Možnosti diagnostiky psychosociálního klimatu školy

Mgr. Stanislav Ježek, Ph.D.

Doctoral thesis

The posibilities of school climate diagnostics

Anotácia:

Předkládaná disertační práce se zabývá klimatem školy jako jedním z psychologických pojmů popisujících prostředí ve škole a problematikou jeho diagnostikování především na základních školách. Práce se pokouší o výčet a integraci různých diskurzů zabývajících se klimatem školy, a to jak po oborové linii – sociálně psychologický, vývojově psychologický, organizačně psychologický či pedagogický diskurz – tak po konceptuální linii – zkoumání klimatu vs. zkoumání kultury. Závěrem konceptuální části práce je návrh sjednocujícího rámce pro různá pojetí klimatu – jak pro jejich posuzování, tak pro jejich účelovou tvorbu. Prizmatem vytvořeného shrnujícího rámce práce nahlíží na širokou paletu metod používaných k diagnostice klimatu škol. Závěrem je konstatování, že nejčastěji používané metody – kvantitativní, vysoce strukturované dotazníky – a pojetí klimatu školy, které reprezentují, jsou produktem kulturně specifických interakcí mezi badateli a praktiky ve školství, což znamená velkou pravděpodobnost ztráty smyslu (validity) škál při převodu do prostředí ČR. Než převod zahraničních dotazníkových metod se jeví vhodnější postupně vyjednat použitelný smysl termínu klima školy mezi našimi praktiky a badateli. Na teoretickou část navazují dvě empirické diagnostické studie. První studie je návrhem postupu pro diagnostiku klimatu školy kombinujícího adaptivní dotazník a skupinový rozhovor a perspektivu žáků a učitelů. Zaměřuje se na identifikaci intersubjektivně významných prvků v prostředí školy a valenci postojů k těmto prvkům především pro sebereflektivní (autoevaluační) účely školy a sekundárně pak pro konceptualizační diskuzi o klimatu mezi praktiky a badateli. Postup byl aplikován na pěti záměrně vybraných základních školách na záměrně vybraném vzorku žáků druhého stupně a všech učitelích druhého stupně. Výsledky, které je třeba brát jako první zkušenosti s navrženým diagnostickým postupem, ukazují především na to, že žáci i učitelé nejsou zvyklí reflektovat školu jako celek, ani na toto téma diskutovat. Žáci i učitelé bez váhání odpovídají na otázky, u nichž se v následném rozhovoru ukáže, že jim příliš nerozumí (např. bezpečí, supervize). Druhá studie vychází z pojetí kolektivního klimatu, kdy různé účastníky školy lze považovat za různě kompetentní informátory poskytující informace o různých prvcích prostředí školy (v rámci svých zkušeností). Studie se zabývá jednou specifickou kategorií informátorů – začínajícími učiteli – a zaměřuje se na oblasti prostředí či fungování školy, které tito informátoři reflektují více či méně vzhledem ke své specifické pozici ve škole. Výzkum je postaven na tématické analýze reflektivních deníků, skupinových rozhovorů (focus group) a individuálních strukturovaných rozhovorů s 22 účastníky programu „klinický rok“, který je součástí studijního programu učitelství anglického jazyka na Univerzitě Pardubice. Ve výsledcích jsou shrnuty oblasti, které jsou nejčastěji předmětem pozornosti a výpovědí začínajících učitelů vzhledem ke zvolenému teoretickému rámci, kterým jsou prvky školy jako učící (se) komunity. Výsledky zároveň ukazují na velké rozdíly mezi informacemi z deníků a rozhovorových metod vedoucí k doporučením opatrnosti při používání rozhovorových metod při diagnostice klimatu školy, protože je zde velmi vysoké nebezpečí vzniku výzkumných artefaktů.

Abstract:

The dissertation thesis deals with school climate as one of the psychological concepts describing organizational environment in school and with its assessment, mainly in secondary schools. The thesis tries to enumerate and integrate various discourses dealing with school climate both field-wise – i.e. social-psychological, developmental, organizational and educational discourse – and concept-wise – i.e. organizational climate vs. culture. The conclusion of the conceptual part of the thesis is a proposal of an integrating framework for different conceptualizations of climate, both for their evaluation and purposeful creation. Through this framework a range of school-climate assessment methods is introduced. The conclusion is that the most prevailing methods of school-climate assessment – qualitative highly structured questionnaires – and the concept of school climate they represent, are a product of culture-specific interactions among various researchers and practitioners in education. That presents a serious threat to the meaning (validity) of the scales after translation to the Czech educational context. What seems to be more rational approach than adapting foreign questionnaires is to negotiate a useful meaning for the term school climate among our researchers and practitioners. The theoretical part is followed by two empirical assessment studies. The first study presents a proposal of a school-climate assessment procedure that combines and adaptive questionnaire method with focus groups and the teachers' perspective with the students' one. It focuses on the identification of intersubjectively significant elements in the school environment and the valence of the attitudes towards them. The purported use is primarily for school self-reflection and secondarily to provide the empirical input to the conceptualization negotiations among researchers and practitioners. The procedure was administered in five intentionally selected schools on an intentional sample of students in grades 5 to 9 and all their teachers. Judged only as first experiences with the proposed assessment procedure, the results show mainly that both students and teachers are not used to reflect the school as a whole and discuss it. Students and teachers without hesitation answer questions that, in a subsequent focus group, turn out to be not clearly understood (e.g. school safety, teacher supervision). The second study is based on the collective climate concept, in which different school participants may be seen as differently competent informers informing about different aspects of school environments (within the limits of their experience). The study deals with one such specific category of informers – novice teachers – and focuses on the aspects of school environment or functioning that these informers reflect more or less with respect to their specific position in school. The study is based on a thematic analysis of three sources of reflective data – reflective journals, focus groups and individual structured interviews with 22 participants of the “clinical year” program that is part of English teacher training program at the University of Pardubice. The results summarize the areas that are most often mentioned by the novice teachers within the chosen theoretical framework of school as a professional learning community. The results also show large differences between the data form the journals and the two interview techniques. Caution is thus advised when assessing school climate via interviewing as this presents a serious threat of research artifacts.

Kľúčové slová

klima školy, kultura školy, diagnostika, uřitelé, žáci, metody, school climate, school culture, assessment, teachers, students, methods

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 1. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 5. 2. 2007
• Vedúci: prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.

Masaryk University

Faculty of Social Studies

Doctoral programme / odbor:
Psychology / Social Psychology