Digitálně řízená doba výměny chovných nádob u myší a její vliv na zdraví a welfare zvířat.

MVDr. Jan HONETSCHLÄGER

Doctoral thesis

Digitaly controled cage change interval and it is influence on health condition and welfare at mice

Abstract:

V posledních letech se v chovech laboratorních myší začínají více využívat moderní technologie umožňující monitorování zvířat a jejich prostředí v chovné nádobě bez nutnosti manipulace se zvířaty nebo s vlastní chovnou nádobou. Monitoring prostředí umožňuje významně individuálně prodloužit intervaly výměny podestýlky, a proto hypotézou této práce je, že při delších intervalech nedochází k narušení welfare a zvýšení stresu. Ve studii byl využit systém DVC (digitálně ventilovaná chovná nádoba), který v první části studie definoval vhodný termín výměn podestýlky pro jednotlivé chovné nádoby a ve druhé části studie nepřetržitě monitoroval aktivitu zvířat, stanovil cirkadiální rytmus a detekoval jeho odchylky. DVC definovaná doba přestýlání odpovídá počtu zvířat v chovné nádobě, kde u 1 zvířete v chovné nádobě prodloužila interval až na 29 dní, zatímco u 5 zvířat zkrátila na 10 dní oproti běžně používanému 14denním intervalu. Křivka cirkadiálních rytmů se mezi chovnými nádobami s různým počtem zvířat mírně odlišovala, přičemž vyšší aktivitu vykazovaly nádoby s vyšším počtem zvířat a nádoby se samci. Samice naopak vykazují vyšší aktivitu bezprostředně po přestlání. Obě pohlaví pak měla větší tendenci vytvářet toalety v přední části chovné nádoby. Digitálně řízená doba výměny chovné nádoby optimalizuje interval přestýlání dle aktuální situace prostředí v chovné nádobě bez narušení welfare a zvyšování stresu zvířat a umožňuje detekovat odchylky v jejich denní aktivitě. Prodloužení intervalu vede i ke snížení aktivity zvířat a mírnějším reakcím na přestlání a tím i klidnějšímu ustanovení nové hierarchie.

Abstract:

In recent years, modern technologies have begun to be used more in laboratory mouse facilities, allowing monitoring of animals and their environment in a cage without the need to handle animals or the cage itself. Monitoring of the environment allows to significantly extend the individual cage-change intervals, and therefore the hypothesis of this work is that there is no disruption of welfare or increased stress at longer intervals. The study was focused on the DVC (digitally ventilated cage) system, which in the first part of the study defined a suitable date for cage-change for individual cages, and in the second part of the study continuously monitored the activity of animals, determined the circadian rhythm and detected its deviations. The DVC defined cage-change corresponds to the number of animals in the cage. DVC extended the interval up to 29 days for 1 animal in the cage, while shortened to 10 days for 5 animals in the cage compared to the commonly used 14-day interval. The curve of circadian rhythms differed slightly between cages with different numbers of animals. Cages with a higher number of animals and cages with males were showing higher activity. Females, on the other hand, showed higher activity immediately after the cage-change. Both sexes then had a higher tendency to create toilets in the front area of the cage. The digitally controlled cage-change optimizes the interval according to the current situation of the environment in the cage without disturbing the welfare and increasing the stress of the animals and it also allows to detect deviations in their daily activity. The extension of the interval leads to less activity of animals and milder reactions to cage-change and calmer establishment of a new hierarchy.

Keywords

interval přestýlání, digitalizace, chovná nádoba, welfare

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 15. 12. 2022

Thesis defence

• Supervisor: prof. Ing. Jan Trávníček, CSc.

UNIVERSITY OF SOUTH BOHEMIA IN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Faculty of Agriculture and Technology

Doctoral programme / field:
Animal husbandry / Zoohygiene and livestock disease prevention