Melitón ze Sard: Peri Pascha (O Pasše). Úvodní studie, překlad a komentář

Mgr. Monika Recinová

Rigorózní práce

Melito of Sardis, Peri Pascha (On Pascha). Introduction, Translation, and Commentary

Anotace:

Spis Peri Pascha (O Pasše), který napsal Melitón ze Sard kolem r. 170 po Kr., představuje jeden z nejdůležitějších textů janovského křesťanství konce 2. století. Obsahuje typologický výklad starozákonních událostí Exodu jako předobrazu novozákonních událostí spásy skrze Kristovu smrt a vzkříšení. Pochází z okruhu maloasijských kvartodecimánů, kteří slavili křesťanskou Paschu v časové shodě s židovským svátek Pesach na památku smrti Krista – pravého Beránka. Jedná se o starobylý liturgický text svého druhu (liturgickou homilii a křesťanskou verzi židovské hagady), který reinterpretuje starší židovské a křesťanské tradice. Tento spis, jehož theologie vychází z hlavního proudu církevního křesťanství 2. století, nově osvětluje řadu otázek raně křesťanského bádání. Předkládaná rigorózní práce obsahuje nový český překlad Melitónova spisu Peri Pascha na základě kritické edice S. G. Halla, dále úvodní studii k postavě Melitóna ze Sard a jeho paschálnímu spisu a rozsáhlejší komentář k tomuto spisu. Cílem úvodní studie a komentáře je osvětlit blíže předkládaný pramenný text a představit hlavní výsledky současného melitónovského bádání. Práce chce nastínit konsenzuální pohled na postavu Melitóna ze Sard a problematiku textu Peri Pascha a představit religionistická témata související s tímto raným paschálním spisem. Tato témata představují především otázky týkající se využití rétoriky asijského stylu v sakrálním kontextu antických maloasijských chrámů, vliv antických mystérií na užívání mysterijní terminologie v křesťanských textech 2. století, vztah kvartodecimánského janovského křesťanství po polovině 2. století a židovské tradice, zejména vztah mezi židovským svátkem Pesach a Paschou kvartodecimánů, spolu se zkoumáním vztahu židovské a křesťanské theologie těchto svátků, diskuse o možném židovském původu křesťanských velikonočních Improperií z židovského pesachového hymnu Dayenu prostřednictvím Melitónova spisu a problém antijudaismu přítomného v Melitónově textu. K tématu Melitón a křesťanské heterodoxní proudy náleží především pojednání o Melitónově implicitní polemice s Marikónem a valentínovskými gnostiky nebo jeho vztah k montanismu a pozdějšímu monarchiánskému modalismu. Práce, jejíž bilingvní vydání je plánováno na závěr r. 2010, má českého čtenáře seznámit s tímto textem, důležitým ke studiu dějin a myšlení raného křesťanství poslední čtvrtiny 2. století, a se související odbornou diskusí.

Abstract:

The presented work on Peri Pascha (On Pascha) by Melito of Sardis (cca 170 A. D.) contains an introductory essay, a new Czech translation of the Melito´s text and a comprehensive commentary. The bilingual edition of On Pascha is based on the latest existent edition of this writing by S. G. Hall (Oxford 1979). The main aim of the introductory essay and commentary is to outline as far as possible a consensual view on Melito of Sardis and his rediscovered text On Pascha and to present a contemporary Melitonian research. The introductory essay discusses not only the theological questions of the Melito´s text but also its´ wider context represented by contemporary Judaism, Christian heterodox and Gnostic streams, Hellenistic culture and mystery religions. The first chapter “Melito of Sardis in the context of his time” discusses extant ancient testimonies on Melito´s life, influence and significance, in particular Eusebius´ account in his Church History. Melito of Sardis was a significant and influential person of a Quartodeciman Christianity of Asia Minor in the second half of the second century. His extant works testify his excellent rhetorical education. He can be regarded as a representative of the “second sophistic” and his literary style can be compared with the works of Maximus of Tyrus, Favorinus or Lucian of Samosata. Even if Eusebius considered him as a bishop of Sardis, it is not possible – on the basis of extant sources – to verify his presumption. Bishopric in Sardis is testified in the New Testament in Apoc. 3.1-6, the existence of this office in the second century is nevertheless contested by the silence of Ignatius of Antioch. Among modern researchers A. Stewart-Sykes defends Melito´s episcopacy on the basis of the analysis of Polycrates´ letter to Roman bishop Victor attested by Eusebius. According to his interpretation of this letter, Melito of Sardis was also of Jewish origin; this hypothesis explicates his remarkable knowledge of Jewish traditions. He was an ascetic, but his participation in pagan mystery cults suggested by A. Hansen can be precluded on the basis of his supposed Jewish origin. Even if he was considered as a “prophet”, he was not an adherent of contemporary Montanism. The proper context of Melito´s activity is represented by the works of the early Greek apologists on the basis of his Apology addressed to Marcus Aurelius. Melito also used some writings later rated as apocryphal, such as the Gospel of Peter with its´ anti-Judaism. Main feature of Melito´s theology is strong anti-Gnostic stance. Melito was aware of Gnostic doctrines of Theodotus who was contemporary of Melito. In his Peri Pascha 48 he reinterpreted form the orthodox point of view a Gnostic myth on the passion of aeon Sophia attested e.g. in Excerpta ex Theodoto by Clement of Alexandria. Another Gnostic document with possible influence on Melito is represented by Letter of Ptolemaeus to Flora with its´ spiritual exegesis of Jewish Pesach. Melito´s travel to Jerusalem and his canon of the Old Testament are the expressions of his anti-Marcionit direction. The second chapter “Melito as an author of Peri Pascha” discusses the arguments for Melito´s authorship of the rediscovered writing, the problem of two books On Pascha in Eusebius´ list of Melito´s books, Melito´s Quartodeciman belonging, Paschal controversy under bishop Victor and Polycrates´ mention of Melito in his letter to Victor. The question of Melito´s Quartodecimanism is related to his chronology of Christ passion. The theology of Melito´s Peri Pascha is Johannine and Melito also maintained Johannine chronology of Christ´s passion, i.e. the Last supper was not Pesach dinner but was celebrated the day before the Pesach on 13/14 Nisan and Christ was crucified on 14 Nisan at the time when the Pesach lambs were sacrificed in the Temple. Hence the Quartodecimam Pascha was not a commemoration of the Last supper but of Christ´s redemptive deat

