Zelená idea v ruském kosmismu

Mgr. Markéta Fošumová

Disertační práce

Green idea in Russian cosmism

Anotace:

Disertační práce na téma: Zelená idea v ruském kosmismu Předmětem této disertační práce je ruský kosmismus, jeho současné interpretace a podoby a jeho vymezení k současným proudům environmentálního myšlení a ekologické etiky. V naší práci nás zajímá filosofický a duchovní prostor ruského kosmismu, a především jeho spojení s ruským ekologismem. Práce si klade za cíl objasnit zdroje a myšlenky, které souvisejí s prolnutím ruské ideje a environmentálního myšlení. Na základě identifikace charakteristik zelené ideje představuje úvahy ruských myslitelů žijících na přelomu 19. a 20. století, které se staly východisky pro současné úvahy ruských environmentálně orientovaných myslitelů. Na základě těchto charakteristik definuje ruský ekologismus a jeho východiska, které nabízí v environmentálních souvislostech. Ruský kosmismus se stal vyjádřením ruské mentálnosti, vazba ruské ideje a ekologické ideologie přineslo novou modifikaci, která začala být nazývána ruským ekologismem.Ruský ekologismus se obrací k tradici ruského kosmismu jednak obsahově (tj. navazuje na témata ruského kosmismu), a jednak rituálně (tj. v ruském kosmismu nachází potřebu sebeospravedlnění). Spojením environmentalismu s ruským kosmismem získal ruský ekologismus nejenom teoretickou bázi a obsahovou náplň, ale především sebeospravedlnění a ideologický náboj přebírající poselství ruské ideje v podobě zelené ideje. Nedílnou součástí disertační práce je identifikace a revize společných témat. V aktualizacích ruského kosmismu v pracích ruských ekologistů můžeme vymezit několik aspektů, kterým se v disetační práci zevrubněji věnujeme. Prvním zdůrazňovaným aspektem je samotné vidění existence environmentální krize a hledání jejích kořenů. Ruský ekologismus nachází v ruském kosmismu podporu pro vizi hrozícího konce světa. Pro ruský kosmismus je krize porušením zákona, pádem světa. To, že člověk narušil prvopočáteční rovnováhu, vyvolává v ruském kosmismu apokalyptickou představu, že svět spěje ke konci. Ruský ekologismus v návaznosti na ruský kosmismus interpretuje environmentální krizi ruský ekologismus jako existující narušení ekologické rovnováhy, které vyvolává éru globálních krizí – ekologickou, ekonomickou, národnostní, a především krizi antropologickou. Druhým společným rysem zdůrazňovaným ruskými ekologisty je znovunalezení a uvědomění si jednoty člověka a přírody. Jednota člověka a přírody je odvozována od jeho předurčení k zachovávání řádu. Nalezení cesty z krize kosmistům představuje sledovat harmonický stav Země a celého kosmu. Bez dosažení bezkrizové existence člověka a přírody žádné řešení ekologické krize není možné. V obhajobě jednoty formuloval ruský ekologismus ekologický imperativ. Hlavní úkol v překonání environemntální krize spočívá podle ruského ekologismu v pokračování lidských dějin, což je vyloučeno bez respektu k potřebám přírody a dalšího rozvoje biosféry jako celku. Objektivní cílem ekologického imperativu je tedy ochrana své vlastní hoemostáze a homeostáze v celku. Ekologický imperativ se opírá o rozum lidstva, nadaného novou morálkou: ekologický imperativ zavrhuje možnost vztahovat se k přírodě jako k životnímu prostředí člověka, rozeznává jeden sociopřírodní systém založený na propojení přírody a společnosti jako lidstva v celku. Třetím společným rysem ruské ekologické etiky a ruského kosmismu je důraz na proměnu člověka, jeho etitace a odklon od egoismu a subjektivismu. Ačkoliv kosmisté nepopřeli nadvládu člověka nad okolním světem, a světem přírody obzvláště: lidé budou vůči přírodě stále uplatňovat své potřeby, radikálně postavili otázku proměny těchto potřeb a způsob

Anotace:

