Literární výpověď psychicky nemocného jako svědectví boje o normalitu (její etický aspekt)

Aneta VEDRALOVÁ

Bakalářská práce

The literary statement of mentally ill individuals as a testimony of a fight for normality (its ethical aspect)

Anotace:

Cílem bakalářské práce je popsat dominantní etické aspekty návratu duševně nemocného zpět do běžného života a poukázat tak na důležitost sociální podpory v procesu zotavování se. Za specifikum této práce považuji fakt, že jako zdroj dat nesloužily pouze polostrukturované rozhovory, ale taktéž obsahová analýza knih dvou žen, jež mají osobní zkušenost s psychotickou formou onemocnění. Za účelem efektivního dosažení hlavního výzkumného cíle je práce rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je rozsáhlým pojednáním o schizofrenním onemocnění, tak aby se čtenář lépe vžil do prožitků duševně nemocného člověka. Je zde popsána schizofrenie, její možné projevy, sociální dopady, léčba či prognóza. Část věnující se léčbě schizofrenie navíc popisuje u nás nepříliš užívaný typ léčby narativní terapii. Další neméně podstatnou oblastí teoretické části práce je pak pojednání o stigmatu duševního onemocnění a jeho možném potírání aktivitami antistigmatizačního charakteru. Teorie je následně uzavřena nastíněním problematiky normality. Empirická část bakalářské práce se tedy za pomoci kvalitativní strategie snaží dosáhnout stanoveného cíle. Děje se tak prostřednictvím jak analýzy volné transkripce dvou polostrukturovaných rozhovorů, tak skrze obsahovou analýzu dvou knih. Jedná se o knihu Markéty Bednářové Ve stínech za zrcadlem aneb O životě s psychózou a o knihu Homo psychoticus od autorky Markéty Dohnalové. Z výzkumu plyne, že duševně nemocný jedinec se kromě nemoci samotné musí při svém návratu zpět do normálního fungování potýkat také s odmítavým postojem společnosti, která s ním mnohdy jedná diskriminačně. Duševně nemocní lidé mají například problém udržet si práci, popřípadě si ji vůbec najít a takovou, jež odpovídá jejich odborným schopnostem a možnostem. Úspěšnému zotavení také mnohdy paradoxně brání léčba schizofrenie. Nemocní nejsou ochotni užívat medikaci s tlumícími a jinými nežádoucími účinky, což mnohdy bohužel ale vede k relapsu a opětovné hospitalizaci. Další překážkou úspěšného návratu může být také rodina. Je důležité, aby se nemocný vracel do stabilního a bezpečného prostředí, které působí jako ochrana a prevence možného relapsu onemocnění. Často si je nemocný překážkou sám. Sebestigmatizace jde ruku v ruce se ztrátou sebedůvěry, změnou identity a následně ustrnutím v nálepce duševní nemoci. Dojde tedy ke zvnitřnění předsudků, které má společnost ohledně nemocných schizofrenií a nemocný vzdává veškeré snahy o své plnohodnotné zapojení se zpět do společnosti. V boji se stigmatizací, ale především se sebestigmatizací se pak zdá účinné odhalit svou diagnózu a otevřeně o ní hovořit. Tak učinily i Markéta Bednářová a Markéta Dohnalová, které vnímají napsání knihy o boji se svou nemocí za účinnou formu autoterapie a zároveň za jakýsi most k duševnímu zdraví. Tato bakalářská práce by mohla otevřít další zájem o terapii nemocných schizofrenií prostřednictvím psaní svého životního příběhu. Dále jako průvodní materiál ve výuce sociální práce se záměrem přiblížit studentům pojmy stigmatizace duševního onemocnění. A mimo to může probudit další zájem v podpoře sociálních služeb, jež se snaží usnadnit návrat nemocného zpět do společnosti. A konečně tato bakalářská práce může být sama nositelem antistigmatizačního působení.

Abstract:

Goal of this bachelor thesis is to describe dominant ethical aspects of a return of a mentally ill person back to normal life and to point out by this the importance of social support in the process of recovery. As a specific of this thesis I consider a fact that my source of data were not just semi-structured interviews but also the content analysis of books written by two women, who have personal experience with psychotic form of illness. To result effective achievement of a main research goal, the thesis is divided into two parts, into theoretical part and into empirical part. The theoretical part is a vast treatise about schizophrenic disease written in a way so the reader would better experience life from the point of view of a mentally ill person. It includes the description of schizophrenia, its possible manifestations, social impacts, treatment or prognosis. In addition to that, a part dedicated to the treatment of schizophrenia describes a type of treatment that is not very often used in the Czech Republic called narrative therapy. Another equally important section of the theoretical part is the treatise about stigma of mental illness and its possible elimination by activities of anti-stigmatizing nature. Theory is then finished by outlining the issue of normality. The empirical part of my bachelor thesis is trying to reach set goal with the help of qualitative strategy. It is happening through the analysis of loose transcription of two semi-structured interviews, but also through the content analysis of two books. One of them is called Ve stínech za zrcadlem aneb o životě s psychózou which was written by Markéta Bednářová, and the other one is called Homo psychoticus written by Markéta Dohnalová. It is clear from the research that mentally ill individual must (besides the disease itself) fight with the negative attitude of society, that treats him discriminatory, while he is trying to get back to his normal functioning. For example, mentally ill people have problems to keep a job, or even to find one that suits their abilities and possibilities. Successful recovery is also sometimes prevented by the treatment of schizophrenia, which is quite a paradox. The ill people are not willing to use medicine with soothing and other undesirable effects which sadly often leads to relapse and repeated hospitalization. Another problem to successful return can also be family. It is important for the ill individual to return back to stable and safe environment which serves as a protection and prevention from possible relapse of the disease. The ill individual is often hindrance to himself. Self-stigmatization goes hand in hand with the loss of self-confidence, with the change of identity and with the consequent stagnation in the label of mental illness. It comes to the internalization of prejudices, which the society holds against people ill with schizophrenia and the ill individual gives up all efforts on his full integration back to the society. In a fight against stigmatization and primarily self-stigmatization, it seems to be effective to reveal one's diagnosis and to talk about it openly. This is what Markéta Bednářová and Markéta Dohnalová, who both believe that writing a book about a fight against their disease is an effective form of autotherapy and also a bridge to mental health, did. This bachelor thesis could arouse further interest about therapy for people ill with schizophrenia through writing of their life story, and it could also serve as an accompanying material while teaching social work with the intention to describe the concepts of stigmatization of mental illness to students. And beside that it can evoke further interest in support of social services which try to ease the return of an ill individual back to the society. And finally, this bachelor theses itself could be a bearer of anti-stigmatizing influence.

Klíčová slova

Duševní onemocnění, schizofrenie, psychóza, medikace, hospitalizace, narativní terapie, stigmatizace, sebestigmatizace, diskriminace, normalita

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 2. 5. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: PhDr. Jan Vitoň, Ph.D.

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

Zdravotně sociální fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Sociální politika a sociální práce / Sociální práce ve veřejné správě