Vyhodnocení vhodnosti struktury tkáně vnějšího nosu srnčí zvěře pro biometrické posouzení individuality

David Volný

Bachelor's thesis

Evaluation of the suitability of the structure of roe deer nose tissue for the biometric assessment of individuality

Abstract:

Jediným identifikačním znakem ulovené spárkaté zvěře je v současné době zúčtovatelná plomba, kterou na zvěř upevňuje lovec. Tento způsob identifikace používané k evidenci úlovků, je však možné obejít. Častým a spolehlivým způsobem identifikace jedince u lidí je biometrický sken otisku prstu. Dle dřívějších studií je patrné, že je možné využít podobných biometrických metod u některých zvířat. Cílem práce bylo, ve spolupráci s týmem vedeným prof. Ing. Martinem Drahanským, Ph.D. (dříve FIT VUT Brno) posoudit vhodnost využití struktury tkáně vnějšího nosu (větrníku) srnčí zvěře, pro určení individuálního rozpoznávání na základě unikátních biometrických znaků. K posouzení vhodnosti využití této metody, byly získány větrníky od 506 ks srnčí zvěře. Společně s týmem vedeným prof. Ing. Martinem Drahanským, Ph.D. (dříve FIT VUT Brno) byla posouzena individualita u zkušebního vzorku 45 ks zvěře, za pomocí softwaru zvýrazňujícího strukturu tkáně vnějšího nosu, který je součástí grantu ministerstva zemědělství, a následným vyhodnocením počtu markantů na přidaných liniích. Byl srovnáván počet protnutí markantů mezi jednotlivými kusy, byla mezi sebou porovnávána zvěř podle stáří (mladá, dospělá), podle pohlaví (samčí, samičí) a také podle místa ulovení. U žádného ze zkoumaných kusů však nebyla zjištěna shoda s jiným kusem na základě množství liniemi protnutých markantů, na snímcích zvýrazněné struktury tkáně vnějšího nosu. Průměrný počet protnutí markantů byl u mladé zvěře o 11 % vyšší než u dospělé zvěře. Průměrný počet protnutí markantů byl vyšší u samičí zvěře o 18 % oproti samčí zvěři. U zvěře ulovené v okrese Praha-východ byl průměrný počet protnutí zvýrazněných markantů, 18,4 protnutí, což je o 9 % méně než u zvěře ulovené v okrese Opava a o 3 % nižší než u zvěře ulovené v okrese Krotoszyn. Prvotní výsledky ukazují, že individuální rozpoznávání na základě unikátních biometrických znaků podle struktury tkáně vnějšího nosu srnčí zvěře, by mohla být vhodná metoda, je ale nutné dokončit vývoj automatizované analýzy a následně provézt další zkoumání spolehlivosti individuality.

Abstract:

Currently the only identifying feature of hunted game is a billable seal, which is affixed to the dead animal by the hunter. However, it is possible to replace this method of identification used to record catches. A common and reliable method of identifying an individual in humans is a biometric fingerprint scan. Previous studies have shown that it is possible to use similar biometric methods for some animals. The aim of the work was, in collaboration with the team led by prof. Ing. Martin Drahanský, Ph.D. (formerly FIT Brno University of Technology), to assess the suitability of using the structure of the tissue of the external nose of deer for individual recognition based on unique biometric features. To assess the suitability of this method, 506 deer nose photos were obtained. Together with the team led by prof. Ing. Martin Drahanský, Ph.D. (formerly FIT VUT Brno), the individuality of a test sample of 45 game animals was assessed using the software highlighting the structure of the external nose tissue, which is part of the grant of the Ministry of Agriculture, and the subsequent evaluation of the number of markers on the added lines. The number of intersecting markers was compared between individuals, and animals were compared to each other by age (young, adult), by sex (male, female), and also by location of capture. However, none of the pieces examined were found to be consistent with another piece based on the number of markers intersected by the lines and the structure of the outer nose tissue highlighted on the images. The average number of marker lines intersected was 11 % higher in young game than in adult game. The average number of marker punctures was 18 % higher in female game compared to male game. For game hunted in the Prague-East district, the average number of marker penetrations was 18.4, which is 9 % lower than for game hunted in the Opava district and 3 % lower than for game hunted in the Krotoszyn district. Initial results show that individual recognition based on unique biometric traits from the structure of the tissue of the external nose of roe deer could be a suitable method, but it is necessary to complete the development of automated analysis and then to conduct further research on the reliability of individuality.

Keywords

Biometrie, větrník, individualita, struktura kožní tkáně, srnčí zvěř

Keywords

Biometrics, roe deer, skin tissue structure, nose, individuality

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 6. 4. 2024

Thesis defence

• Supervisor: doc. Ing. Vlastimil Hart, Ph.D.
• Reader: David Jánoško, externi

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Forestry and Wood Sciences

Bachelor programme:
Game Management and Wildlife Conservation