Etické a právní aspekty náhradního mateřství

MUDr. David Rumpík, Ph.D.

Disertační práce

Ethical and legal aspects of surrogate motherhood

Anotace:

Úvod Gestační surogátnost (GS), při níž je dítě koncipováno za použití vajíčka biologické matky a spermatu biologického otce a výsledné embryo je převedeno do dělohy náhradní matky, je poměrně nedávný jev, který byl zaveden do praxe až po prvním narození dítěte in vitro. GS je léčebná možnost pro ženy s určitými jasně definovanými zdravotní-mi problémy, která jim může pomoci mít své vlastní genetické děti. Ve svých počátcích byl tento postup užíván u žen, které měly funkční vaječníky, ale neměly dělohu. Díky rostoucím zkušenostem s touto metodou se počet indikací během posledních 30 let výraz-ně zvýšil. Léčba pomocí náhradního mateřství je metoda poměrně úspěšná. Výsledky, kterých se při této léčbě dosahuje, jsou všeobecně velmi uspokojivé, jak lze ostatně očekávat při transferu embryí vytvořených z oocytů relativně mladých žen do vhodných plodných náhradních matek s příznivou porodnickou anamnézou. Z medicínského hlediska se nejedná o složitý léčebný zákrok, avšak z pohledu etického, právního a sociálního jde o proces velmi složitý, který přináší řadu úskalí pro biologické rodiče, náhradní matku a v neposlední řadě dítě. Jedním z dalších důvodů, proč je léčba pomocí náhradního mateřství problematická a kontroverzní, je riziko možného sporu mezi náhradní matkou a budoucími rodiči, pokud se jedná o předání dítěte. Ačkoliv se jedná o situaci velmi neobvyklou, může se stát, že surogátní matka změní svůj názor a rozhodne se dítě si po porodu ponechat. Pochopitelně může nastat i situace opačná, kdy svůj názor změní budoucí rodiče dítěte. Postupně jsou publikovány ojedinělé případy, kdy příjemci odmítli převzít novorozence, kvůli vrozené malformaci nebo chromozomální odchylce. V řadě evropských zemí, kde bylo doposud surogátní mateřství zakázáno, se vedou v posledních letech rozsáhlé diskuse o tom, zda by tato metoda neměla být povolena a ukotvena v právním řádu. V ČR doposud není náhradní mateřství legislativně upraveno, ačkoliv již v roce 2009 byla iniciována rozsáhlá celospolečenská diskuse na toto téma, v níž se lékaři, právníci i psychologové vyslovili většinou pro zákonnou regulaci tohoto institutu. Surogátní mateřství v ČR je velmi úzce spojeno s Klinikou reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně, která již v roce 2004 jako první otevřeně zveřejnila, že provádí praxi náhradního mateřství a ve spolupráci s právníky významnou měrou přispěla k právní edukaci lékařů. Během následujících 14 let bylo na klinice provedeno 130 cyklů GS, což podle našich znalostí doposud představuje největší program GS v ČR. Cílem této dizertační práce je shrnutí současných znalostí o medicínských, právních, etických a psychologických aspektech náhradního mateřství, zhodnocení našich zkušeností a výsledků, jelikož v ČR zatím chybí studie, které by podrobně mapovaly situaci týkající se léčby neplodnosti pomocí GS. Metody Do naší retrospektivní observační studie jsme zařadili celkem 75 budoucích biologických matek a 82 náhradních matek. Shromáždili jsme a následně statisticky analyzovali anonymizované údaje týkající se 130 cyklů gestačního surogátního mateřství, které jsme provedli od roku 2004 do roku 2017 na naší klinice ve Zlíně. Výsledky Na naší klinice proběhlo 130 cyklů s využitím náhradního mateřství. Tyto cykly zahrnovaly 73 transferů čerstvých embryí a 57 transferů kryokonzervovaných embryí. Dosáhli jsme 57 (43,9 %) klinických těhotenství, v 15 případech došlo k potratu (11,5 %) a 42 (32,3 %) těhotenství bylo úspěšných a vedlo k porodu. Ve výsledcích nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi transferem čerstvého embrya

Anotace:

a kryoembryotransferem, a to ani v počtu klinických těhotenství, p = 0,593, ani v počtu porodů, p = 0,45. Velmi potěšující byl velmi malý počet vícečetných těhotenství, pouze 2,3 %. Nejpočetnější indikační skupinou byly ženy bez dělohy nebo s poškozením dělohy (65,3 %). Následovaly ženy s různými onemocněními nebo stavy, pro které by gravidita přestavovala ohrožení zdraví, dokonce i života (22,7 %). Nejméně početnou skupinou byly ženy s opakovaným selháním IVF nebo ženy s opakovanými těhotenskými ztrátami (12 %). Závěr Náhradní mateřství je vysoce diskutovaná metoda, která se používá hlavně k léčbě žen s neplodností způsobenou děložními faktory. Pro tyto ženy představuje surogace jedinou příležitost pro vybudování vlastní rodiny. Stejně tak pro ženy, pro které je z důvodu jejich závažného onemocnění gravidita kontraindikována. Během 14 let našich zkušeností jsme prokázali, že léčba mladých žen se specifickými indikacemi pro léčbu GS je poměrně úspěšná a relativně bez komplikací. Program náhradního mateřství se tak stal nedílnou součástí léčby některých příčin neplodnosti. Je však nutné dodržovat medicínské indikace pro tuto léčbu a v rámci minimalizace rizik se řídit pokyny a doporučeními vypracovanými expertními skupinami odborníků. Poradenství před léčbou je nesmírně důležité a vyžaduje velkou pozornost. Žadatelskému páru a potenciální surogátní matce se musí dostat úplných medicínských a právních poradenských služeb. Právní smlouva podepsaná všemi stranami po získání nezávislého právního poradenství, důkladné psychosociální posouzení a poradenství týkající se všech typů otázek jsou zásadní a povinné. Surogátní poměr by měl být schválen etickou komisí pracoviště nebo vedoucím lékařem pracoviště.

Abstract:

Background Gestational surrogacy whereby the child is conceived using the egg of an intended mother and the sperm of an intended father and the resulting embryo is trans-ferred to the uterus of a surrogate mother is a recent phenomenon. It was introduced only after the first in vitro child was born. Gestational surrogacy is a treatment option for women with certain clearly defined medical problems, usually an absent uterus, to help them have their own genetic children. However, the indications for treatment by gesta-tional surrogacy have involved over time. Satisfactory pregnancy and delivery rates are generally being achieved, as would be expected from the transfer of embryos derived from young women and transferred to fit, fertile women who are also young. From the medical point of view, this is not a complicated treatment, but from an ethical, legal and social point of view, it is the most controversial form of assisted reproduction, with a number of pitfalls for intended parents, surrogate mothers, and last but not least for the child. One reason for regarding surrogacy as problematic and controversial is the risk of dispute between the surrogacy mother and the intended parents as to custody of the child. Our clinic has been dealing with GS since 2004. In the Czech Republic surrogacy is not regulated by law but also not prohibited. The aim of this study was to evaluate and share our experience and outcomes over the last 14 years with 130 GC cycles that were per-formed in the Clinic of Reproductive Medicine and Gynaecology in Zlin. This represents, to our knowledge, the largest GS program in the Czech Republic Methods In our study was included 75 intended mothers and 82 surrogate mothers. A retrospective cohort study was performed. Anonymized data were collected and statistically analysed regarding 130 cycles of gestational surrogacy (2004-2017). Results We performed 130 IVF cycles with gestational surrogacy, which involved 73 fresh embryo transfers and 57 frozen embryo transfers. We achieved 57 (43.9 %) pregnancies, 15 resulted in a miscarriage (11.5 %) and 42 (32.3 %) resulted in a live birth. The rate of multiple pregnancies was only 2.3 % in our study. The most common indication for using gestational surrogacy was absent or damaged uterus (65.3 %), followed by medical conditions precluding pregnancy (22.7 %) and repeated IVF or pregnancy failure (12 %). Conclusions Gestational surrogacy offers an alternative way for a small group of women to have their own genetic children. In the 14 years of our experience, we have shown that treatment of young women with specific indications for treatment with gestational surrogacy is beneficial and relatively free of complications. Surrogacy program has been successfully implemented and has become an integral part of the treatment of some causes of infertility. However, it is imperative to follow the medical indications for this treatment and follow the recommendations of specialist groups. Careful counselling of all parties involved is essential. Also close cooperation between the medical, legal and social professionals is a prerequisite for satisfactory result in the vast majority of cases.

Klíčová slova

gestační surogátnost, náhradní matka, biologická matka, náhradní mateřství, surogátní mateřství, etické aspekty, právní aspekty

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 7. 2018

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 14. 9. 2018
• Vedoucí: prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc.
• Oponent: prof. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc., prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.

Masarykova univerzita

Lékařská fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Gynekologie a porodnictví (čtyřleté) / Gynekologie a porodnictví