Neurální koreláty multimodálního afektivního primingu

Mgr. Tomáš MRHÁLEK

Disertační práce

Neural correlates of cross-modal affective priming

Anotace:

Disertační práce je věnována výzkumu neurálních korelátů vizuálních evokovaných potenciálů v průběhu experimentálního procesu sériového pasivního afektivního primingu. Cílem disertační práce je identifikovat dílčí procesy afektivní percepce, které jsou ovlivněny předchozí primingovou afektivní stimulací. Výzkumným designem je laboratorní EEG experiment využívající techniky afektivního primingu, konkrétně jeho sekvenční pasivní multimodální (auditivně-vizuálního) variace. Ve výzkumu je experimentálně manipulováno emočními charakteristikami podnětů, které jsou založeny na dimenzionální teorii emocí. Jako stěžejní dimenze byl zvolen arousal, který je interpretován jako psychická aktivace spojená s reakcemi na podněty. Studia byla realizována v neurolaboratoři PF JČU za využití 64 kanálového EEG Bisemi Active II. Probandům z řad studujících JČU, kterým byla snímána elektrická aktivita mozku při jejich expozici afektivním stimulům z mezinárodních emočně elicitačních databází. K analýzám bylo využito záznamů 28 osob. Nezávislou proměnnou v tomto případě byla variace primingu a arousalových charakteristik primingového podnětu z databáze afektivních melodií (Eerola a Vuoskoski, 2010) a zároveň arousalových charakteristik vizuálních obrazových podnětů (Marchewka, Zurawski, Jednorog & Grabowska, 2014). Jelikož vizuální percepce je nejprozkoumanějším procesem za využití ERP, rozdíly mezi výsledky disertační studie a komparativních studií mohou být základem pro interpretace mechanismu kontextuálního afektivního přenosu. Časový průběh reakcí a aktivace jsou experimentálně ovlivňovány jednotlivými experimentálními podmínkami, nezávislou proměnnou jsou rozdíly v latenci a amplitudě jednotlivých komponent evokovaných potenciálů reprezentujících dílčí psychické procesy. Využití odlišné modality spolu s vysokým mezistimulovým intervalem omezuje konflikt mezi percepčními procesy v selektivní pozornosti. Rozdíly ve vizuální percepci na základě arousalových afektivních charakteristik podnětů vykazují parietální zvýšení rané posteriorní negativity (EPR) a pozdního pozitivního potenciálu (LPP) u vysokoarousalových podnětů oproti podnětům nízkoarousalovým. Rozdíly v EPN naznačují prioritizaci rané pozornosti vůči těmto motivačně aktivizujícím podnětům. Efekt primingu se projevil v raných P1 a N1 komponentách okcipitoparietálně a v N2 komponentě centroparietálně, což naznačuje vyšší negativitu EPN jako důsledek předchozího primingu. Rozdíl v LPP v závislosti na primingové podmínce byl nalezen pouze pro vysokoarousalové cílové podněty. Důvod vyšší aktivace komponent P1 a N1 není známý, jedná se o příliš nízkou latenci pro její vysvětlení pomocí mechanismu zhodnocení. Výsledky ukazují spíše na vliv konfliktu mezi procesy pozornosti nebo na alternativní interpretaci afektivního primingu, založené na kontextuálním působení arousalu na evaluativní procesy. Primingový efekt pozdní komponenty LPP ukazuje na nižší parietální aktivaci primingových podnětů ve spojitosti s předchozím zvýšením aktivace komponent rané a střední latence.

Abstract:

This dissertation aims to investigate the correlations of visual evoked potentials during the experimental process of serial passive affective priming. The aim of this dissertation is to identify partial processes of affective perception, which are influenced by relations to previous affective priming stimulation. The research is designed as a laboratory EEG experiment, which uses affective priming techniques, particularly its sequential passive multimodal (auditory-visual) variation. The research experimentally manipulates emotional characteristics of stimuli that are constructed on the basis of the dimensional theory. As a starting dimension, arousal was chosen that is equivalent to psychic activation connected to reactions to stimuli. The study was carried out in the PF JČU neurological laboratory using a 64 channel EEG Biosemi Active II. Probands was selected from the JČU students, whose brain electrical activity was measured during an exposure to affective stimuli from international emotional elicitation databases. Records from 29 people were used. The independent variable used was the variation of priming and arousal characteristics of the priming stimulus from the affective melodies database (Eerola &Vuoskoski, 2010) and the arousal characteristics of a visual stimuli (Marchewka et al., 2014). Visual perception is the most explored ERP process, therefore the differences between the results of this dissertation study and comparative studies can be the basis for interpreting the mechanism of contextual affective transmission. Time progress and activation reactions are modulated based on experimental conditions and the dependent variables are the differences of latency and amplitude of individual components of evoked potentials, which represent partial psychological processes. The use of sound as priming stimulus together with a high interstimulus interval decreases the conflict between perceptual processes in selective attention. The differences in processes of visual perception according to affective arousal characteristics of stimuli suggest a parietally increased early posterior negativity (EPN) and late positive potentials (LPP) of high-arousal stimuli in comparison to low-arousal stimuli. Signs of EPN manifest as indicators for prioritization of attention in comparison with actively motivating stimuli. The priming effect manifested in P1 and N1 components occipitoparietally and in N2 centroparietally, which suggest stronger negativity of EPN in the case of previous priming. LPP increase for the priming condition was there only for high-arousal stimuli. The cause for higher activation for priming conditions in P1 and N1 is unknown, it is a case of premature latency for possible explanation using the evaluation mechanism. The results showcase the influence of conflict between processes of attention or the alternative interpretations of affective priming based on the influence of context on the formation of evaluative conclusions. The priming effects in LPP show a lower later parietal activation of primed stimuli which can be connected to their previous increased activation as a part of early and medium latency component.

Klíčová slova

EEG, ERP, EPN, LPP, arousal, afektivní priming, multimodální priming, pasivní priming, afektivní procesy

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 27. 8. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Michal Vavrečka, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Pedagogická fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Psychologie / Pedagogická psychologie