Soudní kontrola veřejné správy, úloha správního a ústavního soudnictví v systému kontroly veřejné správy

Bc. Igor Podhola

Bakalářská práce

Judicial scrutiny of public administration, a role of administrative and constitutional justice in the system of public administration scrutiny

Anotace:

V úvodních pasážích bakaláské práce jsem se prostednictvím výkladu základních pojm pokusil vymezit soudní kontrolu veejné správy v systému záruk zákonnosti. Dále jsem se vnoval složitému historickému vývoji správního a ústavního soudnictví jak ve svt, tak pedevším na území dnešní eské republiky. Podstatnou ást bakaláské práce jsem vnoval zejména kapitolám, ve kterých jsem hovoil o správním soudnictví v letech 1989 - 2002, nebo jsem si vdom faktu, že práv toto období jakési nejistoty, bylo urující pro podobu souasného správního soudnictví. Je nepochybné, že souasná právní úprava soudní kontroly veejné správy, tak jak je nastavena, v zásad spluje nároky, které jsou na náš právní ád kladeny zejména ze strany orgán Rady Evropy, Evropských spoleenství a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva. Ve srovnání se stavem do 31. 12. 2002, tedy ped úinností zákona . 150/2002 Sb., soudního ádu správního, došlo k podstatnému rozšíení soudní pravomoci pi kontrole veejné správy. I když soudní pravomoc nyní nepokrývá všechny pípady, kdy by se bylo možno domáhat soudní ochrany ped veejnou správou, lze konstatovat, že souasná právní úprava podává vcelku dostatený základ k tomu, aby ve vci správního rozhodnutí mohl každý úinn hájit svá práva vi správ. Za dležitý považuji fakt, že funguje Nejvyšší správní soud, díky jehož innosti dochází ke zvyšování právní jistoty ve správním soudnictví. Díky jeho fungování bylo výrazn odleheno Ústavnímu soudu od posuzování otázek, které nemají ústavní váhu. Ve vzájemné kooperaci a nikoli v rivalit tchto dvou institucí spatuji velký vklad zejména do budoucna. Na druhou stranu však nelze opomenout nkteré dílí vady na kráse, které dle mého názoru, na souasné právní úprav správního soudnictví jsou. Jak jsem se již zmínil, podstatu soudní kontroly veejné správy dnes pedstavují dva normativní celky. Podle mého názoru došlo rozštpením soudní kontroly veejné správy do dvojího režimu jak lze napadnout správní akt k jejímu zbytenému znepehlednní. Vznikl tak prostor pro kompetenní spory o tom, zda v uritém pípad je na míst postup podle s. . s. i nikoli. Musím konstatovat, že zákonodárce pro rozštpení soudní kontroly veejné správy zvolil neuritou a propustnou hranici, ímž mám na mysli rozdlení práva na veejné a soukromé, v abstraktní rovin snad pijímané, v konkrétní rovin však leckdy velmi nepesné, a tudíž sporné. Uvedeným konstatováním tak narážím na fakt, že v dnešním prudce se modernizujícím právu se stále astji objevují právní úseky, v nichž psobí veejná správa a ve kterých se právo veejné a soukromé prolíná s takovou dkladností, že advokáti a soudci povedou ped zahájením soudního ízení dlouhé, více i mén sofistikované diskuse, zda to i ono subjektivní právo je právem soukromým nebo veejným. Jen namátkou lze zmínit úsek zadávání veejných zakázek, kdy obchodní veejná soutž je typickým soukromoprávním úkonem podle § 281 an. obch. z., který zakládá typický závazkov právní vztah mezi vyhlašovatelem soutže na stran jedné a úastníky soutže na stran druhé. Prbh takové soutže a vztahy v rámci nho vznikající je však podrobn veejnoprávn regulován zákonem . 199/1994 Sb., o zadávání veejných zakázek, ve znní pozdjších pedpis, piemž dohled nad dodržováním této regulace vykonává Úad pro ochranu hospodáské soutže. Dále lze uvést úseky ochrany osobních údaj, práva cenných papír a kapitálového trhu, pée o zdraví lidu atd. Dále souasná zákonná úprava vzdor ústavn právn podpoenému legitimnímu oekávání nezahrnuje rozhodování o zrušení právních pedpis (s povahou normativních správních akt) nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem. Zde však musím

Anotace:

