Interpretační analýza různých nahrávek Symfonie Antonína Dvořáka č.8, op. 88

Kristina Šalšová

Bachelor's thesis

Interpretative analysis of various recordings of the 8th symphony of Antonín Dvořák, op. 88

Abstract:

Osmá symfonie Antonína Dvořáka s často uváděným podtitulem „Anglická“ a opusovým číslem 88 je jedním ze stěžejních děl nejen českého symfonického repertoáru. V této práci se zabývám srovnáním pěti různých nahrávek tohoto díla. Nahrávky jsou zvoleny tak, aby reprezentovaly nejen jednotlivé epochy 20. století, ale i současnou estetiku uvádění této symfonie. Porovnávám zde nahrávky Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Libora Peška, Vladimíra Válka a Jiřího Bělohlávka. Pro tyto dirigenty byla v době nahrávání Dvořákova symfonie jedním ze základních děl v repertoáru. To stejné ale neplatilo pro všechny orchestry, některé z nich hrály skladbu vůbec poprvé. U každé nahrávky jsou posouzeny její zvukové vlastnosti s přihlédnutím k dobovým možnostem. Nahrávacím týmům se i v dobách dřívějších podařilo dosáhnout pozoruhodných snímků, na kterých měly samozřejmě svůj nemalý podíl i velké dirigentské osobnosti, na něž dodnes v interpretaci stěžejních českých symfonických děl navazujeme. Následují dynamické, tempové či agogické rozdíly, a to včetně působnosti díla a hudební logičnosti. Opakovaným poslechem jsem docházela ke stále větším detailům a ke zjištění, že jedna a tatáž skladba se dá interpretovat zcela odlišně, aniž bychom ale některou z interpretací museli označit za nejzdařilejší. Je také nutné poukázat na to, že ne zcela stejné hudební prostředky ocení posluchač na živém koncertě a na studiové nahrávce. Zajímavou kategorií jsou proto tzv. live nahrávky z koncertů.

Abstract:

The Eighth Symphony written by Antonín Dvořák with the often referenced subtitle “English” and opus number 88, is one of the core pieces not only of the Czech symphonic repertoire. In this work I deal with the comparison of five different recordings of this work. Recordings are chosen to represent not only the individual epochs of the 20th century, but also the contemporary aesthetics of this symphony. I compare the recordings of Rafael Kubelík, Karel Ančerl, Libor Pešek, Vladimír Válek and Jiří Bělohlávek. For these conductors, at the time of recording, this piece was one of the basic works in their repertoire. We cannot apply the same thing to all orchestras; some of them played the song for the first time. For each recording, its sound properties are assessed, taking into account the time options. Recording teams have achieved remarkable recordings even in earlier times on which, of course, their great share also had great conductors, who we follow in the interpretation of the main Czech symphonic works until today. Then there are dynamic, tempo or agogic differences, including the scope of work and musical logic. By repeated listening, I was getting more and more detail and finding that one and the same symphony could be interpreted quite differently without having to designate one of the interpretations as the most successful. It is also necessary to point out that not the same musical means will be appreciated by the listener at a live concert or studio recording. An interesting category is so-called live recordings from concerts.

Keywords

nahrávky

Keywords

Dvořák, Antonín, 1841-1904. symfonie, č. 8 (4) op. 88, G dur

Keywords

interpretace

Keywords

symfonie

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 30. 4. 2018

Thesis defence

• Date of defence: 28. 5. 2018
• Supervisor: Leoš SVÁROVSKÝ
• Reader: Hynek FARKAČ

Akademie múzických umění v Praze

Hudební a taneční fakulta

Bachelor programme / field:
Hudební umění / Dirigování