Dopady protiepidemických opatření na pohybovou aktivitu adolescentů

Michal BLAHOUŠEK

Diplomová práce

Impacts of anti-epidemic measures on the physical activity of adolescents

Anotace:

Diplomová práce se zabývá tím, jak pandemie covid-19 a protiepidemická opatření ovlivnily pohybovou aktivitu, duševní zdraví adolescentů a výuku tělesné výchovy. Hlavním cílem bylo charakterizovat změny ve vzdělávání a v pohybové aktivitě adolescentů v kontextu s dopady pandemie. Dalšími cíli bylo analyzovat diference ve vzdělávání a ve školní tělesné výchově v době před a v průběhu pandemie, zjistit způsoby realizace vyučování tělesné výchovy v době distančního vyučování na základních a středních školách, a zjistit dopady pandemie na well-being chlapců a děvčat zapojených do plaveckého tréninku. Z výsledků porovnání pohybové aktivity v týdnu při distanční výuce s týdnem při prezenční výuce adolescentů zapojených do sportovního tréninku vyplývá, že rozdíly mezi jednotlivými dny v týdnu chlapců a děvčat v době distančního a prezenčního vyučování jsou statisticky signifikantní (F = 3,70; p < 0,001, p2 = 0,235). Ve školních dnech v pátek měla děvčata největší počet kroků v pátek (19 444 kroků) oproti čtvrtku (8 158 kroků) (p = 0,049) a oproti středě (8 090 kroků) (p = 0,045). Nicméně, rozdíly v průměrném denním počtu kroků chlapců mezi distančním a prezenčním vyučováním nejsou signifikantní (p = 0,909) a podobně je tomu i u děvčat (p = 0,093). V plnění doporučení 11 000 kroků/den byly rozdíly mezi distančním a prezenčním vyučování v týdnu (2 =10,69; p = 013, = 0,267), ve školních dnech (2 =12,67; p = 005, = 0,312) a víkendových dnech (2 =7,97; p = 046, = 0,199) statisticky signifikantní. Rozdíly mezi distančním a prezenčním vyučování však byl signifikantní pouze u děvčat v týdnu (p = 0.030), ve školních dnech (p = 0,031) a víkendových dnech (p = 0,044). Dotazník sloužící ke zjištění psychického stavu WHO-5 Index emoční pohody vyplnilo 19 respondentů. Z nichž dosáhlo 6 z nich (32 %) méně než 13 bodů. To znamená, že přibližně třetina respondentů vykazovala během pandemie depresivní příznaky. Z 24 škol, které odpověděly na dotaz ohledně výuky TV během pandemie se na 7 z nich výuka tělesné výchovy vůbec nekonala. Na zbylých 17 bylo nejčastějším způsobem výuky zadávání pohybových úkolů, dále plnění pohybových výzev, vypracováváním referátů, výukou online, vyplňováním kvízů, vyučováním online, studováním teorie, sledováním sportovních akcí, vytvářením prezentací, psaním testů, hledáním pokladu podle instrukcí, a zařazováním TV chvilek v rámci jiných předmětů.

Abstract:

The diploma thesis deals with how the covid-19 pandemic and anti-epidemic measures affected physical activity, mental health of adolescents and physical education. The main goal was to characterize the changes in education and physical activity of adolescents in the context of the effects of the pandemic. Other goals were to analyse the differences in education and school physical education before and during the pandemic, to find out the ways of teaching physical education during distance education in secondary schools, and to find out the effects of the pandemic on the well-being of boys and girls involved in swimming training. The results of the comparison of physical activity during the week in distance education with the week in habitual education of adolescents involved in sports training show that the differences between individual days of the week for boys and girls during distance and habitual education are statistically significant (F = 3.70; p < 0.001, p2 = 0.235). On school days on Friday, the girls had the largest number of steps on Friday (19,444 steps) compared to Thursday (8,158 steps) (p = 0.049) and compared to Wednesday (8,090 steps) (p = 0.045). However, the differences in the average daily number of steps of boys between distance and habitual education are not significant (p = 0.909) and similarly for girls (p = 0.093). In the case of fulfilling the recommendation of 11,000 steps/day, there were differences between distance and habitual education in the week (2 = 10.69; p = 013, = 0.267), in school days (2 = 12.67; p = 005, = 0.312) and weekend days (2 = 7.97; p = 046, = 0.199) statistically significant. However, the differences between distance and habitual education were significant only for girls during the week (p = 0.030), school days (p = 0.031) and weekends (p = 0.044). The questionnaire used to determine the mental state of WHO-5 Emotional Well-being Index was completed by 19 respondents. Of these, 6 (32 %) scored less than 13 points. This means that about a third of respondents showed depressive symptoms during the pandemic. Out of the 24 schools that answered the question about teaching TV during the pandemic, 7 of them did not teach physical education at all. For the remaining 17, the most common ways of teaching were assigning movement tasks, fulfilling movement challenges, preparing papers, teaching online, filling quizzes, studying theory, watching sports events, creating presentations, writing tests, searching for treasure according to instructions, and having TV moments within other subjects.

Klíčová slova

pohybová aktivita, pandemie covid-19, výuka TV, emoční pohoda, monitoring pohybové aktivity

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: prof. PhDr. Karel Frömel, DrSc.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta tělesné kultury

Magisterský studijní program / obor:
Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ / Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň ZŠ a SŠ / Učitelství anglického jazyka pro základní školy