Revize československé pozemkové reformy

JUDr. Mgr. Jaroslav Knotek, Ph.D.

Diplomová práce

Revision of the Czechoslovak land reform

Anotace:

Možnost revize československé pozemkové reformy byla zvažována již během druhé světové války. Po druhé světové válce byla situace v Československu velmi komplikovaná. Revize československé pozemkové reformy se tak stala součástí poválečných změn v pozemkovém vlastnictví, které probíhaly ve třech etapách. Během první fáze, která byla zahájena dekretem prezidenta republiky č. 12/1945 dne 21. června 1945, byly konfiskovány pozemky ve vlastnictví Němců, Maďarů, jakož i zrádců a kolaborantů. Takto získaná půda byla přerozdělena mezi bezzemky a drobné rolníky. Provedené změny měly řešit především sociální a národnostní problémy. Ve druhé fázi byly v souladu se zákonem č. 142/1947 Sb. zabrány pozemky, které zůstaly původním vlastníkům v důsledku „nedůsledného“ provádění první československé pozemkové reformy a rovněž pozemky patřící tzv. zbytkovým statkům. Tato fáze, na rozdíl od první, byla výsledkem komunistického tlaku, s cílem získat podporu bezzemků a drobných rolníků. Na vlastní zábor měl totiž navazovat i příděl bezzemkům a drobným rolníkům, tedy podpora v podobě přidělování zemědělské půdy směřující primárně k vytváření soběstačných zemědělských hospodářství. K tomu ovšem v praxi v předpokládaném rozsahu vůbec nedošlo. Na drobné samostatně hospodařící rolníky a ostatní zemědělce se dostala oproti proklamativním tvrzením jen relativně malá část. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl následně schválen návrh tzv. nové pozemkové reformy, která představovala třetí fázi procesu poválečných pozemkových změn. Podle zákona č. 46/1948 Sb. byly zabaveny všechny pozemky vlastníků nad 50 ha a všechny pozemky, na kterých vlastníci sami nehospodařili. Získané pozemky již ovšem nebyly v praxi předávány bezzemkům a drobným rolníkům, jak bylo opět deklarováno, ale zůstaly ve státním vlastnictví a následně se během kolektivizace dostaly do užívání jednotných zemědělských družstev a státních statků. Ukázalo se tak, bohužel až příliš pozdě, že poválečné změny v pozemkovém vlastnictví prováděné pod taktovkou KSČ představovaly pouze prostředek politického tlaku na posílení popularity strany mezi rolníky s cílem získat rozhodující moc ve státě.

Abstract:

Options review of the Czechoslovak land reform have been considered already during the Second World War. After World War II. situation in Czechoslovakia was very complicated. Review of Czechoslovak land reform became a one part of the postwar changes in land property. Postwar land reform was divided into three phases. During the first phase, which was launched by Presidential Decree No. 12/1945 on the 21st June 1945, land was confiscated by German and Hungarian owners, as well as traitors and collaborators. This land has been redistributed among the landless and small farmers. These changes had solve social and national problems. In the second phase, pursuant to Act No. 142/1947 Coll. from July 11, 1947, was expropriated land which was not confiscated in the first Czechoslovak land reform. This phase, unlike the first, was the result of communist pressure, to obtain the support of peasants and small farmers. After the communist cup d’etat in February 1948, was approved so called the new land reform, which represents the third phase of the process of postwar land reforms (postwar changes in land property). Under Law No. 46/1948 Coll. all land property over 50 ha and all land that was not used by its landowner was to be confiscated. However, the acquired land was not given landless and small farmers, as was declared, but during the collectivization came into use for agricultural cooperatives and state farms. Communist postwar changes in land property implementation were just a means of political pressure to strengthen the party´s popularity among the peasants.

Klíčová slova

pozemková reforma, revize, poválečné změny, pozemkové vlastnictví, land reform, revision, post-war changes, land ownership

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 31. 5. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 6. 2010
• Vedoucí: doc. PhDr. Jiří Pernes, Dr.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie