Návykovost psychoaktivních látek u ryb

Bc. Jiří Kozlovcev

Diplomová práce

Addictiveness of psychoactive compounds in fish

Anotace:

Nárůst spotřeby psychoaktivních látek a léčiv v posledních letech představuje významnou zátěž pro životní prostředí. Lidské tělo je nedokáže zcela metabolizovat, a proto dochází k jejich vylučování do odpadních vod. Odstraňování chemických látek tohoto typu je většinou necílené, a to zejména z důvodu technické a finanční náročnosti. Přečištěná odpadní voda tak obsahuje detekovatelné koncentrace těchto látek a při vypouštění do recipientu se stává trvalým zdrojem kontaminace. Významný dopad na vodní ekosystémy mají především léčiva a jejich metabolity. Nejčastěji jsou v tomto ohledu jmenovány látky náležející mezi antidepresiva, analgetika nebo hormonální antikoncepci. Obdobně vzrůstá i spotřeba zakázaných látek z kategorie drog, jako například nejrůznějších druhů opiátů, stimulantů, či halucinogenů. Psychoaktivní látky ve vodním prostředí mohou významným způsobem ovlivňovat chování organismů. Ve vyšších koncentracích mohou být toxické, při nízkých dávkách vykazují chronickou toxicitu, snižují imunitu, či narušují schopnost reprodukce. Při souvislé či opakované expozici těmito látkami vzniká fyzická či psychická závislost. Pro sledování příznaků návykovosti jsou obecně vhodným modelovým organismem ryby, u kterých jsou změny v chování vyvolané psychoaktivními látkami dobře detekovatelné. Předmětem našeho laboratorního výzkumu bylo prokázání závislosti na metamfetaminu u juvenilních jedinců pstruha potočního (Salmo trutta morpha fario; Linnaeus, 1758) při koncentracích běžných ve volné přírodě. Výsledky ukázaly, že u jedinců, kteří byli vystaveni metamfetaminu, byla v průběhu depurace pravděpodobnost jeho preference prokazatelně vyšší než u jedinců kontrolních. U exponovaných jedinců byla dále patrná snížená pravděpodobnost pohybu ve srovnání s kontrolou. Lze konstatovat, že pstruzi vystavení působení environmentálně relevantní koncentraci metamfetaminu (1 µg/l), vykazovali znaky závislosti v podobě preference zdroje společně s dalšími souvisejícími změnami v chování. Lze předpokládat, že k obdobným změnám v chování dochází i u volně žijících populací ryb v tocích ovlivněných komunálním znečištěním.

Abstract:

The increase in the consumption of psychoactive substances and medicines has been a significant burden on the environment in recent years. The human body is not able to completely metabolize them and is therefore excreted into the wastewater. The removal of chemicals of this type is mostly untargeted, especially because of technical and financial demands. The purified waste water thus contains detectable concentrations of these substances and becomes a permanent source of contamination when discharged into the recipient. In particular, drugs and their metabolites have a significant impact on aquatic ecosystems. Most commonly, antidepressants, analgesics or hormonal contraceptives are named in this regard. Similarly, the consumption of prohibited substances in the drug category, such as various types of opiates, stimulants, and hallucinogens, is increasing. Psychoactive substances in the aquatic environment can significantly influence the behavior of organisms. They may be toxic at higher concentrations, exhibit chronic toxicity at low doses, reduce immunity, or impair reproductive capacity. In the case of continuous or repeated exposure to these substances, physical or psychological dependence arises. In general, fish in which behavioral changes caused by psychoactive substances are well detectable are a suitable model organism for monitoring addictive symptoms. The subject of our laboratory research was the demonstration of dependence on methamphetamine in juvenile individuals of brown trout (Salmo trutta morpha fario; Linnaeus, 1758) at concentrations common in the wild. The results showed that in subjects exposed to methamphetamine, the likelihood of its preference was demonstrably higher during depuration than in control subjects. Furthermore, a reduced probability of movement compared to control was evident in the exposed subjects. It can be stated that trout exposure to environmentally relevant methamphetamine concentration (1 µg / l) showed signs of dependence in the form of source preference along with other related behavioral changes. It can be assumed that similar behavioral changes also occur in wild fish stocks in municipal pollution streams.

Klíčová slova

Znečištění vodních ekosystémů, metamfetamin, závislost, pstruh

Keywords

Pollution of aquatic ecosystems, methamphetamine, addiction, trout

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 4. 2019

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Pavel Horký, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Ochrana a využívání přírodních zdrojů / Ochrana a využívání přírodních zdrojů