Klonování skotu

Matouš Švec

Bakalářská práce

Cloning cattle

Anotace:

Bakalářská práce byla sepsána formou literární rešerše a zabývala se tématem klonování skotu.Klonování skotu lze v podstatě rozdělit do dvou různých směrů. Prvním směrem je reprodukční klonování s cílem produkce živých zvířat. Druhý směrem tzv. terapeutické klonování má za cíl produkci embryonálních kmenových buněk, které mohou dát vzniku jakékoliv buňce. Tyto buňky mohou poskytovat základ pro vývoj tkání a orgánů.Při reprodukčním klonování lze k tvorbě identických klonů využít několik možných způsobů. Mezi nejstaršími způsoby patří separace blastomer a dělení embryí. Tyto metody jsou dodnes využívány pro svou jednoduchost a ekonomickou nenáročnost. V prvním případě jsou z embryí vyjmuty blastomery, které jsou následně rozděleny do dvou a více skupin a samostatně kultivovány in vitro až do přenosu vzniklých embryí do příjemkyň. U dělení embryí jsou embrya ve stádiu kompaktní moruly nebo blastocysty rozdělena na dvě nebo více částí pomocí jemného nože nebo skleněné jehly namontované na mikromanipulátoru. Nevýhodou výše zmíněných metod je vytvoření pouze omezeného počtu embryí, neboť efektivita s rostoucím stádiem embrya klesá.Pro klonování skotu je nejvíce využívána metoda SCNT – klonování pomocí přenosu somatických jader. Tato metoda začíná správným výběrem oocytu a donorové buňky. Poté je oocyt pomocí mikromanipulátoru enukleován a je do něj vloženo jádro ze somatické buňky. Následně je oocyt spolu s jádrem fúzován. Vzniklý rekonstruovaný oocyt je aktivován elektrickými pulzy a kultivován až do přenosu do příjemkyně. Díky využívání sofistikovaného vybavení, specializovaných podmínek a vysoce odborného personálu nelze však tuto metodu přenést do zemědělských podniků ve velkém měřítku.Nicméně metoda SCNT se potýká s hlavní problémem a tím je nízká účinnost klonování, která se odvíjí od správného epigenetického přeprogramování buněk. Pouze devět procent přenesených embryí dá vznik životaschopným telatům.

Abstract:

The bachelor thesis was written in the form of literary research on the topic of cattle cloning.Cattle cloning technologies can be divided into two different categories. The first one, called reproductive cloning, aims to produce living animals, while the second one, therapeutical cloning, aims to produce embryonic stem cells, which can give rise to any cell in the organism. Such cells can be used as a basis for tissue and organ development.There are several methods that can be used to create identical clones. Among the oldest are blastomere and embryonic separation, which are still used to this day thanks to their simplicity and low economical requirements. In the first case, blastomeres are removed from the embryo and then separated into two or more groups, which then go through the in vitro cultivation process separately before being transmitted to the acceptor’s body. In the case of embryonic separation, embryos are, with the help of thin knife or glass needle mounted to micromanipulator, divided into two or more parts when going through the state of compact morula or blastocyst. Disadvantage of both of these methods is that it produces only small amount of embryos because effectivity goes down in further states of embryonic development.The most used method for cattle cloning is SCNT – somatic cell nuclear transfer. It begins with the right choice of the oocyt and the donor cell. The oocyt is first enucleated using micromanipulator and the somatic cell nucleus is put inside the enucleated oocyt. Oocyt is then fused with the nucleus. The resulting reconstructed oocyt is activated with electric pulses and cultivated until the transmission to the body of an acceptor. Due to sophisticated equipment, specialized conditions and highly trained staff, this method cannot be easily used in agricultural facilities.However, the biggest problem of SCNT is its low cloning efficiency, which is strongly influenced by the correct epigenetic cell reprogramming. Only about nine percent of transmitted embryos give rise to viable calves.

Klíčová slova

skot, oocyt, klonování, SCNT, HMC

Keywords

oocyte, cloning, SCNT, HMC, cattle

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Jiří Šichtař, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce