Profilování jako nástroj redukující heterogenitu uchazečů o zaměstnání

Mgr. Tomáš Soukup

Rigorózní práce

Profiling as a tool reducing the heterogeneity of claimants

Anotace:

V Evropské sociální politice i v politice trhu práce jsme svědky mnoha nových trendů jakými jsou např. decentralizace, marketizace (zavádění tržních principů do veřejných služeb), rostoucí důraz na výstupy (evaluace), aktivace nezaměstnaných, preventivní a individuální přístup či diferenciace aktivizačních opatřeních (např. Serrano Pascual 2007, Pierre, Peters 2000). Na úrovni služeb zaměstnanosti všechny výše uvedené trendy řeší problém efektu heterogenity, který je způsoben heterogenitou uchazečů. Nezaměstnaní uchazeči netvoří homogenní skupinu, ale souhrn individuí, kteří mají odlišné potřeby a rozdílnou zaměstnatelnost. Tato skutečnost má negativní dopad na výkon služeb zaměstnanosti minimálně ve čtyřech oblastech. Zaprvé, heterogenita uchazečů ovlivňuje čisté efekty aktivizačních nástrojů (APZ, rekvalifikace, ESF...). Evaluační studie ukazují, že žádné či nedostatečné cílení snižuje efekty intervencí (např. Martin, Grubb 2001, Thomsen 2007, Kulhavý, Sirovátka 2008). Zadruhé, práce s rizikovými uchazeči je náročnější než s lépe zaměstnatelnými uchazeči. Protože zdroje poradců jsou limitované, poradci často preferují práci s lépe „vybavenými“ uchazeči na úkor hůře zaměstnatelných (např. Lipsky 1980). Zatřetí, stále využívanější outsoursing služeb zaměstnanosti řeší stejný problém v případě poradců, tedy preference lépe vybavených uchazečů na úkor hůře zaměstnatelných. Outsourcování služeb zaměstnanosti představuje v ČR nový fenomén, který se dynamicky rozvíjí. Problém upřednostňování lépe zaměstnatelných uchazečů je patrný v mnoha státech Evropy, lze tedy očekávat, že nastane i v ČR. Konečně, hodnocení výkonu jednotlivých úřadů práce, které je nezbytné v decentralizované struktuře řízení, je velice složité, mimo jiné kvůli rozdílné struktuře uchazečů. Klíčovou otázkou je, jak se vypořádat s heterogenitou uchazečů. Tradičně jsou využívány tzv. rizikové skupiny. Bohužel tyto skupiny jsou příliš široké a zároveň často nepokrývají všechny rizikové uchazeče. Jinými slovy, aplikování principu rizikových skupin heterogenitu výrazně neredukuje. Profilování představuje alternativní přístup, který se v zahraničí vyvíjí od počátku 90 let 20. století. Jedná se o statistický model, který je založený na Teorii hledání práce (Mortensen 1986) a využívá všechny relevantní údaje uložené v registru uchazečů o zaměstnání (OK Práce). Počítali jsme pravděpodobnost (0-100%) nalezení nového zaměstnání v příštích 12 měsících. Výpočet je možné provádět automaticky všem uchazečům v jakékoliv délce nezaměstnanosti, což znamená, že je možné vypočítat skóre krátce po registraci uchazeče, ale je možné je přepočítat i po roce či delším časovém období. Výsledky ukazují, že je možné relativně přesně predikovat pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání i v případě, že použijeme pouze data z registru uchazečů. Jestliže pravděpodobnost nalezení práce rozdělíme na 2 skupiny (hranice 50%), vytipovali jsme správně 78% uchazečů. Rozdělíme-li uchazeče do více skupin, získáme přesnější výsledky (např. 94% uchazečů s nejvyšší pravděpodobností si našlo novou práci). Ve srovnání s tradičně využívanými rizikovými skupinami je přesnost statistického modelu vyšší o 20pb.

Abstract:

Profiling as a tool reducing the heterogeneity of claimants In the social policy and also in labour market policy we are witnessing many new trends as decentralization, mercerization, growing emphasis on outcomes, activation of unemployed, preventive and individualization approach or differentiation of active measures (e.g. Serrano Pascual 2007; Pierre, Peters 2000). On the level of measures and implementation all these trends deal with the problem of heterogeneity effect. Unemployed are not homogeneous group, but the sum of individuals, who has different needs and different employability. This fact affects at least four aspect of PES performance. First, it affects the net effects of ALMP measures. Evaluation studies show, that no or insufficient targeting reduces the effects of ALMP interventions (e.g. Martin, Grubb 2001, Thomsen 2007). Second, work with the “risk claimant” is more demanding than with well employable claimant. Because of limited resources of counselors, they often prefer to work with better equipped claimants (e.g. Lipsky 1980). Third, increasingly popular outsourcing of ALMP services deal with the same problems as counselors. For instance, Dutch experience shows, that market organizations are helping more employable claimants, because they get the same money for all clients (Van Berkel 2007). Finally, the benchmark of PES offices performance, which is necessary in decentralization structure, is affected not only by the situation on labour market, but also by heterogeneity of claimants. The key question is how to deal with the heterogeneity of claimant. Traditionally, the risk groups are used. Unfortunately these groups are too broad and often they do not cover all risk claimants at the same time. In other words they do not reduce the heterogeneity much. Profiling is an alternative approach, which has been developed since the early 90s last century. It is a statistical model, which is based on the Job search theory (Mortensen 1986) at the one hand and uses all relevant data in claimants register. We calculated the probability (0-100%) of finding a new job in the next 12 months. The calculation can be made automatically to all claimants in each claimant unemployment spells, which means we can calculate the profile score just after registration, but also recalculate one year after. The results show it is possible to predict fairly accurately the probability of finding new job using data from official register. If the probability is divided into two groups (cut point of 50%), 78% of claimants were correctly identified. Employing a higher number of cut points provides even more accurate results (e.g. 94% of claimants with the highest probability - 91%-100% - found new jobs). In comparison with traditional risk groups the accuracy of statistical model is 20 pp higher.

Klíčová slova

trh práce, aktivní politika zaměstnanosti, heterogenita uchazečů, třídění uchazečů, profilování labour market, active labour market policy, heterogeneity of claimants, profiling

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 4. 2010

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 30. 4. 2010
• Oponent: doc. PhDr. Jiří Winkler, Ph.D., Mgr. Jana Havlíková, Ph.D.

Masarykova univerzita

Fakulta sociálních studií

Rigorózní řízení / obor:
Sociální politika a sociální práce / Sociální politika a sociální práce