Jak osvobodit proletářku? Ženská emancipace, výdělečné zaměstnání a domácí práce v dělnickém, sociálnědemokratickém a komunistickém diskurzu českého ženského hnutí 1902-1931

Bc. Marie Láníková

Master's thesis

How to liberate the female proletarian? The emancipation of women, waged work and housework in workers', social-democratic and communist discourses of Czech women's movement between 1902-1931

Abstract:

Spravedlnost, výdělečné zaměstnání a jeho skloubení s péči o děti a domácnost vždy patřily ke klíčovým tématům pro ženské dělnické hnutí, které bylo od svých počátků napojeno na sociálnědemokratickou později komunistickou stranou. Diskurz ženského dělnického hnutí byl proto ovlivněn politickou otázkou třídního boje a ženy byly mnohdy prezentovány nejen jako cíl, ale jako prostředek sociální transformace. Hnutí požadovalo nejen hospodářskou emancipaci pro ženy, ale také vyřešení druhé směny, a to jednak kolektivizací domácích prací, jednak prostřednictvím genderově neutrální výchovy a zapojením mužů do chodu domácnosti. Za jedinou spravedlivou společnost, která měla toto vše umožnit a přinést jak materiální přerozdělování, tak i uznání a narušení androcentrických kulturních hodnotových vzorců, byla považována společnost socialistická. Se vznikem komunistické strany roku 1921 přišly změny v náhledu na ženskou emancipaci. Diskurz uznání, který ženu vyzdvihoval jako nenahraditelnou vychovatelku dětí se postupně vytrácel, a to následkem bolševizace (1929) a radikalizace komunistické strany. Přestože komunismus měl přinést rovnoprávnost žen s muži, ženy ji neměly získat automaticky, ale měly si ji zasloužit účastí na výdělečné práci. Placená práce byla považována nejen za způsob ženské emancipace, ale současně za povinnost všech žen. Skloubení výdělečné práce a neplacené práce měla umožnit kolektivizace domácích prací a péče o děti, která měla být kvalitnější než péče mateřská. Namísto požadavku rovné distribuce volného času se tak postavil nerealizovatelný cíl úplně zrušit domácí práce jejich delegováním na státní služby.

Abstract:

Justice, paid work and its harmonization with housework have always been the main issues of women worker’s movement. From the beginning, women worker’s movement was related to Social Democratic and later to Communist Party. Therefore, the women worker’s movement discourse was under the influence of politics of class struggle and women were often presented not only as the aim but also as the means of social transformation. The women’s movement asked not only for economic emancipation but also for the solution of second shift, partly by a collectivization of housework, partly by gender neutral socialization and involvement of men in housework. The only just society which should have been able to realize all of it – both material redistribution and recognition with disrupting androcentric norms – was socialist society. After the establishment of the Communist Party in 1921, the discourse about women’s emancipation changed. Recognition discourse was disappearing because of bolshevization and radicalization of the Communist Party. Although communism should have established equality of women and men, women had to deserve this equality by attending the paid work. Paid work was considered both a way of women’s emancipation and all women’s duty. Harmonization of paid work with unpaid work should have been enabled by collectivization of housework and care. Collectivized care was considered better than maternal care and the demand for equal distribution of free time was replaced by impracticable aim to outsource all the housework to state services.

Keywords

emancipace, výdělečné zaměstnání, domácí práce, ženské dělnické hnutí, emancipation, paid work, housework, women worker’s movement

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 31. 5. 2017

Thesis defence

• Date of defence: 21. 6. 2017
• Supervisor: doc. Kateřina Lišková, Ph.D.
• Reader: Mgr. Petr Fučík, PhD.

Masaryk University

Faculty of Social Studies

Master programme / field:
Sociology / Sociology