Lexikální výpůjčky v ruském jazyce.

Darya KOZLOVA

Bachelor's thesis

Lexical borrowing in Russian language.

Abstract:

The bachelor´s thesis is devoted to loan-word lexica in the Russian language. Loan-words are presented as one of the key factors of the language forming and inevitable condition for the language full-value development. The expression "loan-word" is discussed and the sources of borrowings and conditions for word adoptions determined. Loan units are characterized according to donor languages, and specific examples are given of the words that have been adopted from Turkish, Arabic, Greek, Latin, Church Slavonic, and French languages. Also are discussed the methods of lexical borrowings (oral and written) and adaptations of foreign-language words, such as transcription, transliteration and calque. The word borrowings are dealt with as a natural and inevitable process which brings "life blood" into the language.

Abstract:

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přejaté lexiky v ruském jazyce. Jejím hlavním cílem je, představit přejatá slova jako jeden z klíčových faktorů formování a rozvoje jazyka a zdůraznit nutnost zkoumání procesu přejímání slov. V práci je vysvětlen pojem "přejímka" a stanoveny zdroje výpůjček a podmínky pro přejímání slov z cizích jazyků. Přejaté jednotky jsou charakterizovány podle zdrojového jazyka a jsou uvedeny konkrétní příklady slov, která se do ruštiny dostala z tureckého, arabského, řeckého, latinského, církevně slovanského nebo francouzského jazyka. Dále jsou analyzovány základní příčiny přejímání slov, jako je nerovnoměrný kulturní rozvoj sousedních národů, nutnost vymezit obsahově blízké, avšak nikoli totožné pojmy, nebo příčiny sociálně-psychologické. Jsou uvedeny způsoby přejímání (ústní a písemné) a pozornost je věnována způsobům adaptace transkripce, transliterace a tvoření kalků. V současné ruštině má proud přejímek nekontrolovaný charakter. V souvislosti s procesem globalizace je od konce 20. století pociťován zejména vliv anglicizmů. Tento vliv byl zaznamenán nejen v ruském jazyce, nýbrž je to celosvětová tendence. Anglicizmy se mimořádně aktivně používají ve sdělovacích prostředcích, v ekonomické oblasti a také v oblasti módy a internetu. Poslední, šestá kapitola práce je věnována stanovení úlohy přejatých slov v ruském jazyce a uvádí pojmy opodstatněné a neopodstatněné přejímky. Opodstatněné přejímky se vztahují na pojmy, které v ruštině dříve neexistovaly, jako jsou například názvy některých předmětů pro domácnost nebo přejímky v oblasti sportu. K neopodstatněným přejímkám patří jednotky cizojazyčného původu, k nimž existují ruské ekvivalenty, a které tedy vytvářejí lexikální nadbytečnost. V současné době lze pozorovat tendenci dodávat textu větší "váhu" tím, že do něj zařadíme cizí slova. Není to tendence nová. Podobný přístup k cizím slovům byl v Rusku zaznamenán i dříve, například když probíhala vlna přejímek z francouzštiny. Na přejímání slov se v bakalářské práci nahlíží jako na proces přirozený a pro každý jazyk nevyhnutelný, který do přebírajícího jazyka vnáší "živou krev". Jazyk se rozvíjí jako živý organizmus, přejatá slova jazyky obohacují a spojují, a proto autor této práce sdílí názor, že přejímky mají na ruský jazyk kladný vliv.

Keywords

přejímání, ruský jazyk, vliv, lexikum, cizojazyčný, etymologie, vznik

Language used: Russian

Date on which the thesis was submitted / produced: 26. 4. 2018

Thesis defence

• Supervisor: PhDr. Inna Kalita, Ph.D.

JAN EVANGELISTA PURKYNĚ UNIVERSITY IN ÚSTÍ NAD LABEM

Faculty of Education

Bachelor programme / field:
Philology / Business Russian