Materiální a formální stránka trestného činu

Bc. Jaroslav Štekl

Bakalářská práce

The material and formal side of crime

Anotace:

V předešlém textu byly načrtnuty směry pojetí trestního práva, které se týkaly našeho státu od jeho vzniku v roce 1918, až do současné doby a snahy o jeho další změny do budoucna. Jak bylo uvedeno, již od roku 1918 byly tendence, které vedly ke vzniku návrhů trestních kodexů, kterými by byl nahrazen trestní zákon z roku 1852. Ani tyto návrhy zákonů však nebyly realizovány, stejně jako návrh současný (že by to byl úděl všech příliš novátorských trestních kodexů). Nicméně návrhy tzv. „profesorská osnova“ a následně s mnoha instituty převzatá „úřednická osnova“ daly základ trestnímu zákoníku z roku 1950, reformovaného v roce v roce 1956, na který poté navázala nová právní úprava v roce 1961, kdy tento trestní zákon je platný, po mnoha novelizacích, dodnes. Podstatné je, že obě osnovy („profesorská i úřednická“) byly inspirovány pozitivistickou školou, a ačkoliv přímo neobsahovaly materiální korektiv, zasloužili se o zavedení materiálního pojetí některými instituty (zavinění, osobnost pachatele). Materiálně-formální stránka trestného činu byla poté plně rozvinuta teprve v trestním zákoníku z roku 1950. Často však docházelo k zneužívání trestního práva ze strany soudců poplatných tehdejšímu režimu. Stávalo se tak z důvodu zjevného přecenění objektu trestného činu a příliš širokých formulací skutkových podstat, které se týkaly především právních norem chránících republiku a socialistické „hodnoty“ tehdejšího státního zřízení ve jménu „třídního boje pracujících proti vykořisťovatelům, rozvratníkům a nepřátelům státu podporovaných buržoazními silami z kapitalistických zemí“ (vyznačovaly se obzvlášť neúměrnými výšemi trestních sazeb). Nicméně, tato situace nebyla dlouhodobě udržitelná, a proto po rekodifikaci v roce 1956, následně vznikl nový trestní zákon v roce 1961, kde došlo k zavedení materiálního korektivu, který je přítomen v tomto zákoně doposud. Materiálně formální ( dnes již formálně materiální pojetí trestného činu s materiálním korektivem ) dostatečně brání možnému zneužití např. v politickém kontextu. Zde se dostáváme k otázce, zda by nebylo spíše vhodné, aby vývoj trestního práva hmotného pokračoval v upevňování formálně-materiálního pojetí, které má již v naší zemi určitou zažitou tradici, jak mezi širokou laickou veřejností, tak především v praxi orgánů činných v trestním řízení. Tím netvrdím, že není možné přijmout i jiné možnosti pojetí trestného činu, např. zmíněný slovenský trestní zákon, a ne pouze setrvávat u jednoho stavu, ale současný stav je po všech stránkách vyhovující především procesní praxi. Z hlediska účelnosti trestního řízení je bez pochybností výhodnější, když se tzv. „bagatelní“ věc vůbec neřeší v procesu trestního práva a ihned se vyloučí jako přestupek do správního řízení. Argumentace, že to vede pachatele k jistému podceňování či ignorování trestnosti přestupků, pokud je předpoklad, že v uvedených skutcích se nebude vést trestní řízení a ihned od začátku mu nehrozí trest v již uvedeném tzv. „ultima ratio“, je sice na reálném základě, protože se takové případy mohou opravdu vyskytnout. Je však několik těchto případů opravdu relevantních k tomu, aby se vždy zahajovalo trestní řízení, které se poté zastaví. Jestliže k již uvedeným skutečnostem dále připočteme stále nestabilní politické klima, které nepředpokládá pozitivní motivaci legislativních orgánů ke schvalování tak závažných změn v základech práva, k jakým bezesporu nový trestní zákoník patří, bylo by zřejmě na místě neprovádět takové rozsáhlé změny. Bylo by vhodné upravit nový trestní kodex méně radik

Anotace:

álně. I to hovoří pro potřebnou systematickou novelizaci stávajícího trestního zákona při zachování stávajícího formálně materiálního pojetí trestného činu, a především novelizaci skutkových podstat trestných činů které by byly před započetím jejich zapracovávání do trestního kodexu řádně projednány, aby došlo k všeobecné shodě všech legislativních orgánů, a tím byly co nejméně prováděny změny zákona pozměňovacími návrhy a především by byl větší předpoklad, že bude tento zákon legislativně realizován.

Abstract:

Preceding text outlined the types of approach to the criminal law relating to our state from its formation in 1918 till present days and the efforts made and to be made to adjust it in the future. As described above, as back as from 1918 the tendencies were arising which conduced to the creation of criminal law bills that should have replaced the Penal Code from 1852. Those bills were not implemented as well as the today's one (could it be a fate of too much innovative penal codes?). Still, the draft laws, the one called “Academic Draft Bill” and subsequently the second one called “Executive Draft Bill” adopted by many institutions, gave rise to the Penal Code in 1950 that was reformed in 1956, followed by new enactment in 1961 which is (after many adjustments) enforceable up to present day. Ultimate fact is that the aforesaid draft bills (the “Academic” one as well as the “Executive” one) were inspired by positivism school and though they did not contain directly material corrective, they contributed to the adoption of the material principle in case of some juridical institutes (culpability, personality of offender). Material and formal side of crime was not fully worked up until the adoption of the Penal Code in 1950. It happened very often that the criminal law was abused under the form of especially hard punishments by subservient judges compliant with former regime on account of obvious overestimation of an object of a crime and too broad definitions of the body of a crime relating especially to rules of law protecting the state interests and “socialistic values” of former establishment in the name of “the class war of working people with sweaters, wreckers and enemies of the republic supported by bourgeois forces from capitalist countries”. However, this setting was not sustainable and therefore, after the recodification in 1956 new penal code came in effect in 1961 in which the material corrective was introduced and has been present in the code ever since. The material-formal concept or rather today's formal-material concept of crime in conjunction with the material corrective constitute sufficient defence against possible abuse (e.g. in political context). Now we can ask the question whether we would rather work the criminal law up by the consolidation of the formal-material concept that has been established in our country both among broad non-professional public and, especially, in the practice of authorities engaged in criminal proceedings. I do not insist on statement that it is not possible to accept also other possible concept of crime, e.g. aforesaid Slovakian penal code, and that is not necessary to persist on only one posture. Still, present situation is convenient in all respects, especially for processional practice. I dare say that from the point of view of practicality of the criminal proceeding it is more convenient not to deal with so called “petty cases” in criminal proceeding at all and to cast it immediately out as a minor offence to be handled within the framework of an administrative procedure. The reasoning that this practice provokes offenders into underestimating or ignoring culpability of minor offences, provided that these offences are not subjects of criminal proceeding and there is no threat of punishment to the extent of aforesaid “ultima ratio”, is based on logical ground that such cases could happen. However, the question is whether few of such cases provide us with sufficient argument for launching even criminal proceedings, which will be abated. If we added still unstable political climate to the above facts, which does not motivate legislation authorities to adopt significant changes of fundamental legislature, the penal code is surely part of which, we should better adjust the penal code in a less radical way and should not make so sweeping changes. Even this fact supports the idea of systematic updating of today's penal code, however, the present formal-

Abstract:

material concept of crime has to be preserved. Especially, the bodies of the crime have to be updated; they should be broadly discussed before being integrated into the code to come to general understanding of all legislative authorities so as few changes as possible will have to be made in the future. Moreover, the chance, that the code will be adopted, will increase significantly.

Klíčová slova

materiální stránka, formální stránka, formální pojetí, materiální pojetí, trestní zákon

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 4. 2007

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 6. 2007
• Vedoucí: prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Teorie a praxe přípravného řízení trestního