Posttraumatický rozvoj u osob pečujících o příbuzné s Alzheimerovou chorobou

Mgr. Lenka Podsedníková

Diplomová práce

Posttraumatic growth in Alzheimer’s disease family caregivers

Anotace:

Diplomová práce reaguje na soudobý vzestup výskytu Alzheimerovy choroby a s tím spojený nárůst osob, které pečují o příbuznou osobu nemocnou Alzheimerovou chorobou. Práce se pokouší porozumět této traumatické životní zkušenosti, kterou prožívají osoby, jež pečovaly o své blízké nemocné touto závažnou chorobou. Teoretická část zachycuje problematiku Alzheimerovy choroby, zaměřuje se na specifika péče o osoby takto nemocné a pozitivní i negativní dopady na pečující. Dotýká se i témat stáří, smrti, ztrát, truchlení či krize. Shrnuje i přínos konceptu posttraumatického rozvoje a jeho výzkumu dotýkajícího se oblasti rodinné péče o osoby s demencí. Empirická část se snaží prozkoumat, jaké změny se u osob vlivem zkušenosti s péčí o příbuzného nemocného Alzheimerovou chorobou staly a to jak negativní tak pozitivní, přičemž pozitivní změny jsou zde chápány ve smyslu znaků posttraumatického rozvoje. Dalším cílem je zjištění vztahu mezi negativními a pozitivními změnami a faktory, které se týkají jak nemocné osoby, tak pečujícího a poskytované péče. Výzkumný soubor tvořilo celkem 47 osob, které v minulosti pečovaly o svého příbuzného či jinak blízkou osobu, jež trpěla Alzheimerovou chorobou, a to s minimálním odstupem pěti měsíců od zakončení této velmi zátěžové životní zkušenosti. Pro zjišťování míry pozitivních změn, byl využit dotazník, jehož základ tvořila česká verze dotazníku Posttraumatic Growth Inventory - PTGI (s připojením jedné další dimenze – zdraví podporující chování). V dotazníku byly dále naformulovány položky zjišťující míru negativních změn v totožných oblastech. Součástí dotazníku byla rovněž část, která zjišťovala údaje o pečujícím, o osobě nemocné Alzheimerovou chorobou a údaje týkající se poskytování péče. Vzhledem k exploračnímu charakteru výzkumu byla výzkumná zjištění z tohoto dotazníku rovněž podpořena čtyřmi kazuistikami. Ty vznikly na základě polostrukturovaného rozhovoru a současného užití metody krizové křivky. Výsledky ukázaly přítomnost jak negativních tak pozitivních důsledků traumatické zkušenosti u pečujících osob. Ve větší míře se vyskytovaly pozitivní změny. Výsledky potvrzují přítomnost posttraumatického rozvoje ve zkušenosti rodinných pečujících vždy minimálně v jedné oblasti. Nejvyšší míra posttraumatického rozvoje a tedy pozitivních změn se vyskytla v oblasti změn ve vztahu k druhým lidem. V této oblasti rovněž vypovídali respondenti také o největší míře negativních změn. Nejmenší změna a to jak pozitivní tak negativní nastala v oblasti spirituální změny. Z jednotlivých faktorů, jež mají vliv na pozitivní změny, se ukázal nejvýznamnější vztah s proměnnou - předchozí zkušenost s péčí. V oblasti pozitivních změn se také prokázal vztah víry respondenta a pozitivní změny ve spirituální oblasti. V negativních změnách, konkrétně v oblasti nových možností, se jako signifikantní projevil vliv vnímané závažnosti zkušenosti.

Abstract:

This thesis responds to the contemporary increase of incidence of Alzheimer's disease and the associated increase of people taking care of Alzheimer patients. This work attempts to understand this traumatic life experience of people who provides care and support to Alzheimer's disease affiliated relative. The theoretical chapter summarizes aspects of Alzheimer's disease, the focus is on the care specifics and on positive and negative impacts of caregiving. All surrounding topics are discussed, such as an old age, death, loss, grief and crises. Also the summary of posttraumatic growth concept and its general research is included. The empiric part explores the effects of this specific traumatic experience and further posttraumatic growth. This includes finding a relationship between psychological changes of the caregiver and appropriate impacting factors. The research sample consisted of 47 caregivers who provided care for a relative or close person with a minimum interval of five months from the end of this stressful life experiences. For the positive changes recognition the Czech version of Posttraumatic Growth Inventory (PTGI) was used, with the dimension of health-supporting behavior added. For the negative changes, the questions were formulated in corresponding fields. The questionnaire also collected data about the caregiver, the patient and the care providing itself. Semi-structured interview was conducted with 4 subjects, simultaneously using the method of critical curves, which was the base for the following case interpretation. According to this survey both negative and positive consequences of providing care may exist simultaneously, although the positive effects were more common. The results confirm existence of posttraumatic growth in the experience of family caregivers in at least one area. The highest level of posttraumatic growth and therefore highest level of positive changes occurred in relationship with other people. In this field also the highest level of negative changes occurred. Insignificant changes (both positive and negative) were found in spiritual field. One of the most important factor in a positive changes was previous experience with caregiving. Also the relationship between faith and positive change in spiritual field was found. On the contrary the significant negative change was found in the field of new possibilities influenced by perceived seriousness of the experience.

Klíčová slova

posttraumatický rozvoj, Alzheimerova choroba, demence, trauma, krize, péče, posttraumatic growth, Alzheimer’s disease, dementia, crisis, care

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 5. 2013

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 27. 5. 2013
• Vedoucí: doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie