Jak vnímají adolescenti a jejich rodiny terapeutický proces v SVP

Mgr. Barbora Hohnová

Rigorózní práce

How adolescents and their families perceive the therapeutic process in SVP

Anotace:

Tématem této rigorózní práce je postoj klientů střediska výchovné péče a jejich rodin k terapii poruch chování. Porucha chování je pojímána v souvislosti s vývojovými charakteristikami období adolescence. V teoretické části se zabýváme vymezením poruchy chování a terapie. Rozlišujeme mezi brzkým a pozdním začátkem rozvoje poruch chování (Moffitt, 1993). Zabýváme se rizikovými a protektivními faktory, které se na rozvoji problémového chování podílí. Terapie je zde pojímána v kontextu gestaltterapie. Zajímali jsme se v prvé řadě o to, jaké principy terapuetického procesu se podílí na regulaci a změně chování. Zaměřili jsme se na dvě související výzkumné otázky: „Jak vnímají klienti případnou změnu svého chování v rámci terapie v SVP?“ Doplňující otázkou je: „Jak vnímají rodiče terapii v souvislosti s problémovým chováním potomků?“. S výzkumnou otázkou se v průběhu výzkumu vynořila další témata, která s původním cílem souvisela. Bylo nutné zjistit, co považují klienti střediska za problémové chování, co považují za změnu a jak si ji uvědomují ve vsém prožívání, zda se cítí být motivováni. Při rozhovorech s rodiči se témata rozdělila na dvě základní skupiny: vliv terapie na změnu chování potomků a vliv terapie na vlastní postoj k problémovému chování. Na základě zaměření výzkumné otázky jsme zvolili motivovanost a sebereflexi za základní regulační mechanismy ovlivňující změnu chování. Kromě teoretických východisek popisujeme i praktickou formu terapeutické práce s klientem ve středisku výchovné péče. Za výzkumnou metodu jsme zvolili Interpretativní fenomenologickou analýzu dat (IPA) (Smith, 2009). Výzkumná část je vícečetnou případovou studií založenou na interpretativní fenomenologické analýze. Metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory a terapeutická dokumentace. Nejprve jsme explorovali rizikové a protektivní faktory rozvoje poruchy chování v rámci jednotlivých kazuistik. Hlavní část výzkumu byla rozdělena na analýzu projevů problémového chování, proces změny chování a terapeutický proces. Změna byla pojímána jako skrytá či zjevná činnost, která klienta přivedla ke změně prožívání, myšlení, chování či vztahů spojených s určitým problémem či obecnějším způsobem života (Prochaska, Norcross, 1999, s. 22). Snažili jsme se zmapovat, zda a jaká změna v chování klientů v průběhu docházení do SVP z jejich pohledu nastala či nenastala. Také jsme pátrali po možných důvodech změny. Zjistili jsme, že pokud nastala změna, byla vždy chápána jako změna k lepšímu. Byla to buď změna, které si všimli druzí lidé, především učitelé, nebo změna, kterou vnímali klienti subjektivně. Klienti poznávali změnu především na základě zlepšení známek, a menšího počtu poznámek. Fenomény zjištěné metodou IPA související se změnou chování byly následující: uvědomění, změna kvůli druhým a změna pohledu na situaci. Rodiče vnímali změnu chování podobně jako jejich děti. Oceňovali lepší kontakt s potomkem, mírnější tlak na vlastní rodičovskou roli, tzn. necítili se být tolik spoutáni zodpovědností za chování svých dětí. Za důležitý faktor podporující změnu chování udávali často kvalitní spolupráci učitelů s rodiči, případně střediskem výchovné péče. Výzkumná zjištění mají své limity. Míra zobecnitelnosti je omezena kvalitativním designem. Výzkumná zjištění dávají možnost nahlédnout, jak vnímají terapii klienti střediska, tedy většinou na počátku terapie nemotivovaní, problémoví jedinci.

Abstract:

The aim was to determine how clients and their families perceive therapeutic care in a particular outpatient centre and other welfare institutions. Conduct disorders in adolescence are distinguished from early and late development of symptoms. As soon as the child's behaviour features antisocial behaviour, the character of them is more severe. We focused on the developmental period of adolescence, as adolescents formed a substantial part of the clientele at the ambulance nurture centre. We identified individual and social risk factors involved in the development of conduct problems also prosocial factors were important feature for us. The point of view of clients from SVP should show the therapeutic proces and change of their behavior. The cauistic study is based on interviews with each client and their family members. We examined whether clients of the Educational care centre recognize signs of conduct problems, whether they are motivated to change behaviour and if they anticipated the future. Qualitative research was a multiple case exploratory study. Methods of data collection were semi-structured interviews with clients of the outpatient from Educational care centre and their parents and content analysis of documents. As a method of data analysis was chosen Interpretative phenomenological analysis. This type of qualitative research was chosen because of the need of a deeper insight into the development of conduct disorders, capture the differences between the cases because of the variability of cases and differences in the therapeutic approaches of the therapists. In formulating research questions and research objectives, we came out of practical experience. While framing our research it were an important issue for us to detect the current status of the therapeutic care in a particular outpatient centre.

Klíčová slova

Poruchy chování, adolescence, Interpretační fenomenologická analýza, gestaltterapie.

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 8. 12. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 2. 2011
• Oponent: prof. PhDr. Ivo Čermák, CSc., PhDr. Martin Hajný, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Rigorózní řízení / obor:
Psychologie / Psychologie