ů jejich uplatňování. Etika se v jejich dílech mění v příkladnou a základní vědeckou disciplínu. Nově stanovené mravní normy, na základě svědomí a lásky, vedou ke koevoluci člověka a přírody (životního prostředí). Tento fakt člověka přivádí na hranice nových forem evolučního procesu osvobozeného z pout přírodního výběru. Osud světa a odpovědnost za jeho osud je dán člověku tím, že je mu dána možnost převzít moc nad evolučním procesem. Jen člověk prostřednictvím své transgrese je schopen odvrátit krizi a vyvést z ní planetu. Ruský ekologismus převzal z ruského kosmismu zamítnutí klasického evropského modelu člověka a nastolení nutnosti proměny lidské přirozenosti k překonání ekologického rozkolu mezi člověkem a přírodou. Nová forma antropogeneze předpokládá kvalitativně jiné formy evolučního mechanismu, interpretace evolučního procesu jako cesty z environmentálních problémů vyzdvihuje mravní imperativ jako základní složku evoluce. Tento je odvozován z jednoty viděné jako ekologickou rovnováhu a je tím novým prvkem nového evolučního procesu, který jej proměňuje ve vědomý a člověkem regulovaný vývoj. Ruský ekologismus stanovil podmínkou další evoluce a zachovaní člověka na planetě jeho mravní završení. Nedílnou součástí představ o proměně člověka a jeho vztahu k přírodě je radikální proměna jeho potřeb, tj. změnit formu výživy člověka a formu využívaní přírodních zdrojů a zdrojů energie. Ruský ekologismus se tak obrací k myšlence ruského kosmismu o autotrofnosti člověka a jejím variantám. Evoluce k novému člověku - homo novus - v ruském ekologismu zahrnuje program modernizace lidského genomu, která by měla vyřešit problematiku vyčepání zdrojů a přelidnění součastně. Posledním aspektem, který přibližuje ruský kosmismus k současnému ruskému ekologickému myšlení, je požadavek proměny společnosti – společnosti, která by koexistovala v souladu s přírodou. Ruští ekologisté vyzdvihují ideál noosféry a cesta k ní - noosferogenese, za svůj cíl přijímají vytvoření civilizace noosférního typu. Noosféra se stává symbolem nalezení rovnováhy mezi mezi sociálním rozvojem a rozvojem přírody. Její existence je podmíněna potlačením primátu ekonomické, administrativní, národnostní organizace světa. Důraz je kladen na novou organizaci lidí i biosféry obecně, základní hodnotou je život o sobě. Cesta z ekologické krize znamená novou společenskou organizaci, typu civilizace na základě řádu daného vzájemným harmonickým vztahem člověka o přírody. Ruský ekologismus nezůstává bez vazby na myšlenkové koncepty světové ekologické etiky, stejně jako v ruském kosmismu hledá spojence, ospravedlnění své vlastní cesty. Přijetí či kritika jednotlivých systémů ekologické etiky bylo výraznou měrou ovlivněno také politickou situací Ruska v 70. letech. V ruském ekologismu nacházíme kritický přístup k západním politických konceptům - závěrům Římského klubu či koncepci Trvale udržitelného rozvoje. Ruský ekologismus bývá nejčastěji interpretován jako odklon od antropocentrického vidění světa. Základní rozpor mezi antropocentrismem a ruským ekologismem spočívá v tom, že základní hodnotou ruského kosmismu a v jeho návaznosti také ruského ekologismu není člověk o sobě, ale člověk jako nositel rozumu. Představitelé ruského kosmismu však se kriticky postavili k západoevropskému, klasicistnímu, typu racionálnosti. Ideálem je jim rozum vyčleněný z přírody, který je atributem nadpřírodního, kosmického života. Záchrana života na planetě spočívá v ruském ekologismu v radikální proměně člověka i přírody, v jejich koevoluci a společné transgresi v nový rovnovážný stav v noosféře. Demiurgem této nové sféry se stal rozum, věda či projekt. Jejím cílem kosmizace života. Ruský ekologismus tak přináší orientaci na kosmos jako na ideální prostředí člověka i přírody.

Abstract:

THESIS CONCERNED WITH THE TOPIC:Green idea in Russian cosmism This thesis deals with the issue of Russian cosmism, its contemporary interpretations and forms and its relationship with current streams of enviromnental thinking and ecological ethics. In this work we are concerned with the philosophical and spiritual space of Russian cosmism and mainly its connection with Russian ecologism. The aim of this work is to outline sources and thoughts which relate to the permeation of the Russian idea and enviromnental thinking. On the basis of identification of characteristics of the green idea it shows the reflections of Russian thinkers who lived at the turn of the 20.century, which became the basis for current reflections of Russian environmentally-oriented thinkers. On the basis of these characteristics the work defines Russian ecologism and its sources and offers them in environmental context. Russina cosmism became the expression of Russian mentality, the relationship of the Russian idea and ecological ideology brought new modification which started to be called Russian ecologism. Russian ecologism uses the tradition of Rusian cosmism in terms of the content (i.e. it continues in the topics of Russian cosmism) as well as in terms of rituals (i.e. it finds the need for self-justification in Russian cosmism).Through the merge of environmentalism and Russian cosmism Russian ecologism gained not only theoretical basis and content, but especially self-justification and ideological strength which continues in the message of the Russian idea in the form of green idea. The thesis also includes identification and revision of the topics they have in common. In updated versions of Russian cosmism in the works of Russian ecologists we can specify several aspects which are more thoroughly studied in this thesis. First emphasised aspect is understanding of the existence of environmental crisis itself and searching for its roots. Russian ecologism finds in Russian cosmism the support for the vision of impending end of the world. For Russian cosmism crisis means breaking the law, fall of the world. The fact that man disrupted the original balance which existed at the very beginning creates the apocalyptic idea in Russian cosmism that the world is coming to its end. Russian ecologism builds on Russian cosmism and interprets environmental crisis as an existing disturbance of ecological balance which creates an era of global crises- ecological, economical and especially anthropological crisis. Second common aspect which is emphasised by Russian ecologists is rediscovery and realization of the unity of man and nature. The unity of man and nature is derived from his predestination to keep the order. Cosmists think that interest in harmonious state of the Earth and the whole universe is the way out of crisis Without reaching the crisis-free existence of man and nature there is no solution to the ecological crisis. In the defence of unity Russian ecologism formulated ecological imperative. According to Russian ecologism the main task for overcoming the ecological crisis is continuation of human history, which is impossible without respecting the needs of nature and further development of biosphere as a whole. The objective aim of ecological imperative is the protection of its own homoeostasis and homoeostasis in the whole. Ecological imperative is based on the reason of mankind endowed with new morality: ecological imperative rejects the option of relating to nature as an environment of man, it recognizes only one socially-natural system based on the union of nature and human society as a whole. Third common aspect of Russian ecological ethics and Russian ecologism is the emphasis on the change of man, his change towards being more ethical and move away from egoism and subjectivism. Although cosmists never rejected the dominion of man over the world around him and especially over the world of nature as people will still meet their needs through nature