Abstract:

h in particular. The Quartodeciman Pascha imitated and reinterpreted the celebration of Jewish Pesach. In Melito´s time the baptism was not yet a part of Christian Pascha. The third chapter “Melito´s writing On Pascha” presents Melito´s typological exegesis of Exodus, theory of his exegesis in Peri Pascha 35–39, his anti-Gnostic theology and Christology, his relation to modalism, which is contested, and anthropology and soteriology of his writing. Even if a one third of Peri Pascha contains the intent polemic against Jewish nation, the question of anti-Judaism in Melito´s text was in Melitionian research for a long time overlooked. Melito´s text with strong influence on later Easter theology, liturgy and catechesis is the first Christian document which explicitly blames Jewish nation for the crime of deicide. Contemporary research discusses sociological, theological and also possible personal reasons of this Melitonian anti-Judaism, which does not have a parallel in the literature of his time. Melito´s anti-Judaism which was refused in modern time both in Protestant and Catholic theology and catechesis represents a document of a complicated contest of early Christianity for finding its´ proper identity. The fourth chapter “The literary means of Melito´s writing” discusses Melito´s relations to the second sophistic, the structure of Peri Pascha and the search for the literary genre of the text. Melito´s text is not a homily in a modern meaning. It can be divided in two parts (PP 1-5 and 46-105); the first part is a liturgical homily and the second part is a Christian version of the Jewish Pesach haggada. According to A. Steward-Sykes Melito´s writing is to be considered as a liturgical text of its kind. The fifth chapter “The influence of Melito´s writing in a later liturgical tradition” discusses the influence of this text on later Byzantine kontakion and Latin Improperia in the liturgy of Good Friday. There existed an old Jewish tradition of reproaches as a prophetic self-criticism of Jewish nation. The Jewish Pesach hymn Dayenu represents their continuation. These Jewish traditions were later reinterpreted by Christians as can be seen in Melito´s text PP 84 and 87. Latin Improperia are a later derivation of this Jewish-Christian tradition. The sixth chapter “Critical editions of Peri Pascha and the new Czech translation” comments on extant editions of Melito´s text and mentions also the first Czech translation of Peri Pascha by J. J. Novák, printed in 1981 under communism in a periodical, which was based on Perler´s edition.

Klíčová slova

Melitón ze Sard, Peri Pascha, kvartodecimáni, nejstarší podoby křesťanské Paschy, paschální kontroverze, datum Kristovy smrti a Pascha kvartodecimánů, nejstarší paschální liturgie, židovský Pesach, pesachový seder, židovská hagada, křesťanská verze pesachové hagady, typologická exegese, židovský exodus a jeho kvartodecimánská reinterpretace, antijudaismus, druhá sofistika, janovské křesťanství, Dajenu, Improperia, akeda

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 12. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 4. 2011
• Oponent: PhDr. Dalibor Papoušek, Ph.D., PhDr. Pavel Titz, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Rigorózní řízení / obor:
Filozofie / Religionistika