Problematika odběru pupečníkové krve

Barbora VAŇKOVÁ

Bakalářská práce

Problematics of cord blood collection.

Anotace:

Bakalářská práce se zabývá problematikou odběru pupečníkové krve. Vzhledem k zaměření práce je v teoretické části popsán porod a všechny doby porodní, postup odběru pupečníkové krve po spontánním porodu i po porodu per sectio caesarea i možné kontraindikace odběru pupečníkové krve. V práci je také popsaná role porodní asistentky jako edukátorky ženy o možnosti odběru pupečníkové krve a role porodní asistentky při porodu včetně odběru pupečníkové krve. V neposlední řadě je v teoretické části zmíněna důležitost bank pupečníkové krve, legislativa týkající se odběru pupečníkové krve a transplantace kmenových buněk. Celkem byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají porodní asistentky znalosti o odběru pupečníkové krve. Druhý cíl měl odhalit, jestli jsou těhotné ženy informovány o odběru pupečníkové krve, a třetí cíl měl ukázat, zda mají těhotné ženy zájem o odběr pupečníkové krve. Na podkladě stanovených cílů byly zadané i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve, druhá otázka se zabývala znalostmi těhotných žen o odběru pupečníkové krve a poslední otázka zkoumala postoj těhotných žen k odběru pupečníkové krve. Ve výzkumném šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním souborem bylo šest porodních asistentek, označené PA1 až PA6, které pracovaly na porodním sále minimálně jeden rok. Druhým výzkumným souborem bylo šest těhotných žen, označené T1 až T6, které pravidelně navštěvovaly prenatální poradnu. Výzkum probíhal pomocí webových programů Skype nebo Teams v květnu roku 2020. K provedení výzkumné části byla zvolena kvalitativní metoda, která byla realizována pomocí individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Informantky před zahájením rozhovorů poskytly ústní souhlas se zpracováním dat. Data byla následně analyzována a na základě výsledků byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Po vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 2 kategorie a 8 podkategorií. Po vyhodnocení dat s těhotnými ženami byla určena jedna kategorie a k ní 3 podkategorie. První výzkumná otázka zkoumala, jaké znalosti mají porodní asistentky o odběru pupečníkové krve. Výzkumné šetření ukázalo, že porodní asistentky PA2 až PA6 májí dostatečné informace o postupu odběru pupečníkové krve. Porodní asistentka PA1 uvedla, že odběr nikdy neviděla a ani neví, jak se takový odběr může provádět. Porodní asistentka PA5 zase uvedla, že se na stanici, kde pracuje, dříve provádělo až 15 odběrů za měsíc. Byla tudíž nejinformovanější ze všech dotazovaných porodních asistentek. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají těhotné ženy o odběru pupečníkové krve. Výzkum ukázal, že všechny těhotné ženy ví, co je to pupečníková krev, ale většina (T1, T2, T3 a T5) neví, jak se pupečníková krev odebírá a jak se nadále využívá. Třetí výzkumnou otázkou bylo, jaký postoj mají těhotné ženy k odběru pupečníkové krve. Výzkumným šetřením tak bylo zjištěno, že z důvodu nedostatku informací, vysoké finanční nákladnosti odběru a uchování pupečníkové krve, nemají ženy zájem o komerční odběr pupečníkové krve. Důvodem, proč ženy nemají zájem o dárcovský odběr, byl ten, že musí ženy zvolit porodnici, která tento typ odběru umožňuje, a to jsou porodnice ve Slaném, v České Lípě a v Thomayerově nemocnici v Praze. Těhotné ženy uvádí, že jsou tyto porodnice ve velké vzdálenosti od jejich rodiny a místa bydliště, proto si pro porod tyto porodnice nevybírají. Pouze těhotná žena T2 uvedla, že si během těhotenství nasbírá informace a bude o odb

Anotace:

ěru pupečníkové krve pro vlastní účely uvažovat

Abstract:

This bachelor's thesis deals with the issue of umbilical cord blood collection. Due to the focus of the work, the theoretical part describes childbirth and all periods of childbirth, the procedure of collecting umbilical cord blood after a spontaneous delivery and after delivery per sectio caesarea and possible contraindications of umbilical cord blood collection. My thesis also describes the role of a midwife as a women's educator about the possibility of collecting umbilical cord blood and the role of a midwife during childbirth, including the collection of umbilical cord blood. Last but not least, the theoretical part mentions the importance of umbilical cord blood banks and their legislation concerning and stem cell transplantation. In total, three goals were set. The first goal was to find out if midwives have knowledge about the collection of umbilical cord blood. The second goal was set to reveal whether pregnant women have enough information about umbilical cord blood collection, and the third goal was to see whether pregnant women are interested in umbilical cord blood collection. Based on the goals set, research questions were assigned to each goal. The first research question asked about the knowledge of midwives about the collection of umbilical cord blood, the second question dealt with the pregnant women's knowledge of umbilical cord blood collection and the last question examined the attitude of pregnant women to the collection of umbilical cord blood. Two research files were identified in the research survey. The first group consisted of six midwives, labeled PA1 to PA6, who worked in the delivery room for at least one year. In the second research group there were six pregnant women, marked T1 to T6, who regularly attended an antenatal clinic. The research was conducted using web programs Skype or Teams in May 2020. A qualitative method was chosen to carry out the research part, which was implemented using individual semi-structured interviews. Before the interviews began, the informants gave oral consent to data processing. The data was later analyzed and main categories and subcategories were created based on the results. After evaluating data with the midwives, 2 categories and 8 subcategories were determined. After evaluating data with pregnant women, one category and 3 subcategories were determined. The first research question examined the knowledge of midwives about the collection of umbilical cord blood. Research has shown that midwives PA2 to PA6 have sufficient information on the procedure for collecting umbilical cord blood. Midwife PA1 stated that she had never seen the collection and did not know how such a collection would be performed. On the other hand, midwife PA5 stated that earlier, up to 15 samples per month were performed at her workplace. Therefore, she was the most informed of all the midwives interviewed. The second research question examined the pregnant woman's knowledge about the collection of umbilical cord blood. Research has shown that all pregnant women knew what umbilical cord blood is, but most (T1, T2, T3 and T5) do not know how it is collected and used. The third research question was aimed at the attitude of pregnant women towards the collection of umbilical cord blood. The research found that due to the lack of information, high financial cost and storage of umbilical cord blood, women are not interested in commercial collection of umbilical cord blood. The reason why women are not interested in umbilical cord blood donation was that women would have to choose to give birth at a hospital that allows this type of collection, namely maternity hospitals in Slaný, Česká Lípa and Thomayer Hospital in Prague. Pregnant women state that these hospitals are very distant from their family and place of residence, and that is the reason why not choose these hospitals for childbirth. Only pregnant woman T2 stated that she would consider collecting blood for h

Abstract:

er own purposes.

Klíčová slova

Pupečníková krev, porod, porodní asistentka, těhotná žena, žena při porodu, žena po porodu

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 11. 8. 2020

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Romana Belešová

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Porodní asistence / Porodní asistentka