Vliv zvěře na přirozenou obnovu bukových porostů ve východních Krkonoších.

Bc. Dana Vlčková

Diplomová práce

Effect of Game on the Natural Regeneration of Beech Forest Stands in the Eastern Krkonoše Mts.

Anotace:

Diplomová práce pojednává o působení zvěře na přírodní obnovu bukových porostů ve východních Krkonoších. Cílem práce bylo vyhodnotit škody spárkaté zvěře v bukových porostech, které jsou napojeny na bezlesí. K získání poznatků byly vybrané 4 bukové porosty ve východních Krkonoších, v každém z nich se založily 2 výzkumné plochy. Rozměr všech ploch byl 3 x 60 m. Obnova porostu se hodnotila podle stavu a typu okusu, pěstební kvality, druhu dřeviny, výšky a výčetní tloušťky zmlazení ve vztahu na vzdálenost od okraje porostu. Krkonoše se z historického hlediska považují za nejvyvinutější a zároveň nejkomplikovanější ekosystémem v České republice. Bez antropogenního vlivu je schopen autoregulace a obranyschopnosti při zachování vysoké diverzity květeny a fauny. Vliv člověka se stal neodmyslitelnou součástí přírody. Příroda je schopna se vlivům přizpůsobit, avšak na úrovni svého časového pásma. Tlak člověka se ustavičně stupňuje, je rychlý a dochází k častým změnám. Rostliny a zvířata se nezvládnou stabilně adaptovat. Vyhubením přirozených nepřátel a gradace rušivých elementů v pastevním cyklu spárkaté zvěře dochází na celém území České republiky k redukci přirozené obnovy a ke snížení kvality porostu. Z výzkumných ploch byla zjištěna nízká diverzita druhů dřevin. Zastoupení bukového zmlazení se pohybovalo od 68 % do 92 %. Převaha buku je pro zachování ekosystému důležitá. V průměru jeho výška dosahovala 93 cm a rozptyl byl dle lokality od 5.000 ks/ha do 11.668 ks/ha. Hustota i výška byla ovlivněna situováním porostu, zejména napojením porostu na bezlesí. V mateřském porostu se nacházel také smrk ztepilý (Picea abies), který byl hned po buku nejčastějším druhem. Dále pak javor klen (Acer pseudoplatanus) a na jedné ploše se vyskytovala i jedle bělokorá (Abies alba). Škody zvěří jsou dle výsledků ze zkoumaných ploch nad hranicí únosnosti. Napojení porostu na bezlesí nemělo na škody zvěří vliv. Snížení škod na únosnou hranici lze docílit dodržením normovaných početních stavů zvěře. Myslivecké spolky by měly být vedeny profesionálně a každý člen spolku by měl mít povědomí o fungování lesa a přírodních zákonitostí.

Abstract:

This diploma thesis deals with the effect of game on the natural regeneration of beech forests in eastern Krkonoše. The aim of the thesis was to evaluate the damage caused by cloven-hoofed game in beech forests which are connected to forestless areas. Four beech forests in eastern Krkonoše were chosen to collect findings and two research plots were established in each of them. The size of all plots was 3 x 60 m. The regeneration of the vegetation was evaluated based on the condition and type of gnawing, growing quality, species, height and height of rejuvenation in relation to distance from the stand edge. Krkonoše is historically considered the most developed and complex ecosystem in the Czech Republic. Without antropogenic influence, it is capable of self-regulation and defence while retaining high diversity in fauna and flora. Human influence has become an ever-present part of nature. Nature is capable of adapting to influences, however, on the level of the time zone. Human influence is constantly growing, it is fast and there are frequent changes. Plants and animals are not able to adapt in a stable way. The eradication of natural enemies and gradation of disturbance elements in the grazing cycle of game animals lead to the reduction of natural regeneration and vegetation quality decline all across the Czech Republic. The research plots revealed a low diversity of tree species. The representation of beech rejuvenation varied was between 68 and 92 %. The predominance of beech is important for the preservation of the ecosystem. The average his height reached 93 cm, and the varience was according to the locality from 5000 pcs/ha to 11668 pcs/ha. The density and height were influenced by the siting of the stand, especially the connection of the stand to the bare forest. In the parent stand, there was also spruce (Picea abies), which was the most common species after beech. Next, a maple (Acer pseudoplatanus) and on one area there was also fir (Abies alba). According to the results of the reseach plots, the damage caused by game is above the limit of carrying capacity. For regeneration damage by gnawing, the edge effect was not significant. Reduction of the damage to the carrying capacity limit can be achieved by proper standardisation of game numbers and its compliance. Hunting associations should be led professionally and each member of the club should be educated in the functioning of the forest and natural laws.

Klíčová slova

přirozená obnova, škody zvěří, biodiverzita, bukové porosty, acidofilní horské bučiny, východní Krkonoše

Keywords

amage caused by game, biodiversity, beech forests, acidophilic mountain beeches, Eastern Krkonoše, natural regeneration

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 4. 2023

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 25. 5. 2023
• Vedoucí: prof. RNDr. Stanislav Vacek, DrSc.
• Oponent: Miroslav Mikeska, externi

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta lesnická a dřevařská

Magisterský studijní program / obor:
Lesní inženýrství / Lesní inženýrství