Abstract:

, they radically put the question of changing these needs and ways of meeting them. In their works ethics changes into basic and exemplary scientific discipline. Newly defined moral norms based on conscience and love lead to co-evolution of man and nature (environment.) This fact brings man to the border of new forms of evolutionary process liberated from the bonds of natural selection. Man is given the chance to take over the power over the evolution process and thus the destiny of the world and responsibility for his own destiny is given to man. Only man is able to avert crisis and lead the planet out of the crisis through his transgression. Russian ecologism took over from Russian cosmism rejection of the classical European model of man and the necessity to change human nature to get over the ecological split between man and nature. New form of anthropogenesis presumes qualitatively different forms of evolutionary mechanism, interpretation of evolution process as a way out of environmental problems underlines the moral imperative as a basic component of evolution. This is derived from unity viewed as ecological balance and it is the new aspect of new evolution process which changes this process into a conscious and man-regulated progress. Russian ecologism set a condition for new evolution and preservation of man and the condition is man¨s moral completion. Radical change of needs of man is an integral part of concepts about the transformation of man. That means changing the form of nutrition of man and the form of using natural resources and sources of energy. Russian ecologism thus turns to the idea of Russian cosmism about the autotrophy of man and its varieties. Evolution towards new man –home novus- in Russian ecologism includes program of modernisation of human genome which should solve the problem of using up the resources and overpopulation at the same time. Last aspect which brings Russian cosmism closer to contemporary ecological thinking is the demand for the transformation of the society- society which would coexist in harmony with nature. Russian ecologists stress the ideal of noosphere and the way towards it- noospheregenesis, they accept the idea of creating noosphere type of civilization as their aim. Noosphere becomes the symbol of finding the balance between social progress and the development of nature. The condition of its existence is suppression of the primacy of economic, administrative and racial organization of the world. Emphasis is placed on new organization of people and biosphere in general, life in itself is the basic value. The way out of ecological crisis means new social organization, type of civilization based on the order given by mutually harmonious relationship of man and nature. Russian ecologism has binds to the thought concepts of the world ecological ethics, just like in Russian cosmism it looks for allies and justification for its own way. The acceptance or criticism of the various systems of ecological ethics was largely influenced also by the political situation of Russia in the seventies. In Russian ecologism we can find critical approach to the western political concepts – the conclusions of The Roman club or the concept of Sustainable development. Russian ecologism is most often interpreted as a diversion from the anthropocentric view of the world. The basis conflict between anthropocentrism and Russian ecologism is in the fact that the basic value of Russian cosmism and consequently also Russian ecologism is not man himself, but man as the bearer of reason. However, the representatives of Russian cosmism criticised the western European, classicist type of rationality. For them the ideal means reason taken out of nature which is an attribute of the supernatural, cosmic life. The salvation of life on the planet in Russian ecologism lies in radical transformation of man and nature, their coevolution and common transgression into new balanced relationship in noosphere. Reason, science or project became the demiurge of this new sphere. Its aim is the cosmization of life. Russian ecologism thus brings orientation to cosmos as an ideal environment for both man and nature.

Klíčová slova

Klíčová slova, ruský kosmismus, ruský ekologismus, environmentalismus, evoluce, noosféra ruský kosmismus, noosféra

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 13. 5. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 15. 9. 2010
• Vedoucí: prof. RNDr. Jan Novotný, CSc.
• Oponent: doc. PhDr. Lubor Kysučan, Ph.D., prof. PhDr. Danuše Kšicová, DrSc.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Doktorský studijní program / obor:
Sociologie (čtyřleté) / Humanitní environmentalistika