Důsledky antropogenních změn na společenstva a populace hlodavců: příkladové studie původních a introdukovaných druhů ve východním Senegalu

Mgr. Adam Konečný, Ph.D.

Disertační práce

Consequences of anthropogenic changes on rodent communities and populations: study cases on native and introduced species in Eastern Senegal

Anotace:

Společenstva a populace hlodavců Súdánské savany východního Senegalu byly studovány ve vztahu k intenzitě člověkem způsobených změn v životním prostředí. Jeden z hlavních hybatelů globálních změn, využívání krajiny, zapříčinil významně vyšší abundance hlodavců v zemědělské krajině, oproti situaci zjištěné v přirozených savanách národního parku Niokolo Koba. Tento fakt je důsledkem zejména zvýšení počtů všudypřítomného, dominantního druhu Mastomys erythroleucus. Na úrovni populací, fragmentace a deforestace stromové savany, teoreticky usnadněná klimatickými změnami v subsaharské oblasti, měly významné důsledky na genetickou diverzitu dalšího druhu, částečně arborikolní Praomys daltoni. Rozmanitost alel mikrosatelitů a očekávaná heterozygotnost byly signifikantně nižší a genetická rozrůzněnost populací vyšší, v izolovaných populacích při severním okraji areálu rozšíření, kde přežívají již jen ve vesnicích, než na jižních lokalitách s kontinuálním rozšířením v savanách. Další z hlavních aspektů globální změny životního prostředí je člověkem způsobené zavlečení a šíření invazivní krysy obecné (Rattus rattus). Průběh kolonizace Senegalu krysou obecnou byl popsán pomocí nedávno vyvinutého Bayesiánského přístupu založeného na mikrosatelitových datech. Nejpravděpodobnější evoluční scénář naznačuje vícenásobné introdukce krys různého původu a několik následných promíchání dosud oddělených linií postupujících Senegalem. Tyto zjištěné procesy mohou výrazně podporovat úspěch při invazi. Významné důsledky antropogenních změn na hlodavce byly tedy zjištěny jak na úrovni společenstev, tak populací, což naznačuje důležité dopady na biodiverzitu a lidskou prosperitu.

Abstract:

Rodent communities and populations in the Sudanian savanna of Eastern Senegal were investigated in relation to the intensity of human‐made changes of the environment. One of main drivers of the global change, land use, caused significantly higher abundances of rodent communities in agriculture landscape via to increasing dominance of the ubiquitous murid species Mastomys erythroleucus, than was observed for pristine savannas inside the Niokolo Koba National Park. At population level, the fragmentation and deforestation of wooded savanna, potentially facilitated by climatic changes in this sub‐Saharan region, indicated significant changes in genetic diversity of another species, the partly arboreal Praomys daltoni. Microsatellite allelic richness and expected heterozygosity were significantly lower, and population differentiation higher in isolated populations in the northern limit of its distribution area, where they have left deforested landscape and survive only in villages, than in southern localities with continuous P. daltoni distribution. Another main aspect of the global environmental change is the human‐mediated introduction and spread of the invasive black rat Rattus rattus, whose colonisation of Senegal was described using recently developed Bayesian approach based on microsatellite data. The most likely evolutionary scenario indicated multiple introductions and several subsequent admixture events, which might support its invasion success. Substantial consequences of human impact on rodents were found at both community and population levels, implying important effects on biodiversity and human well-being.

Keywords

globální změny, vliv člověka, hlodavci, společenstva, populační genetika, genetika invazí, Approximate Bayesian Computation, identifikace metodou PCR, Praomys daltoni, Rattus rattus, Senegal, západní Afrika

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 16. 9. 2009

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 16. 9. 2009
• Vedoucí: doc. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
• Oponent: prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc., prof. Patrick Giraudoux

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Biologie (čtyřleté) / Zoologie