Dilatační kardiomyopatie a endokardióza u psů

Jiřina Jirásková

Bachelor's thesis

Dilated cardiomyopathy and endocardiosis in dogs

Anotácia:

Dilatační kardiomyopatie (DCM) a endokardióza patří mezi nejčastěji diagnostikované srdeční choroby u psů. Dilatační kardiomyopatie je progresivní onemocnění srdečního svalu, charakterizované zvětšením levé nebo obou srdečních komor a síní spolu se ztenčením myokardu. Choroba se může rozvinout v každém věku, nejčastěji se ale objevuje mezi 6. až 8. rokem života. Častěji bývají postiženi samci. Postihuje především psy velkých a gigantických plemen. Ve většině případů se jedná o idiopatickou formu, tedy bez známé příčiny. Mezi zaznamenané faktory podílející se na vzniku onemocnění patří genetické predispozice, virové infekce, autoimunitní choroby, toxické inzulty a nutriční deficience. Důležitou roli pro rozvoj nemoci může hrát deficit aminokyseliny taurinu, který je nezbytný pro správnou funkci myokardu. Během rozvoje nemoci dochází ke zhoršování kontraktility myokardu. Srdeční stěny se ztenčují a dilatují, čímž je oslabena systolická ejekční funkce srdce. Dilatací srdečních dutin se mění geometrie atrioventrikulární chlopně, což vede k její insuficienci a zpětnému proudění krve do srdeční síně. Onemocnění se vyskytuje ve dvou formách: degenerativní kardiomyopatie s tukovou infiltrací a kardiomyopatie se ztenčenými a zvlněnými vlákny. DCM vede k poklesu kontraktilní funkce levé komory, vzniku arytmií a progresivnímu selhávání srdce. Diagnostiku v rozvinuté fázi onemocnění usnadňují typické příznaky, jako je intolerance zátěže, neochota k pohybu, synkopa, srdeční slabost, abdominální distenze způsobená ascitem, cyanóza, kašel, tachypnoe a dyspnoe. Rozvoj nemoci však probíhá několik let subklinicky a postižení psi vykazují problémy jen krátkou dobu. Prognóza onemocnění je infaustní. Jedinec po příhodě srdečního selhání nežije obvykle déle než jeden rok. Endokardióza představuje chronické degenerativní onemocnění zejména mitrální chlopně srdeční. Onemocnění se vyskytuje převážně u psů malých a trpasličích plemen s průměrnou tělesnou hmotností v dospělosti menší než 9 kilogramů a stáří více než devět let věku. Procesy vedoucí k rozvoji endokardiózy nebyly dosud zcela objasněny. V klinických studiích se objevují příčiny jako geneticky podmíněná onemocnění kolagenu, malá velikost těla a hrudníku s nadměrným městnáním orgánů, geny regulující velikost těla odpovídající také za srdeční vývoj, společný předek malých psů se souborem mutací genů zvyšujících náchylnost k chorobě nebo bakterie způsobující zubní kámen. Na počátku nemoci se na šlachových strunách upínajících se k chlopním nejprve objevují malé noduly, které se postupně zvětšují a splývají. Chlopně se na povrchu svrašťují a ztrácí elasticitu, čímž dochází k jejich insuficienci a mitrální regurgitaci. V konečné fázi onemocnění může být do levé síně regurgitováno až 80 % diastolického objemu. Zvýšením hydrostatického tlaku dochází k dilataci síně a následnému přenesení i na levou komoru a do plicního oběhu, čímž vzniká edém plic. Důležitým příznakem pro diagnostiku onemocnění je kašel, který se společně se sípáním objevuje již v počátcích nemoci. Další klinické příznaky, jako je zvětšení levé komory, se mohou objevit až po několika letech. Zvětšení srdečních dutin a prolaps cípů mitrální chlopně prokazatelně zkracuje čas přežití postižených jedinců. Většina případů endokardiózy ale zůstává kompenzována a pacienti nejeví žádné příznaky nemoci převážnou část svého života. Progrese srdečních dysfunkcí je pomalá a daří se ji terapeuticky zbrzdit, čímž se jedinci prodlouží život o několik měsíců i let.

Abstract:

Dilated cardiomyopathy (DCM) and endocardiosis among the most frequently diagnosed heart disease in dogs. Dilated cardiomyopathy is a progressive heart muscle disease characterized by enlargement of the left or both ventricles and atria along with thinning od myocardium. The disease can develop at any age, but most commonly occurs between 6 to 8 years of age. More often, males are affected. Mainly affects dogs of large and giant breeds. In most cases, it is the idiopathic form, without a known cause. Among the observed factors involved in the development of the disease include genetic predisposition, viral infections, autoimmune diseases, toxic insults and nutritional deficiency. An important role for the development of the disease can play deficit amino acid taurine, which is essential for the right function of the myocardium. During the progression of the disease it leads to deterioration of myocardial contractility, heart walls thin and dilate, thus weaken systolic ejection function. Dilation of the heart cavities varies goniometry atrioventricular valves, wchich leads to the insufficiency and return blood flux to the atrium of the heart. The disease occurs in two forms: degenerative cardiomyopathy with fat infiltration and cardiomyopathy is thinned and wavy fibers. DCM leads to a decrease in the contractile function of the left ventricle, arrhythmias and progressive heart failure. Diagnostics in advanced stage disease facilitate typical symptoms like exercise intolerance, reluctance to move, syncope, heart failure, abdominal distention due to ascites, cyanosis, cough, tachypnea, dyspnea. Development of the disease is underway for several years subclinicaly and affected dogs exhibit problems only a short time. Prognosis is infaust. The specimen after the incident of heart failure usually do not live more than a year. Endocardiosis denotes chronic degenerative diseases, in particular cardiac mitral valve. The disease occurs predominantly in young dogs and dwarf breeds average weight less than 9 kg and age of more than nine years of age. The processes leading to the development of endocardiosis is not fully understood yet. In clinical studies there are causes such as genetically conditioned diseases with collagen, a body and chest size with congestion organs, genes regulating the size of the body also appropriate for cardiac development, common ancestor of small dogs with a set of mutations of genes increasing susceptibility to the disease, or bacteria causing tartar. At the tendon strings first appear small nodules that gradually enlarge and coalesce. The valves on the surface get shrunken and lose elasticity, which leads to their insufficiency and mitral regurgitation. In the final phase of the disease 80 % of diastolic volume may be regurgitated into the left atrium. Increasing hydrostatic pressure leads to dilatation of the atrium and the subsequent transfer to the left ventricle and into the pulmonary circulation.It results in a pulmonary edema. An important symptom for the diagnosis of disease is cough, which together with wheezing occur early in the disease. Additional clinical signs such as enlargement of the left ventricle can occur only after several years. Enlarging the left atrium and mitral valve leaflets prolapse verifiably reduces survival time of affected individuals. Most cases of endocardiosis remains compensated and patients showed no symptoms for most of their life. Progression of cardiac dysfunction is slow and it could be therapeutically inhibit. It prolong dogs life for a few months and even years.

Kľúčové slová

kardiomyopatie, endokardióza, pes, diagnostika, selhání

Keywords

cardiomyopathy, endocardiosis, dog, diagnosis, failure

Jazyk práce: Czech

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 21. 4. 2017

Obhajoba závěrečné práce

• Vedúci: MVDr. Romana Krejčířová

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / odbor:
Animal Science / Animal-assisted Therapies and Activities