Differences in the pharmacotherapy of type 2 diabetes mellitus in Iran and the Czech Republic

Sarah Alizadeh

Diplomová práce

Anotace:

Tato diplomová práce se zaměřila na porovnání farmakoterapeutických postupů a glykemických výsledků u pacientů s diabetem mellitem 2. typu (T2DM) v Íránu a České republice v tříletém období 2021–2023. Retrospektivní analýza byla provedena na základě anonymizovaných dat pacientů, která zahrnovala věk, pohlaví, předepsanou medikaci, hodnoty HbA1c a glykémii nalačno (FPG). Metformin zůstal nejčastěji předepisovaným léčivem v obou zemích po celé sledované období. V íránské kohortě převažovala dvojkombinační léčba, nejčastěji metformin v kombinaci se sulfonylureou, přičemž přechod ke složitějším léčebným režimům byl méně častý. Naopak u pacientů v české kohortě byla častěji využívána kombinační léčba, včetně trojkombinací a novějších antidiabetik, jako jsou inhibitory SGLT2 a agonisté receptoru GLP-1. Hodnoty HbA1c se v obou kohortách postupně zlepšovaly, přičemž mezi sledovanými zeměmi nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Naproti tomu hodnoty glykémie nalačno byly konzistentně nižší u pacientů v české kohortě. Získané výsledky naznačují, že rozdíly v léčebných postupech mohou být ovlivněny dostupností novějších léčiv, strukturou zdravotnického systému a rozdíly v klinické praxi. Závěrem lze konstatovat, že tato práce prokazuje rozdíly ve farmakoterapii diabetu mellitu 2. typu mezi Íránem a Českou republikou, což může přispět k optimalizaci léčby diabetu v různých zdravotnických podmínkách.

Abstract:

This thesis aimed to compare pharmacotherapy patterns and glycaemic out-comes in patients with type 2 diabetes mellitus (T2DM) in Iran and the Czech Republic over a three-year period (2021–2023). A retrospective analysis was performed using anonymized patient data, including age, gender, prescribed medications, HbA1c, and fasting plasma glucose (FPG). Metformin remained the most commonly prescribed drug in both countries throughout the study period. In the Iranian cohort, dual therapy—most often met-formin combined with sulfonylureas—was the predominant approach, and pro-gression to more complex regimens was relatively limited. In contrast, patients in the Czech cohort were more frequently treated with combination regimens, in-cluding triple therapy and newer antidiabetic agents such as SGLT2 inhibitors and GLP-1 receptor agonists. HbA1c levels improved gradually in both cohorts, with no statistically significant differences between countries. However, fasting plasma glucose values were consistently lower in the Czech cohort. These findings suggest that differences in treatment strategies may be influenced by variations in access to newer medications, healthcare system structure, and clinical practice patterns. In conclusion, this study demonstrates differences in pharmacotherapy of T2DM between Iran and the Czech Republic. These fin-dings may help future efforts to optimize diabetes management across different healthcare settings.

Keywords

Diabetes mellitus 2. typu, Metformin, Inzulinová terapie, Glykemická kontrola, Komparativní studie, inhibitory DPP-4, inhibitory SGLT2, Type 2 diabetes mellitus, Insulin therapy, Glycemic control, Comparative study, DPP-4 inhibitors, SGLT2 inhibitors

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 20. 4. 2026

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 20. 5. 2026
• Vedoucí: PharmDr. Zuzana Široká, Ph.D.
• Oponent: MUDr. Marta Chalupová, Ph.D.

Masarykova univerzita

Farmaceutická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Pharmacy / Pharmacy