Vztah mezi rychlostními předpoklady, antropometrickými charakteristikami a reálným zatížením hráčů fotbalu v tréninkových jednotkách a utkáních

Mgr. Michal Hornig

Rigorózní práce

The relationship between speed predictors, anthropometric characteristic, and the real load of soccer players in training sessions and matches

Anotace:

Cílem práce bylo zjistit vztah mezi rychlostními předpoklady (sprint na 10, 20 a 30 metrů), antropometrickými charakteristikami (tělesná výška, tělesná hmotnost a množství tělesného tuku) a reálným zatížením hráčů fotbalu nejvyšší ligové úrovně (vzdálenost absolvovaná v rychlosti nad 19,8 km/h= HIR, vzdálenost absolvovaná v rychlosti nad 25 km/h= sprint, poměr mezi celkovou absolvovanou vzdáleností a HIR, počet HIR akcí, počet akcelerací, počet decelerací a maximální dosažená rychlost) ve vybraných tréninkových jednotkách (dvě typické herní tréninkové jednotky) a třech mistrovských utkáních v sezóně 2020/2021. Zkoumaný soubor tvořilo 8 hráčů (průměrný věk 27,5 ± 6,5 let, tělesná hmotnost 77,9 ± 10,2 kg a tělesná výška 181,75 ± 5,75 cm), kteří v přípravném období sezóny 2020/2021 absolvovali funkční vyšetření s následným odběrem antropometrických hodnot a terénní testy rychlosti. Monitoring vybraných ukazatelů herního zatížení ve třech ligových utkáních a dvou tréninkových jednotkách zaměřených na rozvoj vytrvalosti, realizovaných ve formě malé a velké hry poté proběhl v průběhu soutěžního období, resp. v dubnu 2021. Na základě předkládaných výsledků byla prokázána statistická (p <0,05) i věcná významnost mezi výkonem ve sprintu na 10 metrů a počtem akcelerací v soutěžním utkání (r= -0,73), tréninkové velké (r= -0,78) i malé hře (r= -0,72). Výkon ve sprintu na 10 metrů také signifikantním způsobem ovlivnil počet decelerací v tréninkové malé hře (r= -0,89). Naopak výkony ve sprintu na 20 a 30 metrů vykázaly těsný vztah k množství absolvované vzdálenosti v intenzitě sprint, jak v soutěžním utkání (r= - 0,79, resp. r= -0,83), tak v tréninkové velké hře (r= -0,81, resp. r= -0,76). Dalším sledovaným parametrem, jež vykázal signifikantní vztah k výkonu ve sprintech na 20 a 30 metrů, se stala maximální dosažená rychlost v průběhu utkání (r= -0,79, resp. r= -0,86). Ačkoli žádná z vybraných antropometrických charakteristik předpokládaný vztah k reálnému zatížení v průběhu utkání nevykázala, lze se domnívat, že vyšší tělesná hmotnost i výška ovlivňuje negativně maximální dosaženou rychlost (r= -0,76, resp. r= -0,71) i počet vykonaných akcelerací (r= -0,32, resp. r= -0,67) v tréninkové velké hře. V závislosti na zjištěných výsledcích lze předpokládat, že vysokou úroveň rychlostních předpokladů (sprint na 10, 20 a 30 metrů) lze považovat za dostatečně přesný a spolehlivý prediktor celkového objemu i množství absolvovaných vysoce intenzivních akcí hráče v utkáních a typických příkladech herního tréninkového zatížení. Lepší výsledky v běhu na 10, 20 a 30 metrů dávají také dobrý předpoklad pracovat ve sledovaných intenzitách (HIR a sprint) i při nižší intenzitě zatížení (vyjádřeno jako procento z maximální dosažené rychlosti). Definovanou problematiku je však třeba analyzovat i nadále. Za stěžejní limity našeho výzkumu považujeme počet sledovaných subjektů, množství analyzovaných zápasů a tréninkových jednotek i parametrů, jež byly s reálným herním zatížením komparovány.

Abstract:

The purpose of this study was to determine the relationship between speed assumptions (10-meter, 20-meter and 30-meter sprint), anthropometric characteristics (body height, body weight and body fat) and the real workload of toplevel football players (distance traveled at speeds above 19.8 km/h = HIR, distance traveled at speeds above 25 km/h = sprint, the ratio between the total distance covered and the HIR, number of HIR actions, number of accelerations, number of decelerations and maximum speed achieved) in selected training sessions (two typical game training units) and three league matches in the 2020/2021 season. The researched group consisted of 8 players (average age 27.5 ± 6.5 years, body weight 77.9 ± 10.2 kg and body height 181.75 ± 5.75 cm) who passed a functional examination in the preparatory period of the 2020/2021 season with subsequent collection of anthropometric values and field speed tests. Monitoring of selected indicators of game load in three league matches and two training sessions, aimed at endurance development and implemented in the form of training small game and training large game then took place during the competition period, respectively in April 2021. Presented results show statistical (p <0.05) and material significance between the 10-meter sprint performance and the number of accelerations in the league match (r = -0.73), training large game (r = -0.78) and training small game (r = -0.72). Performance in the 10-meter sprint also significantly affected the number of decelerations in the training small game (r = -0.89). On the contrary, 20-meter and 30-meter sprint performance showed a close relationship to the amount of distance covered in the intensity of the sprint, both in the league match (r = -0.79 and r = - 0.83, respectively) and in the training big game (r = -0.81 and r = -0.76, respectively). Another monitored parameter, which showed a significant relationship to the 20-meter and 30-meter sprint performance, was the maximum speed achieved during the match (r = -0.79 and r = -0.86, respectively). Although none of the selected anthropometric characteristics showed the expected relationship to the real load during the match, it can be assumed that higher body weight and height negatively affect the maximum speed achieved (r = -0.76 and r = -0.71, respectively) and the number performed accelerations (r = -0.32, respectively r = -0.67) in the training big game. Based on these results it can be assumed that a high level of speed assumptions (10-meter, 20-meter and 30-meter sprint) can be considered a sufficiently accurate and reliable predictor of the total volume and number of high-intensity player actions in matches and typical examples of game training load. Better 10-meter, 20-meter and 30-meter sprint performance also give a good precondition to work in the monitored intensities (HIR and sprint) even at lower load intensities (expressed as a percentage of the maximum achieved speed). However, the defined issue needs to be further analyzed. We consider the number of monitored subjects, the number of analyzed matches and training units as well as parameters that were compared with the real game load to be the key limits of our research.

Klíčová slova

fotbal, zatížení, monitoring, sportovní výkon, reálný výkon, kondiční příprava, rychlost, antropometrie, fotball, load, sports performance, real performance, conditioning training, speed, anthropometry

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 18. 11. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 1. 2022
• Oponent: doc. PaedDr. František Langer, CSc., doc. PaedDr. Martin Pupiš, PhD.

Masarykova univerzita

Fakulta sportovních studií

Rigorózní řízení / obor:
Kondiční trénink a aplikovaná kineziologie / Kondiční trénink a aplikovaná kineziologie