Přechod do dospělosti v podmínkách dlouhodobé nezaměstnanosti: Životní situace dlouhodobě nezaměstnaných absolventů středních škol perspektivou teorie životního běhu.

Mgr. Jana Havlíková, Ph.D.

Disertační práce

The transition from youth to adulthood under conditions of unemployment from the life course perspective

Anotace:

Teorie životního běhu typicky dělí život člověka na tři hlavní fáze – mládí, dospělost a stáří, nebo-li na přípravu na zaměstnání, ekonomickou aktivitu a zasloužený odpočinek po aktivním životě. Tyto fáze jsou pak spojeny dvěma významnými životními přechody, a sice přechodem do dospělosti a přechodem do starobního důchodu. V naší práci se podrobně věnujeme prvnímu z těchto přechodů. Přechod do dospělosti se vyznačuje dvěma základními charakteristikami. Jednak se neuděje ze dne na den, jedná se totiž o proces, který v životě jedince zabírá určitý časový prostor, a dále ho lze označit jako multidimenzionální, neboť jeho sociální konstrukce zahrnuje více dílčích přechodů: získání prvního trvalého zaměstnání, ekonomickou nezávislost, navázání trvalejšího partnerského vztahu a založení rodiny. Nicméně právě úspěšný vstup na pracovní trh je často nahlížen jako klíčový i pro úspěšné uskutečnění ostatních přechodů. V této disertační práci sledujeme dvě hlavní linie. Jednak se zabýváme významem přechodu do zaměstnání pro konstrukci a uskutečnění celkového přechodu do dospělosti. Současně usilujeme o zachycení modelu přechodu do dospělosti znevýhodněné části mladých lidí, neboť dlouhodobě nezaměstnaní absolventi středních škol, kteří se zúčastnili našeho výzkumu, většinou pocházeli z nižší střední, či nižší socioekonomické skupiny. Výsledky naší práce se pak vztahují zvláště k rané fázi tohoto přechodu. Prostřednictvím tematické a narativní analýzy opakovaných biografických a polostrukturovaných rozhovorů se čtrnácti dlouhodobě nezaměstnanými a osmi zaměstnanými absolventy sekundárního vzdělávání obého pohlaví z městského a venkovského prostředí jsme zkoumali, do jaké míry dotázaní absolventi vnímali přechod do dospělosti jako aktuální životní cíl, a dále jaký význam připisovali při případném sledování tohoto cíle trvalému zaměstnání. Věnovali jsme se zejména podmínkám, které ovlivňují podobu jejich přechodu do dospělosti, jednání a adaptaci těchto mladých na dané podmínky, jež se promítá do seřazení a načasování dílčích přechodů. Výsledky výzkumu naznačují, že pro přechod do dospělosti mladých středoškoláků, uskutečňovaný v českém kontextu na počátku 21. století, je typické rozvolnění a rozrůznění drah vedoucích k dospělosti. Vedle tradičního modelu, který byl charakteristický pro českou společnost v 80. letech a na počátku 90. let 20. století, se prosazuje posunutí očekávaného završení přechodu do dospělosti do vyššího chronologického věku, dále větší časový odstup mezi dílčími přechody, jejichž realizace je ovšem většinou plánována v tradiční souslednosti a vytvoření prostoru pro další vzdělávání, cestování a seberealizaci bez dlouhodobých závazků. Ovšem za podmínky, že je mladému člověku umožněno na cestu k dospělosti vůbec vyrazit a nebyl pouze vystrčen za dveře adolescence, tj. že získal zaměstnání v rámci oficiálního trhu práce. Pro přechod do dospělosti dlouhodobě nezaměstnaných absolventů byl totiž charakteristický odklad většiny dílčích kroků směřujících do dospělosti do doby, než naleznou zaměstnání na formálním trhu práce, resp. dosáhnou finanční nezávislosti.

Abstract:

The aim of this study is to explore the dominant form of the transition to adulthood among Czech long-term unemployed secondary education leavers. We also examine regularities in the strategies they adopt to cope with the transition from youth to adulthood in their everyday lives. The analytical framework retained for our research is the life course theory. This framework was chosen mainly because of three reasons: First, it takes into account both macro and micro levels of the social reality, so that the dynamic relationship between the individual and the society can be examined. Second, the individuals are seen as active and creative agents who are able to shape their lives. Finally, within the life course theory framework, we can approach the transition from youth to adulthood as a multiple transition. This last point corresponds well to the reality because young people are on their way to adulthood on at least three trajectories: from school to work, from family of origin to family of procreation, and from dependence to independence. We assume that the first mentioned transition - from school to work - fundamentally determines the degree of success in the other two transitions. The data necessary for our analysis was collected through repeated biographical and semi-structured interviews with 16 secondary education leavers who had not found a job for at least one year after finishing their education, and continued to be unemployed. Research informants were men and women, urban and rural residents. Their strategies were examined through qualitative data analysis with special attention paid to intervening conditions. Concerning the dominant form of transition, we found that long-term unemployment has delaying impact on transition to adulthood, above all through financial strain. These people suffer from involuntary prolonged economical dependency on their parents, and stay at the doorstep to the socially constructed way to adulthood. A vague social status is typical for them. As they often temporarily participate in informal economy or in part-time studies, they are not unemployed, not employed and not students in legal meaning of these words. Concerning the everyday life, they rely on their parents, employment agencies, and social support provided by their friends.

Klíčová slova

absolventi středních škol/ secondary education leavers, nezaměstnanost/ unemployment, přechod do dospělosti/ transition to adulthood, kvalitativní přístup/ qualitative approach, teorie životního běhu/ life course theory

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 7. 2008

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 23. 10. 2008
• Vedoucí: prof. PhDr. Petr Mareš, CSc.
• Oponent: prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc., doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociologie (čtyřleté) / Sociologie