Výskyt sýce rousného (Aegolius funereus) v závislosti na environmentálních faktorech a mezidruhové kompetici

Bc. Richard Ševčík

Master's thesis

The occurrence of Tengmalm’s owl (Aegolius funereus) in relation to environmental factors and interspecific competition

Abstract:

V roce 2015 a 2016 byla v imisemi poškozené oblasti Krušných hor a na Třeboňsku provedena studie o výskytu sýce rousného v závislosti na environmentálních faktorech a mezidruhové kompetici. V obou oblastech se v dubnu a květnu aplikovaly hlasové záznamníky a nahrávky byly následně zpracovány. Dále zde byly kontrolovány budky vyvěšené s cílem nalezení hnízd sýce rousného a vyhledávány byly také přirozené dutiny v okolí budek. Za účelem zjištění početnosti potravní nabídky byly provedeny odchyty drobných zemních savců. V Krušných horách bylo pomocí akustického monitoringu zjištěno 6 druhů sov (sýc rousný, kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum, puštík obecný Strix aluco, kalous ušatý Asio otus, výr velký Bubo bubo a sýček obecný Athene noctua), přičemž sýc rousný se vykytoval na 38,9 % sčítacích bodů (n = 144). Na Třeboňsku se vyskytovalo 5 druhů sov (sýc rousný, kulíšek nejmenší, puštík obecný, kalous ušatý a výr velký), přičemž sýc rousný byl zaznamenán na 35,2 % sčítacích bodů (n = 128). Výskyt a intenzita houkání sýce rousného nebyla v Krušných horách signifikantně ovlivněna přítomností jiných druhů sov, avšak délka houkání se výrazně zvýšila v přítomnosti kalouse ušatého, naopak při interakci s puštíkem obecným měl sýc rousný tendenci délku houkání snižovat. Kompetice sýce rousného s ostatními sovami byla výrazně vyšší na Třeboňsku. Výskyt sýce rousného signifikantně ovlivňoval kalous ušatý (pozitivní korelace), intenzita houkání se zvyšovala v důsledku interakce s (kalousem ušatým a kulíškem nejmenším). Délku houkání pozitivně ovlivňovala přítomnost kalouse ušatého, kulíška nejmenšího, výra velkého a negativně ovlivňovala přítomnost puštíka obecného. Tak jako v Krušných horách, i na Třeboňsku docházelo ke snížení délky houkání v přítomnosti puštíka obecného, zatímco s ostatními druhy sýc rousný zvyšoval délku svého projevu. Dále byl prokázán vliv roku, měsíce, noční hodiny i lokality na výskyt a intenzitu volání sýce rousného. Délku houkání ovlivňoval pouze rok a noční hodina. Klimatické podmínky neměly žádný průkazný vliv. Dostupnost potravy byla mezi lety odlišná. V roce 2015 bylo v Krušných horách a na Třeboňsku odchyceno více kusů kořisti, než tomu bylo v roce 2016. Sýc rousný v Krušných horách využil k hnízdění průměrně 29 budek za rok, zatímco na Třeboňsku pouze 3. Pomocí kontrol do 20 m v okolí všech budek (Krušné hory 246, Třeboňsko 245) bylo v Krušných horách nalezeno 5 potenciálně využitelných dutin, zatímco na Třeboňsku 7. Závěrem lze konstatovat, že budková hnízdní populace sýce rousného v Krušných horách je četnější než na Třeboňsku, kde je sýc rousný ve významně vyšší kompetici s ostatními sovami a méně často využívá pro svá hnízdění budky.

Abstract:

In 2015 and 2016, there was performed a study about the occurrence of a Tengmalms owl depending on environmental factors and interspecies competition in the area of the Ore Mountains and Třeboň. In both areas, voice recorders were applied during April and May, and afterwards the recordings were processed. Nest boxes were checked to find nesting attempts of Tengmalms owl. Natural cavities in surroundings of the nest boxes were also searched. The abundance of small mammals were found using trapping. In the Ore Mountains, there were found six owl species (Tengmalms owl, pygmy owl Glaucidium passerinum, tawny owl Strix aluco, long owl Asio otus, eagle owl Bubo bubo, and little owl Athene noctua). Tengmalms owl was occurred on 38,9% of all counting points (n=144). In the area of Třeboň, there were occurred five owl species (Tengmalms owl, pygmy owl, tawny owl, long owl, and eagle owl). Tengmalms owl occurred on 35,2% of all counting points (n=128). Tengmalm owl s occurrence and calling intensity significantly increased in the presence of long owl. On the contrary, during the interaction with tawny owl, Tengmalms owl had a tendency to reduce the length of calling. Tengmalm owl s competition with other owls was notably higher in the area of Třeboň; the occurrence of Tengmalms owl was significantly influenced by long owl (positive correlation), the intensity of calling increased in consequence of the interaction with long owl and pygmy owl, the length of calling was positively influenced by the presence of long owl, pygmy owl, eagle owl, and negatively by the presence of tawny owl. Further, there was found the influence of the year, month, night hour and location on the occurrence and intensity of Tengmalm owl s calling. The length of calling was influenced only by year and night hour. Climatic conditions had no influence. In both study areas, the abundance of small mammals differed between years. In 2015, there were captured more small mammals than in 2016. In the Ore Mountains, Tengmalms owls occupied on average 29 nest boxes per year, whereas in the area of Třeboň only three nest boxes. In the surroundings of 20 m from nest boxes (the Ore Mountains 246, the area of Třeboň 245) there was found 5 potentially suitable nesting cavities in the Ore Mountains, and 7 in the area of Třeboň. In conclusion, nest box nesting population of the Tengmalms owl in the Ore Mountains is more numerous than in the area of Třeboň where the Tengmalms owl is in significantly higher competition with other owls and less often uses nest boxes for its nesting.

Keywords

Krušné hory, délka houkání, sovy, hnízdní budka, dutina, drobní zemní savci

Keywords

Ore Mountains, duration of calling, owls, nesting box, cavity, small mammals

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 18. 4. 2017

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Markéta Zárybnická, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Environmental Sciences

Master programme / field:
Engineering Ecology / Nature Conservation