Prevalence syndromu nemocných budov a rizikové faktory u zaměstnanců Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě

Bc. Karolína CHOVANCOVÁ

Diplomová práce

Prevalence of Sick Building Syndrome and Risk Factors among Employees of the Medical Faculty, University of Ostrava

Anotace:

Cíl práce: Práce shrnuje poznatky z oblasti týkající se Syndromu nemocných budov (z anglického ?Sick building syndrome?, zkratka SBS). Na základě zahraničních studií bylo vysledováno, které rizikové faktory mohou hrát roli ve vzniku symptomů spojených s SBS u uživatelů, kteří pracují v budovách Lékařské fakulty Ostravské univerzity (zkratka LF OU). Hlavním cílem této práce bylo zjistit prevalenci výskytu symptomů, které se dávají do souvislosti s SBS. Dalším cílem bylo zjistit možné rizikové faktory a porovnat, zda u zaměstnanců s příznaky hrály statisticky významnou roli při vzniku symptomů. Metodologie: Sledovaný soubor tvořilo 102 zaměstnanců, ve věku 25 - 83 let. Ke zjištění prevalence a rizikových faktorů byl sestaven dotazník, který obsahoval 31 otázek. Inspirován byl studií Jeana Bourbeaua z roku 1994 a diplomovou prací autorky Dudášové (2014). Otázky byly zaměřeny na 21 příznaků rozdělených do čtyř kategorií (oblast očí, nosu a krku, kůže a obecné příznaky), dále pak na rizikové faktory, kterým jsou zaměstnanci LF OU vystaveni. Jelikož neexistuje žádná přesná definice případu pro SBS, dochází mezi studiemi k rozdílům. V této práci byly případy definovány podle studie Jeana Bourbeaua (1994) - osoba pociťující alespoň jeden příznak, minimálně 1x týdně, jen v práci. Na základě tohoto byli zaměstnanci rozděleni do dvou skupin. První skupina zahrnuje osoby s příznaky, které souvisí se Syndromem nemocných budov a skupina druhá, s jedinci, kteří tyto příznaky nevykazují. Prevalence symptomů spojených s SBS ve sledovaném souboru byla vypočítána jako podíl počtu případů k celkovému počtu osob ve sledovaném souboru. Chí-kvadrát a Ficherovým testem bylo ověřeno, zda jsou rizikové faktory statisticky významnou příčinou pro vznik symptomů přidružených k SBS. Výsledky a závěr: Prevalence symptomů spojených se Syndromem nemocných budov u zaměstnanců Lékařské fakulty byla 24,5%. Faktorem, u kterého byla zjištěna statistická významnost ve zvýšeném výskytu symptomů spojených se Syndromem nemocných budov, byla budova, ve které tráví zaměstnanci většinu své pracovní doby (p=0,007). Mezi dalšími rizikovými faktory a výskytem příznaků významná závislost nebyla sledována, jisté trendy zvýšeného výskytu u některých rizikových faktorů však vidět jsou. Vysvětlením může být malý sledovaný soubor a subjektivní hodnocení uživatelů v dotazníkovém šetření. Syndrom nemocných budov je čím dál tím víc diskutovaným problémem, studií přibývá, stále však nejsou zcela objasněny příčiny vzniku ani existence klinického syndromu, který by definoval případ Syndromu nemocných budov. Tato práce může být podkladem pro další studium, které by pomohlo objasnit otázky Syndromu nemocných budov. Do příštích prací by bylo vhodné zařadit včetně dotazníkového průzkumu i objektivní měření vnitřního mikroklimatu a koncentrace znečišťujících látek, kterým jsou uživatelé budovy exponováni.

Abstract:

The aim of the work: The work summarizes findings in Sick building syndrome (SBS) section. Based on foreign studies, it was observed, which risk factors could play a part in symptoms creation connected to SBS on persons, who work in buildings of Faculty of medicine of University of Ostrava (FM UO). The main goal of this work was to find the prevalence of symptoms creation, which use to be mentioned in context of SBS. Another goal was to find possible risk factors and discover if they took a statistically important part in creation of the symptoms on the employees. Methodology: The examined set of people consisted of 102 employees aged from 25 to 83. For finding the prevalence and risk factors, a survey was made, which included 31 questions. The survey was inspired by Jean Bourbeaus´ studies from 1994 and the thesis of Mrs. Dudášová (2014). Questions were focused on 21 symptoms divided to four categories (area of eyes, nose and neck, skin and general symptoms), then it was divided to risk factors, which must the FM UO employees face. Because no precise definition of SBS case exists, differences between studies occur. In this thesis were the cases defined by Jean Bourbeau studies (1994) ? a person feeling at least one symptom, at least once per week, just at work. Based on this, the employees were divided into two groups. First group includes persons with symptoms, which are connected to SBS while the other group includes persons who don?t seem to have the symptoms at all. The prevalence of symptoms connected to SBS in watched set was counted to be a quotient of number of cases and total number of people in the watched set. Tested by Chi-quadrate and Fishers´ test, it was found if the risk factors are statistically important cause for creation of symptoms connected to SBS. Results and conclusion: The prevalence symptoms connected to SBS on the employees of Faculty of medicine was 24,5 %. The factor, which was considered statistically important in increased number of symptoms connected to SBS was a building, in which the employees spend the most of their time (p=0,007). Another risk factors and symptoms occurring important connections were not discovered, however, several trends of increased appearance in some factors are visible. The reason might be the small content of the watched set and subjective answering of the employees in the survey. SBS is more and more discussed problem, studies are growing in numbers, but still the causes of creation and existence of the clinical syndrome, which would define cause of SBS, are not fully described. This thesis can be a base for another studies, which could help to answer the questions of SBS. For the following thesis, it would be optimal to include, beside the survey, also objective measuring of internal microclimate and concentration of polluting substances, which are the employees exposed to.

Klíčová slova

Syndrom nemocných budov, subjektivní zdravotní potíže, rizikové faktory SBS, vnitřní prostředí

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 30. 4. 2015

Zveřejnit od: 30. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 3. 6. 2015
• Vedoucí: Mgr. Vera Kristýna Jandačková, Ph.D.

OSTRAVSKÁ UNIVERZITA V OSTRAVĚ

Lékařská fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Veřejné zdravotnictví / Odborný pracovník v ochraně veřejného zdraví