, na rozdíl od výše uvedeného konstatovat, že k žádné tragédii nedošlo, nebo je zde omezen prostor pro pípadnou válku soud. Jestli-že se zmiuji o nkterých nedostatcích souasné právní úpravy soudní kontroly veejné správy, musím pipomenout boulivou diskusi o policejním zákroku proti úastníkm technopárty CZECH TEK 2005. Odhlédnu-li od ist politické a mediální dezinformaní kampan, které jsme byli všichni svdky, musím konstatovat, že tento policejní zákrok asi nejkonkrétnji poukázal na další z nedostatk, které souasná právní úprava soudní kontroly veejné správy má. Tady bych se zmínil o návrhu senátního návrhu zákona senátora Jana Horníka, kterým se mní zákon . 150/2002 Sb., soudní ád správní. Podstatou tohoto senátního návrhu je zmna §§ 82, 85 a 87 odst. 2, a takto ve vztahu k Úmluv o ochran lidských práv a základních svobod zvýšit úrove právní ochrany oban. Podle názoru pedkladatele stávající restrikce znemožuje domáhat se svých práv ped nezávislým soudním orgánem v pípadech, kdy nap. bezpenostní sbory znemožní obanm svobodn se pohybovat (l. 14 Listiny), pobývat i sdružovat se. Obané se prakticky nemohou domoci nezávislého posouzení zákonnosti zásahu a pípadn vyslovení jeho nezákonnosti v pípadech, kdy zásah má jednorázový charakter a nehrozí jeho opakování. Žalobou se lze nyní domáhat ochrany jen za pedpokladu, že zásah (nebo jeho dsledky) trvá anebo hrozí-li jeho opakování. Navrhovatel uvádí, že za stávající právní úpravy je konstatování nezákonnosti zásahu možné pouze cestou tzv. vnitní kontroly jen orgány, které jsou souástí výkonné moci. Trestní oznámení v pípad zásahu Policie R (bezpenostního sboru) šetí opt Policie R a její orgány. Dozorová oprávnní státního zastupitelství nesplují požadavky nestranného a nezávislého posouzení, protože i podle štrasburské judikatury a eské ústavnprávní doktríny a judikatury státní zástupci jsou souástí výkonné moci (hierarchická vazba je na nejvyšší úrovni dána oprávnním vlády R odvolat nejvyššího státního zástupce). Inspekce ministra vnitra se nachází v pímé a výluné psobnosti ministra vnitra. Ani možnost podat podnt Veejnému ochránci práv se nejeví s ohledem na jeho pravomoci jako dostaující (akoli mže napomoci situaci, zejm. opakování nezákonného zásahu ešit). Nedostatky stávající úpravy jsou tak podle pedkladatele návrhu na zmnu zákona zcela zetelné. Argumenty pedkladatele pro zmnu zákona . 150/2002, soudního ádu správního dále pokraují, když uvádí, že stávající právní úprava není rovnž dvodná i z toho dvodu, že akoli neposkytuje obecným soudm možnost autoritativn konstatovat porušení práv oban, judikatura Ústavního soudu vydávání konstataních (urujících) nález výslovn pipouští. Autor návrhu dále pipomíná, že v tomto smru pak mže mít autoritativní výrok soudu závažný dopad do právní sféry obana, vysloví-li, že zásah orgánu veejné moci byl vi nmu nezákonný a proto takové soudní rozhodnutí pedstavuje pro obana již samo o sob morální odškodnní a satisfakci. Zárove se však rovnž otevírá obanm možnost domáhat se náhrady škody, jestliže v dsledku zásahu obanovi vznikla škoda (nap. na majetku). Senátním návrhem je také sledován cíl, aby o tchto pípadech napíšt v rámci podání ústavní stížnosti primárn nerozhodoval Ústavní soud, jehož úkolem, jak již bylo v této bakaláské práci eeno, není zkoumání zákonnosti, nýbrž ústavnosti.

Abstract:

In the introduction I approach to the elected topic by explanation of basic terminology. I characterize judicial verification as one of the most important guarantees of legitimacy in modern state. I focus on complicated historical development of administrative and constitutional justice in the area of todays Czech Republic. In this chapter I describe mostly administrative justice in the times of so called First Republic, because this legislation is a base for creating of new system of judicial verification as we know it these days. Significant part of text deals with legal regulations of administrative justice in years 1989 2002. System of Judicial controllership of administrative body had lots of imperfections. The main problem was that the enactment from these years collided with international law, especially with article 6, paragraph 1 European agreement about defense of human rights and freedom some activities of administration as well as its idleness, were not under the control of judicial power at all, valid legal regulation was restricted just to review of legitimacy of administrative decisions. Another imperfection was absence of Supreme Court which existence was presumptive in Constitution. This absence resulted in disunion in administrative justice decision making. The role of Supreme Court was held by Constitutional Court. This situation didnt correspond with principles of justice in legislative state and clashed with principal of legislative state established in article 1 of Constitution because it caused state of insecurity. Constitutional Court played an important role in process of reformation of administrative justice. Foundation of sp.zn. Pl. US 16/1999 which cancelled whole fifth part of Civil Procedure Act was a crucial point of the Czech reform of public justice. Admissions of new legal form of forensic governance of public administration lead to enlargement of juridical power which was deficient. Now, in administrative committal proceeding, everyone can defend his rights against the administration. Supervision of public service is unfortunately at the same time divided into 2 individual fields in one field (Act no. 150/2002 digest, Law of Administrative Procedure) it provides protection to public subjective interests in the second field (Act no. 151/2002 digest) which provides protection to private subjective attributions that were previously decided by administrative body. Contemporary legal assignment, contrary to constitutionally legally supported legitimate expectation, doesnt include deciding about abolishment of legal regulations (with character of normative legal provisions) or their particular ordination if they are in collision with law. Despite new legal regulations of court supervision, as of 1. 1. 2003 still contains some imperfections, in the general it fulfills the requirements which are claimed to our legislative regulations by The European Court of Justice.

Klíčová slova

soudní kontrola veejné správy, soudnictví, veejná správa, System of Judicial controllership of administrative, European agreement about defense of human rights and freedom

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 14. 4. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 9. 6. 2006
• Vedoucí: JUDr. Stanislav Sedláček, Ph.D.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Bakalářský studijní program / obor:
Právní specializace / Veřejná správa