Kritika císařů a společnosti ve spisech Apocolocyntosis Divi Claudii a Satyricon

Mgr. Nina Jašková, Ph.D.

Doctoral thesis

Criticism of emperors and society in Apocolocyntosis Divi Claudii and Satyricon

Anotácia:

Záměrem koncepce a struktury disertační práce je systematicky a co nejpřehledněji odpovědět na vytyčené okruhy. Jádro práce pak vyplňuje analýza spisu Apocolocyntosis Divi Claudii a rozbor Petroniova díla Satyricon. Hlavním cílem práce je nalézt kritiku, parodii a ironii ve spisech Satyricon a Apocolocyntosis, a to především tu, která směřovala k císařům a obecným dobovým jevům společnosti. Bez větších pochybností lze konstatovat, že oba autoři přenesli do literárního díla obraz tehdejšího života a dění na císařském dvoře. Ve své práci jsem se soustředila na zpětný pohled; interpretovala jsem literární texty a na tomto základě jsem rekonstruovala společnost za vlády posledních dvou císařů iuliovsko-claudiovské dynastie. Filozof Seneca se v očích některých čtenářů mohl i přes své morálně bezúhonné myšlenky jevit jako poněkud nemorální. Konkrétně a zřetelně řečeno, autor ve spise Apocolocyntosis přenesl ustálené a konvenční jevy do neobvyklé literární roviny. Tak se Senekovi podařilo prostřednictvím vhodně vybraného žánru (menippské satiry) krátce, trefně, a navíc humorně uzavřít jedno nepříliš zdařilé panování. Zároveň také Seneca jako morálně ukotvený člověk vkládal naděje do vlády mladého Nerona, a to především proto, že jej sám vychovával. Naopak Petronius neměl v úmyslu obnovit morálku římského světa, sám totiž jako člen společnosti pozbyl imunitu vůči pokleslým dobovým trendům. Ale na rozdíl od římských občanů si své narušené morální cítění dobře uvědomoval. Ono uvědomění využil místy až hrubě k tomu, aby komicky ztvárnil společnost bez jakékoli kázně. Vytvořil tak dílo zcela odpovídající své době, nekonvenční, netradiční, nerespektující jakákoli zavedená pravidla a přesahující všechny stanovené hranice a mantinely.

Abstract:

The core of my work centres on analysis of Seneca’s Apocolocyntosis Divi Claudii and Petronius’ Satyricon. The main objective of this work is to identify examples of criticism, parody and irony in Satyricon and Apocolocyntosis, namely the type of parody and satire directed at emperors and general attributes of public life at the time. It can be stated with a large degree of certainty that both authors captured contemporary life and affairs at emperor’s court, contriving to transplant that picture into their literary works. I decided to employ a retrospective view; by analysing literary texts, I was able to reconstruct society during the reign of the last two emperors of Julio-Claudian dynasty. In spite of his ostentatious morally flawless principles, Seneca might appear in the eyes of his readers as somewhat immoral figure by virtue of transplanting well-established, conventional phenomena into unconventional literary form. Drawing on appropriately chosen literary genre (Menippean satire), he managed to find a fitting means to round up one emperor’s unsuccessful reign, while doing so in a witty and biting fashion. Being a morally grounded person himself, Seneca put great hopes in the upcoming reign of young Nero, whom he personally brought up, being his mentor and tutor. Petronius, unlike Seneca, did not aspire to revive decayed morals of the Roman world, being a member of the very same corrupt society himself, having lost immunity to the decadent contemporary trends. However, unlike many other Roman citizens, he was painfully aware of his moral decadence. The knowledge of his flawed morals allowed him to create a comic portrayal of society recognising no moral restraint. Thus, he created a work, fully complying with the prevalent standards of the time with its absence of conventions, traditions and total disrespect for all established rules, transcending all limits and boundaries.

Kľúčové slová

Satyricon, Apocolocyntosis, kritika, parodie, menippská satira, Nero, Claudius, morální úpadek, libertini, gladiátoři Satyricon, citicism, parody, Menippean satire, moral decadence, freed slaves, gladiators

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 2. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 28. 5. 2015
• Vedúci: doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.
• Oponent: PhDr. Jan Janoušek, Ph.D., doc. Mgr. Katarina Petrovićová, Ph.D.

Masaryk University

Faculty of Arts

Doctoral programme / odbor:
Philology (4-years) / Classical Philology