Urbanistický a krajinný vývoj města Lysé nad Labem v 17. - 1/3. 20.století

Eliška COUBALOVÁ

Bakalářská práce

Developement of the town Lysá nad Labem and its ladsscape from 17th till the first quarter of 20th century

Anotace:

Lysá nad Labem, město vzdálené zhruba třicet kilometrů severovýchodně od Prahy, se dnes může zdát málo významné či nezajímavé. V minulosti ale toto město, ležící v poměrně úrodné oblasti, procházelo poměrně zajímavým vývojem. V průběhu středověku a raného novověku vystřídalo majitele, podepsaly se na něm události třicetileté války a po stránce stavebněkulturní se stalo jeho okolí poměrně zajímavým, a to zejména poté, co se zde hrabě Špork věnuje stavební činnosti. V rámci města se věnuje přestavbě kláštera, zničeného v důsledku husitských válek, jinak městu svou pozornost po stavební stránce nijak zvlášť nevěnuje. Svou pozornost naopak hrabě František Antonín upíná k okolní krajině, kterou díky zakomponování různých zahradních areálů, eremitáží či loveckých objektů přebudovává v krajinu barokní. Právě období jeho panování bývá považováno za nejvýznamnější, co do budování barokní krajiny, či krajinné výstavby. Po jeho smrti se však nástupci nechtějí o kulturní dědictví starat a to v důsledku tohoto nezájmu chátrá. V 19. a 20. století pak prošlo dalším stavebním rozvojem a rozrostlo se tak o některé části, jiné byly vytvořeny připojením blízkých obcí. V době 19. století vznikaly nové uličky a náměstíčka v západní části města, ale zároveň město potkává hospodářský a dopravní úpadek. V polovině 20. století je k Lysé přičleněna jižně položená obec Litol, jejíž severní náměstíčko svou podobou připomíná jeho původní vesnický charakter. Práce řeší historický a krajinný vývoj města Lysé nad Labem, který zachycují některé ikonografické a kartografické prameny. Na ikonografických pramenech, resp. na pohlednicích a vedutách je vyobrazena vždy nějaká vybraná část města, např. v době existence RakouskoUherska zachycují třeba městský vrch, jeho zástavbu a východněji položený kostel Narození sv. Jana Křtitele, dále např. Jungmannovo náměstí, (dnešní náměstí Bedřicha Hrozného) nebo zdejší nádraží. Kartografické prameny naproti tomu zobrazují, vyjma plánu města z roku 1933, vždy celé město, a to buď jako bod či nějaký grafický náznak zástavby u nejstarších map, zatímco mapy mladší, tj. např. mapy od vojenského mapování po současné ortofotomapy již poskytují informace o změnách krajinných poměrů. Vyplývá z nich např., že město ve sledovaném období měnilo z různých důvodů svůj tvar a rozlohu, více či méně ve všech světových stranách, vyvíjela se i infrastruktura a v 70. letech 19. století vyrostla železnice. Také lze říci, že je město ve všech pozorovaných časových horizontech obklopeno ze západu lesy a kolem zástavby, na kterou navazuje síť cest, do Prahy, Nymburka nebo Milovic, zemědělsky využitelnou krajinou. Řeka Labe, která protéká jižní částí dnešního katastru mění svůj tok z meandrovité podoby na dnešní antropogenním vlivem v polovině 20. století. Každá ze skupin použitých pramenů vyžadovala díky svému charakteru různé metody zpracování a není to jen popisná forma, ale dále je zapojena např. komparační metoda, metoda land use land cover atp.

Abstract:

Lysá nad Labem, a town at a distance roughly 30 kilometres northeast from Prague could seem not to be interesting. But this town had an interesting evolution in the past. It changed its owners, during the Middle Ages and the Early Modern Times. This town was harmed by the Thirty Years War and then, in the baroque era, this town was in the cultural rise, which is a merit of František Antonín Count Špork. Within the town, he is devoted to rebuilding a monastery destroyed within Hussite wars; otherwise his attention on the construction site is not particularly noticeable. He devoted his attention the other way, around the surrounding landscape, which he had changed to baroque landscape, because of composing gardens, hermitages or hunting objects to the then countryside. There wasn't any interest of his successors to care about this cultural heritage and it had been falling into disrepair. During the 19th and 20th century the landscape grew its area, for example by an attachment of the nearest villages or a building of new districts. There were new streets and squares built in the west side of town in the 19th century, but in this age the town in economic and transportation decline, too. In the half of 20th century the village Litol is attached to this town. The north Litol square has preserved its original village-like character. This thesis applies one's mind to evolution of the town of Lysá nad Labem, which is intercepted in iconographical and cartographical sources. In the iconographical ones, there the esteem in old postcards and vistas is always depicted only a part of the town, e. g. in the time of Austria - Hungary existence, for example, the town hill, its buildings and the east - facing church of the Nativity of St. John the Baptist, or Jungmann, today Bedřich Hrozný Square as well as the local railway station. On the other hand, cartographic origins show, with the exception of the town plan from 1933, the entire city either as a point or some graphical view of the oldest maps, while the maps of the younger times, maps from military mapping to the current aerial maps, already provide information about changes in landscape. For example, the town has changed, for various reasons, its shape and size, more or less in all directions of the compass, the infrastructure has transformed and the railways were built in the 70's of the 19th century. We can also say that this town is surrounded, in all observed time horizons, from the west by local forests and around the buildings, on which roads to Prague, Nymburk or Milovice follow, an agriculturally exploitable landscape. The Elbe, which flows through the southern part of today's cadaster, had changed its flow from a meandering form to the one of today's by anthropogenic influence in the mid- 20th century. But the cartographical sources always show the whole of the town's area and landscape. Each group of used sources was worked up in a different way. My sources weren't worked up in a descriptive way only, but used the comparative way and land use land cover way, too.

Klíčová slova

Lysá nad Labem, František Antonín Špork, urbanismus, vojenská mapování, letecká snímkování

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2018

Zveřejnit od: 31. 12. 2999

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D.

UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM

Filozofická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Historické vědy / Historie (jednooborové)