Analýza užitkových vlastností u plemene aberdeen angus na vybrané farmě

Roman Staněk

Diplomová práce

Analysis of utility attributes of aberdeen angus cattle on selected farm

Anotace:

Cílem diplomové práce bylo definovat vztah mezi úrovní konkrétního vybraného chovu a výsledky plodnosti krav a růstu telat plemen aberdeen-angus. K hodnocení byla použita data z kontroly užitkovosti za pětileté období (2010-2014) pocházející z farmy Hořák, která vlastní čistokrevné stádo zařazené v plemenné knize v oddílu AA. Vyhodnocení dat bylo provedeno v programech SPSS pro Windows a v programu R, pomocí knihoven pro tvorbu zobecněných lineárních modelů se smíšenými efekty. Data představovala soubor zvířat v počtu 165 telat a 70 krav. Při hodnocení hmotnosti telat byl testován vliv pohlaví, věk matky, rok a měsíc narození. Průkazný vliv na hmotnost při narození měly pouze rok a pohlaví, na hmotnost ve 120 a 210 dnech pouze rok narození a ve 365 dnech věku pouze faktor pohlaví. Věk matky a měsíc narození neměly na hmotnosti telat statisticky významný vliv. Při hodnocení přírůstku u telat byl testován vliv pohlaví, věk matky, rok a měsíc narození. Přírůstky telat byly statisticky hodnoceny pro období od narození do 120, od narození do 210, od 120 do 210 dnů a od narození do 365 dnů. Pro všechny přírůstky do věku 210 dnů byl statisticky významný pouze rok. Na přírůstek od narození do 365 dní měl statistický význam pouze faktor pohlaví. Věk matky ani měsíc narození neměl statisticky významný vliv. Z reprodukčních ukazatelů byla u krav hodnocena délka mezidobí. Při hodnocení délky mezidobí byl testován vliv věku matky, pohlaví telete a rok jeho narození. Žádný z těchto posuzovaných faktorů neměl statisticky významný vliv na délku mezidobí. Nejvyšší průměrná délka mezidobí byla u krav ve věku 5 let a činila 405,5 dnů. K ideální délce mezidobí se blížila průměrná hodnota u tříletých krav a medián u čtyřletých -- obě hodnoty činily 366 dnů. Kratší průměrnou délku mezidobí měly při porovnání s pětiletými krávami všechny starší věkové kategorie, přičemž nejkratší délku mezidobí měly osmileté krávy, u nichž byla průměrná hodnota mezidobí 345,5 dnů. Z výsledků vyplývá značné podceňování velikosti narozených telat, chovateli. V této práci jsou uvedeny hmotnosti jak jalovic, tak i býků při narození v rozsahu 40 -- 50 kg, je nezbytné věnovat větší pozornost výběru otců pro připařování, zejména hodnotu přímého efektu pro telení. Rovněž v rámci zvýšení přežitelnosti provádět kontrolu porodů a popřípadě zavést či rozšířit systém hodnocení porodů, jelikož 3 stupňová škála používaná v současné době k získávání dat pro výpočet plemenné hodnoty vykazuje problematické rozložení a většina porodů je řazena do kategorie 1. Za zásadní je nutné považovat významnost faktorů prostředí ovlivňující růst telat, což zásadně ovlivňuje nastavený systém sezonního telení a eventuálního příkrmu telat v letním období v případě přísušků. Došlo k potvrzení hypotézy, že otázka zootechnické práce (systém telení a výživy) významně ovlivňuje produkční schopnosti zvířat ve stádě.

Abstract:

The aim of this thesis was to define the relationship between the level of a particular breed and results of cows fertility and growth of calves tribe named aberdeen angus. Evaluation was based on data from monitoring performance over a five year period (2010-2014) comes from a farm Hořák, which owns pedigree herd included in the studbook in section AA. Data evaluation was done in programs SPSS for Windows and R program, using libraries for creating generalized linear mixed effects model. Data were represented by a set of animals contained 165 calves and 70 cows. During evaluation of the weight of calves the influence of gender, maternal age, year and month of birth were tested. Significant effect on birth weight had only a year and gender, weight at 120 and 210 days it was only the year of birth and 365 days of age it was only sex factor. Maternal age and month of birth had no statistically significant effect on weight of calves. When evaluating the gain in calves the influence of gender, maternal age, year and month of birth were tested. Increase of calves was statistically evaluated for the period from birth to 120, from birth to 210, from 120 to 210 days and from birth up to 365 days. For all additions to the age of 210 days was statistically significant only in the year. At gain from birth to 365 days had statistical significance only factor sex. Age of mother or month of birth had no statistically significant effect. From reproductive perspective the length of cows meantime was evaluated. Tested were the effect of maternal age, sex of calf and year of his birth. None of these factors had statistically significant effect on the length of the meantime. The highest average length of meantime was measured with cows 5 years old and amounted to 405,5 days. The ideal length of meantime had three-year old cows and median had cows four years old - both values amounted to 366 days. Shorter average length of meantime had all older cows when comparing with the five-year old cows. The shortest length of meantime had eight years old cows for which the average value was 345,5 days. The results show a significant underestimation of the size of born calves by breeders. In this work there are listed weight of heifers and bulls at birth in the range of 40-50 kg. It is necessary to pay more attention to the selection of fathers for mating, especially the value of the direct effect for calving. Also, in order to increase the survivability it is recomended to make the control of birth and introduce or extend the system of births evaluation. Three-point scale currently used to gather data for the calculation of breeding value has a problematic layout and most births are classified as Category 1. As the fundamental significance must be considered environmental factors affecting growth of calves, which significantly affects the established system of seasonal calving and eventual more food for calves during summer time. There was a confirmation of the hypothesis that the question of zootechnical work (system of calving and nutrition) significantly affects the production ability of animals in the herd.

Klíčová slova

skot, bez tržní produkce mléka, masná užitkovost, plodnost, tele, růst

Keywords

cattle, without market production of milk, meat benefit, pregnancy, calf, growth

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 10. 4. 2015

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Zootechnika / Živočišná produkce