Pinus contorta, způsoby a možnosti jejího využití nejen v rekultivační praxi

Ondřej Jambor

Bakalářská práce

Pinus contorta, ways and possibilities of its use not only in reclamation practice

Anotace:

Pinus contorta, pocházející ze severozápadních oblastí Ameriky, roste od jižní Aljašky po Kalifornii až k pohoří Rocky Mountains a Colorado. Dosahuje výšky 10-25 metrů, má kuželovitou korunu a preferuje plné slunce. Tento druh borovice je nenáročný na péči, ale není příliš tolerantní vůči dlouhodobému suchu. Dělí se na několik geografických ras, které se liší morfologií a ekologií. Například var. latifolia má vysoké stromy s tenkou kůrou, zatímco var. contorta roste na okrajových místech s krátkými stromy a úzkými jehlicemi. Pinus contorta roste v různých klimatických podmínkách s extrémními teplotními rozdíly, od -57 °C v Severních Skalnatých horách po více než 38 °C ve vnitrozemí. Mladé rostlinky jsou odolné vůči mrazu, což jim umožňuje přežívat i v extrémně chladných oblastech. Preferuje plné slunce pro optimální růst a klíčení je podporováno rozložením srážek, kdy sníh v začátcích letních měsíců dodává půdní vodu. Pinus contorta roste na různých půdních podmínkách, obvykle vlhkých, s preferencí pro mateční materiály jako jsou granity, štíty a hrubozrnné lávy. Přizpůsobivost tomuto druhu umožňuje růst na různých typech terénu, od rašelinišť po skalnatá území. V České republice byla introdukována před více než 200 lety, zpočátku z estetických důvodů v zámeckých parcích. Později byla introdukována i za účelem hospodářského využití, ale nová legislativa z roku 1992 omezila možnosti dalších introdukcí. Borovice pokroucená je cenná i z ekologického hlediska, zejména v oblastech s vulkanickou aktivitou nebo znečištěním ovzduší, kde vytváří primární lesní ekosystémy a chrání půdu před erozí. Introdukce tohoto druhu na těžebních lokalitách byla zvažována za účelem obnovy lesních porostů, ale ochrana přírody nyní omezuje používání introdukovaných druhů. Porosty borovice pokroucené v České republice vykazují ztrátu organické hmoty a nižší stabilitu ve srovnání se smrkem ztepilým, což ukazuje na potřebu pečlivého sledování vlivů na životní prostředí. Pro návrhovou část bakalářské práce byl zvolen prostor v Praze náměstí Jiřího z Poděbrad, jehož výrazným prvkem je impozantní Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně, navržený slovinským architektem Josipem Plečnikem v období dvacátých a třicátých let dvacátého století v duchu neoklasicismu. Tento prostor trpí různými problémy, jako je vandalismus, nedostatek srážek nebo špatná kvalita půdy. Avšak tato situace poskytuje skvělou příležitost pro využití borovice pokroucené. Navrhnout revitalizaci tohoto místa tak, aby zachovala jeho historickou a estetickou hodnotu a zároveň zlepšila jeho obyvatelnost, pro mě představovala velikou výzvu. Úspěšná revitalizace by jistě přispěla k atraktivitě tohoto prostoru a zvýšila jeho užitečnost pro obyvatele i návštěvníky.

Abstract:

Pinus contorta, native to the northwestern regions of America, grows from southern Alaska to California to the Rocky Mountains and Colorado. It reaches a height of 10-25 metres, has a conical crown and prefers full sun. This species of pine is low-maintenance, but is not very tolerant of prolonged drought. It is divided into several geographical races, which differ in morphology and ecology. For example, var. latifolia has tall trees with thin bark, while var. contorta grows on marginal sites with short trees and narrow needles. Pinus contorta grows in a variety of climates with extreme temperature differences, from -57 °C in the Northern Rockies to over 38 °C in the interior. The young plants are frost resistant, allowing them to survive even in extremely cold regions. It prefers full sun for optimum growth and germination is aided by the distribution of rainfall, with snow supplying soil water in the early summer months. Pinus contorta grows on a variety of soil conditions, usually moist, with a preference for parent materials such as granites, shields and coarse-grained lavas. The adaptability of this species allows it to grow on a variety of terrain types, from peat bogs to rocky areas. It was introduced in the Czech Republic more than 200 years ago, initially for aesthetic reasons in castle parks. Later it was also introduced for economic use, but new legislation in 1992 limited the possibility of further introductions. Scots pine is also ecologically valuable, especially in areas of volcanic activity or air pollution, where it forms primary forest ecosystems and protects the soil from erosion. The introduction of this species on mining sites was considered for reforestation purposes, but nature conservation now restricts the use of introduced species. Lodgepole pine stands in the Czech Republic show a loss of organic matter and lower stability compared to Norway spruce, indicating the need for careful monitoring of environmental impacts. For the design part of the bachelor's thesis, the space in Prague's Jiřího z Poděbrad Square was chosen, a prominent element of which is the imposing Church of the Sacred Heart of the Lord, designed by Slovenian architect Josip Plečnik in the 1920s and 1930s in the spirit of neoclassicism. This area suffers from various problems such as vandalism, lack of rainfall or poor soil quality. However, this situation provides a great opportunity for the use of lodgepole pine. Designing the revitalization of this site to preserve its historical and aesthetic value while improving its livability was a great challenge for me. Successful revitalization would certainly add to the attractiveness of the area and increase its usefulness to residents and visitors.

Klíčová slova

rekultivace, Pinus contorta, introdukce, extrémní stanoviště

Keywords

reclamation, introduction, extreme habitats, Pinus contorta

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 28. 4. 2024

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 28. 5. 2024
• Vedoucí: Ing. Miroslav Kunt, Ph.D.
• Oponent: Oldřich Vacek, RNDr.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Bakalářský studijní program:
Krajinářská architektura