Metody detekce říje v chovu dojných krav

Michaela Řiháčková

Bachelor's thesis

The methods detection of oestrus in breeding dairy cows

Anotácia:

Bakalářská práce na téma „Metody detekce říje v chovu dojných krav“ byla rozdělena na dvě části. První část je teoretická a byla zaměřena na popis plemen českého strakatého skotu a holštýnského skotu. Dále se práce zabývala vlivy, které působí na reprodukci (ustájení, výživa a krmení, mléčná produkce, věk, genetika, stres). Z dalších ukazatelů to byla plodnost a reprodukční cyklus krav, včetně jeho hormonálního řízení. V posledním úseku této části byly shrnuty základní způsoby detekce říje, nejčastěji využívané v praxi. Nejvyužívanějším způsobem detekce říje bylo a je vizuální pozorování. To je ale ovlivněno zvětšováním stád a snižováním exprese říje. Vzhledem k organizaci chovu je ale náročnější na čas ošetřovatelů. Tento způsob přímého sledování je stále častěji propojen s různými mechanickými a automatickými prvky, které umožňují lepší sledování změn chování plemenic. Velmi využívaným způsobem detekce říje v našich chovech je v současné době pedometr. Toto zařízení je upevněno na noze krávy a snímá její denní aktivitu. Tato aktivita je poté zaznamenávána snímačem a ten hodnoty předává do počítačového programu. V programu je možno dohledat aktivitu za delší období. Je tedy možné odhalit nejen říji, ale i zdravotní komplikace. Velmi dobře odhaluje například cysty. V druhé části této práce, praktické, byla hodnocena farma společnosti Zemas a.s. v Násedlovicích. Na této farmě bylo prováděno převodné křížení na holštýnský skot. Při hodnocení bylo využíváno poznatků z teoretické části. Ve vybraném podniku proběhla před koncem roku 2018 změna metody detekce říje. Vizuální pozorování bylo změněno na automatickou detekci pomocí pedometrů. Vizuální pozorování je využíváno jen doplňkově a je jím odhaleno asi 10 % říjících se krav. Pedometry odhalí okolo 80 % takových krav. V podniku se chová celkem 629 krav, z nichž se jich v produkci nachází okolo 560. Průměrný nádoj dosahuje 7 347 litrů na krávu za rok. Obsah tuku v mléce je 4,04 % a bílkovin 3,44 %. Zhodnocení farmy bylo provedeno na základě ukazatelů plodnosti. Ty byly hodnoceny za dvě období, a to před zavedením pedometrů a po jejich zavedení. Hodnoty, které byly naměřeny po zavedení detekčního zařízení, byly ovlivněny nákupem jalovic holštýnského skotu. Velký vliv na ně měl také stres, který byl spojen se změnou stáje v rámci rekonstrukce. Mezi dvěma hodnocenými obdobími bylo zaznamenáno největší zlepšení u zabřeznutí po první inseminaci. To se zvýšilo z 38,4 % na 90,5 % u krav a z nevyhovujících hodnot přešlo do výborných. U jalovic došlo také ke zlepšení, z 55,2 % na 96,5 %. Inseminační index se téměř nezměnil a u krav dosahoval hodnoty 2,30 a u jalovic 1,40. Změna nastala v rámci servis periody, u které došlo ke zhoršení ze 103,4 dnů na 108,3 dnů. Inseminační interval se změnil z 64,5 dnů na 58,6 dnů. Mezidobí se pohybovalo okolo 393 dnů.

Abstract:

The bachelor thesis ‘‘The Metods Detecton of Oestrus in Breeding Diary Cows‘‘ was divided into the two parts. The first teoretical part focuses on the description of breeds of czech fleckvieh cattle and the holstein cattle. Also it describes the reproduction influencing factors (stable, feeding, milk production, age, genetics, stess), fertility indicators and reproductive cycle, including the hormonal control. The last section of this part summarizes the basic methods detection of oestrous, which are the most frequently used in practice. The most used way remains the visual observation. However it is affected by herds increasing and decreasing expression of estrus. It also requires more attention from keepers. This method of direct observation is often combined with automatic features, which provide better monitoring of changes of cow´s behavior. The pedometers are currently widely used as a metod of detection of oestrus at Czech farms. The device is fixed to the legs of the cows and it measures their daily activity. This activity is recorded by the sensor and then transmitted to the computer program. In the computer program it is possible to trace their activity for longer period. Beside the heat it can also detect healt complication of cows. For example, it can detect cysts very well. In the second practical part of the thesis contains the evaluation of the farm Zemas a.s. in Nasedlovice. At this farm it was performed the transfer crossing to holstein cattle. During the evaluation it were used the knowledge from the teoretical part. In the selected farm the method of heat detection was changed before the end of 2018. Visual observation was replaced by automatic detection with pedometers. Visual observation is used only as a supplement and it can reveal about 10 % of cows in oestrus. Pedometers can reveal about 80 % of cows in oestrus. There are 629 cows in the farm in total, including 560 used for milk production. The average milk production equals 7 347 litres per cow per a year. Farm evaluation was based on the fertility indicators. They were evaulated in two periods, the first one before and the second one after the introduction of pedometers. The values which were measured after the introduction of the pedometers were influenced by the purchase of holstein heifers. Stress associated with the farm reconstruction had also a significant influence. Between two evaluated periods the greatest improvement was seen in the conception rate after the first insemination. It increased from 38.4 % to 90.5 % for cows and it improved from poor to excelent numbers. Heifers also improved from 55.2 to 96.5%. Insemination index did not change much; 2.30 for cows and 1.4 for heifers. The change occured within the service period, which decreased from 103.4 days to 108.3 days. The insemination interval changed from 64.5 days to 58.6 days. Meantime was around 393 days

Kľúčové slová

ovlivnění říje, ukazatelé plodnosti, říjový cyklus, dojný skot, detekce říje

Keywords

Influence of heat, fertility indicators, estrous cycle, dairy cattle, heat detection

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 17. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: Ing. Renata Toušová, CSc.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / odbor:
Animal Science / Companion Animals