Osobní pohoda, sociální kapitál a životní hodnoty u vysokoškolských studentů z České republiky, Jihoafrické republiky, Malty a Indie

Mgr. et Mgr. Eliška Čejková, Ph.D.

Disertační práce

Subjective well-being, Social Capital and Life Values among Czech, South African, Maltese and Indian university students

Anotace:

Práce je věnována aktuálním tématům osobní pohody, životních hodnot a sociálního kapitálu u vysokoškolských studentů ze čtyř různých zemí světa. Našim záměrem bylo zajistit co největší pestrost vzorku, čehož jsme docílili získáním dat ze čtyř kulturně odlišných zemí. Celkový výzkumný soubor čítal 745 respondentů, zahrnující respondenty z České republiky (N = 168), Jihoafrické republiky (N = 110), Malty (N = 115) a Indie (N = 355). U indického vzorku jsme navíc získali data ze dvou států (severní a jižní část Indie), jejichž analýze je věnována samostatná kapitola. Vybrané země se od sebe navzájem liší jak v náboženském vyznání, historii, jazyce, zvyklostech, ale i hodnotách, které je charakterizují. Cílem této práce bylo najít rozdíly v osobní pohodě, hodnotové orientaci a sociálním kapitálu odlišných kultur a poukázat na ně, ale zároveň zjistit i to, v čem si jsou současní vysokoškolští studenti z různých zemí podobní. V dnešním stále více globalizovaném světě totiž můžeme pozorovat značný kulturní synkretismus a díky tomuto trendu postupně dochází ke směšování a potažmo i ochuzování o některé typické kulturní rysy. Hlavním cílem výzkumu bylo odhalení vztahu životních hodnot a sociálního kapitálu s osobní pohodou, resp. její kognitivní (životní spokojeností) a emocionální komponentou (prožívaným štěstím). Pro získání dat byly použity standardizované dotazníky Satisfaction with Life Scale (SWLS, Diener et al., 1985), The Happiness Measure (HM, Fordyce, 1988), Valued Living Questionnaire (VLQ, Wilson, 2010) a Integrated Questionnaire for Measuring Social Capital (SC-IQ, Grootalert et al., 2004). Před samotnou analýzou dat byla za účelem testování hypotézy o povaze vztahu mezi proměnnými provedena konfirmační faktorová analýza a následně testování ekvivalence všech vzorků na úrovni konfigurální, metrické a skalární invariance. Výsledky ukázaly, že úroveň životní spokojenosti českých, indických a maltských studentů se významně nelišila. Výrazně vyšší byla pouze u souboru jihoafrických studentů. Podrobnější analýzy odhalily kulturně specifické souvislosti a rozdíly v míře osobní pohody ve vztahu k životním hodnotám (resp. jejich důležitostí a spokojeností s nimi) a sociálním kapitálem. U českého souboru byly nalezeny signifikantní vztahy mezi životní spokojenosti a vnímanou důležitostí hodnoty rodina, osobní pohoda potom nejtěsněji souvisela se spokojeností s hodnotou sounáležitost. U jihoafrických studentů byl nalezen významný vztah mezi vnímanou důležitostí hodnoty sounáležitost a osobní pohodou. U maltského souboru s osobní pohodou nejvíce souvisela důležitost hodnoty přátelé (stejně jako u indického vzorku). U indického souboru byl odhalen nejtěsnější vztah osobní pohody s vnímanou důležitostí hodnot přátelé a sounáležitost, a s vyšší spokojeností s hodnotami manželství, přátelé, práce, vzdělání a zábava. V kontextu sociálního kapitálu u souborů z České a Jihoafrické republiky osobní pohoda nejvíce souvisela s položkami náležejícími do dimenze vnímané emocionální i materiální sociální opory (např. počet blízkých přátel a počet lidí ochotných půjčit peníze). U souboru maltských studentů měl na úroveň osobní pohody největší vliv počet blízkých přátel a lidí ochotných půjčit peníze, ale také míra spolupráce lidí z okolí na řešení problému. U skupiny indických respondentů bylo zjištěno, že jejich míra osobní pohody nejtěsněji souvisí se vnímanou materiální oporou (tj. počet lidí ochotných půjčit jim peníze). Studie přinesla zajímavé výsledky, které jsou v určitých ohledech v souladu s výsledky současných zahraničních výzkumů, avšak doplňují je i

Anotace:

o nové poznatky.

Abstract:

This study focuses on current topics of subjective well-being, life values and social capital of university students from four different countries of the world. We aimed to ensure the greatest variety of the sample which was accomplished by obtaining the data from four culturally different countries. The research sample consisted of 745 respondents from the Czech Republic (N = 165), Malta (N = 115), the Republic of South Africa (N = 110) and India (N = 355). In the Indian sample, data from two different states (northern and southern parts of India) was obtained and the analysis is presented in a separate chapter. The selected countries differ in terms of religion, history, culture, language, customs, but also in the values that characterize them. The aim of this work was to find and point out the differences in subjective well-being, value orientation and social capital of different cultures, but also to ascertain what contemporary university students from different countries are similar in. In today's increasingly globalized world we can see considerable cultural syncretism and this trend is gradually blending and thus eliminating some of the typical cultural features. The main objective was to reveal the link between social capital, life values and cognitive (life satisfaction) and affective components (happiness) of subjective well-being. Standardized assessment tools, namely the Satisfaction with Life Scale (Diener, Emmons, Larsen, & Griffin, 1985), The Happiness Measure (Fordyce, 1988), Valued Living Questionnaire (Wilson, Sandoz, Kitchens, & Roberts, 2010) and Integrated Questionnaire for Measuring Social Capital (SC-IQ, Grootalert et al., 2004) were used for data collection in the present context. Prior to data analysis a confirmatory factor analysis was performed to test the hypothesis about the nature of the relationship between variables and subsequently to test the equivalence of all samples at the level of configural, metric and scalar invariance. The results revealed that the level of life satisfaction of Czech, Indian and Maltese students did not differ significantly. It was significantly higher only in the group of South African students. More detailed analyses revealed culturally specific contexts and differences in the level of well-being in relation to life values (importance and satisfaction with them) and social capital. In the Czech sample, significant relationships were found between life satisfaction and the perceived importance of the family value. Subjective well-being was most closely related to satisfaction with the value citizenship. In case of South African students, a significant relationship between the perceived importance of citizenship and subjective well-being was discovered. In the Maltese dataset the importance of the value friends was most relevant to subjective well-being (as in the Indian sample). The Indian data revealed the closest relationship of subjective well-being with the perceived importance of the values friends and citizenship, and with greater satisfaction with the values marriage, friends, work, education and entertainment. In the context of social capital for Czech and South African samples, subjective well-being was most closely related to items pertaining to the dimension of perceived emotional and material social support (e.g. the number of close friends and the number of people willing to lend money). For a group of Maltese students, the level of subjective well-being was influenced most by the number of close friends and people willing to lend money, but also by the degree of cooperation of people in the neighborhood to solve the problem. Among a group of Indian respondents, it was found that their level of subjective well-being was most closely related to perceived material support (i.e. the number of people willing to lend them money). The study produced interesting results which are in some aspects consistent with the results of current foreign researches bu

Abstract:

t complement them with new findings.

Klíčová slova

osobní pohoda, sociální kapitál, životní hodnoty, vysokoškolští studenti, mezinárodní výzkum, well-being, social capital, life values, university students, cross-cultural study

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 24. 10. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 9. 2020
• Vedoucí: doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D.
• Oponent: doc. PhDr. Irena Sobotková, CSc., doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie (čtyřleté) / Obecná psychologie