Diversity of European urban vegetation

Mgr. Natálie Čeplová, Ph.D.

Disertační práce

Anotace:

Města jsou považována za důležitá centra druhové bohatosti. Vzhledem k pestré mozaice stanovišť a intenzivní činnosti člověka tvoří jedinečné prostředí bohaté na rostlinné druhy, a to jak původní tak nepůvodní. Městské biotopy se liší režimem disturbancí, které působí jako silný environmentální filtr a ovlivňují tak druhové složení rostlinných společenstev. Rostlinná společenstva ve městech proto poskytují vhodný model pro studium vlivu disturbancí na druhové složení a fylogenetickou strukturu společenstva a pro studium významu měst pro šíření nepůvodních druhů do okolní krajiny. Hlavním cílem této práce je (i) stanovit význam frekvence vysazování jako faktoru při naturalizaci dřevin ve městech, (ii) prozkoumat vliv velikosti sídla na druhovou bohatost, druhové složení a teplotní požadavky rostlinných společenstev, (iii), prozkoumat jak se liší fylogenetická diverzita různých rostlinných společenstev ve městech a zda introdukce nepůvodních rostlinných druhů mění fylogenetickou diverzitu společenstev původních druhů, (iv) otestovat, zda fylogenetická struktura společenstva může být použita jako zástupná proměnná pro funkční diverzitu obecně a konkrétně pro diverzitu vlastností rostlin souvisejících se stanovištními nároky druhů, strategiemi šíření a mezidruhovou kompeticí. Potvrdili jsme významný vztah mezi počtem vysazených jedinců a schopností dřevin spontánně se šířit ve městě. Z výsadeb se nejčastěji šíří původní druhy mírného pásu Evropyé a dále nepůvodní druhy pocházející ze severní Ameriky a střední a východní Asie. Rostlinná společenstva ve velkých sídlech jsou obecně druhově bohatší než společenstva malých obcí. Tyto rozdíly se nejvíce pojevují v obytných čtvrtích. Se zvětšující se velikostí sídla roste i množství jak nově zavlečených nepůvodních druhů (neofytů) závislých na konstantním přísunu diaspor působením lidské činnosti tak druhů původních, přežívajících ve zbytcích polopřirozené vegetace. Naopak archeofyty jako homogenní skupina druhů s podobnými vlastnostmi jsou rozšířeny rovnoměrně napříč sídly všech velikostí. Nepotvrdili jsme vliv tepelného ostrova na druhové složení společenstev, což zřejmě znamená, že lokální stanovištní podmínky hrají ve formování společenstev větší roli než velikost sídla a s ní související vznik tepelného ostrova. Fylogenetická diverzita rostlinných společenstev ve studovaných městských společenstvech je nižší než náhodná. Její hodnota se mění s režimem disturbancí a to pro všechny studované skupiny druhů (původní druhy, archeofyty a neofyty). Introdukce nepůvodních druhů snižuje fylogenetickou diverzitu společenstev. Nízká fylogenetická diverzita disturbovaných rostlinných společenstev ve městech vzniká pravděpodobně v důsledku silného působení environmentálních filtrů, které umožňují usazení druhů pouze z omezeného počtu vývojových linií. Tyto druhy se vyznačují vlastnostmi, díky kterým přežívají na narušených stanovištích. Zjistili jsme, že vazba mezi fylogenetickou a celkovou funkční diverzitou městských rostlinných společenstev je ale velmi slabá, podobně jako vazba mezi fylogenetickou diverzitou a vlastnostmi navázanými na strategie šíření a mezidruhovou kompetici. Vztah mezi fylogenetickou diverzitou a vlastnostmi druhů souvisejících s jejich nároky na podmínky stanoviště nebyl statisticky významný. Fylogenetická diverzita je pouze slabým ukazatelem funkční diverzity městských rostlinných společenstev.

Abstract:

Urban areas are considered to be the important hotspots of plant biodiversity. Due to their high habitat heterogeneity and intense human impact they form a unique environment rich in plant species, both native and alien. Urban habitats differ in disturbance regimes, which act as a strong environmental filter determining plant community species composition. This is why plant communities in different urban habitats provide a suitable model for studying their role as starting points for the introduction of alien species and the effect of different disturbance regimes on species composition and phylogenetic diversity. Main aim of this Ph.D. thesis is (i) to determine the significance of introduction effort as a factor in woody plant naturalization in the urban environment, (ii) to explore the effect of the settlement size on plant species richness, composition and temperature requirements of resident plant communities, (iii) to explore how phylogenetic diversity varies across urban plant communities and whether the introduction of alien species changes the phylogenetic diversity of resident communities of native species, (iv) to test whether phylogeny can be used as a proxy for functional diversity in general and specifically for diversity in plant niche preferences, dispersal strategies and competitiveness-related traits. We found a significant relationship between the number of planted individuals and the ability of woody species to spontaneously occur in the urban area. Temperate European native species, followed by neophytes originated from North America and Central-eastern Asia were observed to escape the most often from cultivations. Species communities in urban areas are generally more species rich in larger settlements than in small ones. These differences are mostly pronounced in residential areas. Increasing settlement size is significantly reflected by high proportion of neophytes that are dependent on constant input of propagules caused by human activities and also by native species that survive in remnants of semi-natural vegetation in urban environment. In contrast archaeophytes as a homogeneous group of species with similar traits are widespread equally through settlements of all sizes. We did not confirm the effect of urban heat island on species composition, indicating that species composition with respect to temperature requirements is significantly more affected by local habitat conditions than by settlement size. Phylogenetic diversity of urban plant communities was lower than random. It varied with the disturbance regime in different urban habitats in all the species subsets, native species, archaeophytes and neophytes. Introduction of alien species reduced phylogenetic diversity of the urban plant communities. Low phylogenetic diversity of disturbed plant communities in urban habitats probably results from strong environmental filtering, which selects species from a limited number of lineages that have traits that enable them to survive in disturbed habitats. We found positive significant yet very weak relationships between phylogenetic diversity and overall functional diversity, and between phylogenetic diversity and diversity in both species dispersal strategies and competitiveness taken separately. The relationship between phylogenetic diversity and diversity in species niche preferences was not significant. Phylogenetic diversity is a weak proxy for functional diversity of urban plant communities.

Keywords

Alfa diverzita, archeofyty, biologické invaze, město, druhová skladba společenstva, konkurenceschopnost, strategie šíření, Evropa, invazní biologie, původní druhy, neofyty, stanovištní nároky druhu, nepůvodní, fylogenetická struktura společenstva, přísun diaspor, vlastnosti druhů, urbánní ekologie, cévnaté rostliny. Alpha diversity, archaeophytes, biological invasions, city, community assembly, competitiveness, dispersal strategy, Europe, invasive biology, native species, neophytes, niche preferences, non-native, phylogenetic community structure, propagule pressure, species traits, urban ecology, urban habitats, vascular plants.

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 15. 12. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 3. 2017
• Vedoucí: doc. RNDr. Zdeňka Lososová, Ph.D.
• Oponent: Dr. Sonja Knapp, RNDr. Ivan Jarolímek, CSc.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Biologie (čtyřleté) / Botanika