, they need to manoeuvre more and thus their wings are shorter, wider and rounded. Furthermore, they have been found to emit loud echolocation calls. A rarer hunting strategy, sometimes observed in the lesser horseshoe bat Rhinolophus hipposideros, is hunting from their resting place.In the course of evolution, bats have developed a number of food specialties, such as fruit, nectar, blood, insects, or hunting small vertebrates (e.g., fish, frogs, etc.), but the majority of bats in this country are insectivorous and occasionally carnivorous. The carnivorous bats either choose one type of food (e.g. the greater mouse-eared bat (Myotis myotis) chooses insects from the ground beetles (Carabidae) family) or have a very varied diet. The food composition of bats is examined from faeces samples collected in summer habitats.The life cycle of temperate bats alternates between periods of activity and rest. During periods of activity bats hunt before and after hibernation, breed, f

Abstract:

orm colonies (mostly females), raise their young and find new habitats. They use their periods of rest to find suitable habitats for hibernation. During hibernation they gradually consume fat stores. Occasionally, due to a sudden increase in ambient temperature, they wake up and go hunting or move to another floor in their habitat. In this respect, gradual increases in temperature due to global warming could prove very risky for bats.The legislative protection of bats in the Czech Republic should be more consistent and should focus not only on awareness among the professional public, but also among the general public. In practice, several organizations are intensively involved in the protection of our bat species. These are ČSOP (the Czech Union for Nature Conservation), ZO ČSOP Nyctalus (the basic organization of the Czech Union for Nature Conservation Nyctalus), ČESON (the Czech Bat Conservation Society) and AOPK CZ (Nature Conservation Agency of the Czech Republic).This research work will be used in the future to expand on the information and scientific findings used in field research on the occurrence of bats that has been conducted in the Liberec region and its neighbouring areas for many years and in which I have been actively involved since 2014.

Klíčová slova

biologie, netopýři, migrace, letní kolonie, netting, monitoring, Liberecko, Česká republika

Keywords

biology, bats, migration, summer colony, netting, monitoring, Liberec, Czech Republic

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Renata Masopustová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Speciální chovy