Rozdíly ve vegetaci na Velké podkrušnohorské výsypce v závislosti na topografii

Bc. Alžběta Kohelová

Diplomová práce

The Differences in Vegetation at Velká podkrušnohorská Dump Depending on the Topography

Anotace:

Těžba nerostných surovin, v konkrétním případě se jedná o těžbu hnědého uhlí, má velký vliv na okolní krajinu. Tato lidská činnost je velmi rozšířená zvláště na Sokolovsku, kde se těží uhlí povrchovým způsobem. Jde o činnost, při které se odstraňují nadložní vrstvy nad těženým nerostem a následně se ložisko celé vytěží. Nadložní vrstva (skrývka) se ukládá buďto do vytěžené jámy nebo mimo ni. Vznikají tak vnitřní nebo vnější výsypky, v závislosti na tom, kam je vrchní vrstva odvezena. Tato činnost je pro krajinu velmi destruktivní. Po vytěžení následuje rekultivace a obnova postižených ploch. Obnova místa, které je zasažené těžbou, s sebou může nést jak negativa, tak i pozitiva. Negativa jsou jasná hned na první pohled. Jde například o změnu krajinného rázu, narušení ekosystémů, zhoršení kvality životního prostředí. Pozitiva tkví ve správném použití rekultivace a díky tomu lze postiženou plochu přetvořit a využít. Mimo využití rekultivace se může postižené místo ponechat sukcesi. Sukcese na Sokolovsku směřuje spíše k lesnímu společenstvu. Společenstvo vzniklé sukcesí je podobné tomu původnímu, je lépe adaptováno na nové prostředí a podmínky v něm, na rozdíl od společenstev, která vznikla rukou člověka. Sukcese má také své nevýhody. Jednou z nich je například proces obnovy, který trvá dlouho. Další nevýhodou je, že na některých místech není vhodná, například pokud je substrát na poškozené ploše toxický. Velký problém představuje i šíření třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), která sukcesy zpomaluje a na sokolovských výsypkách se hojně vyskytuje. Zkoumána byla jak třtina, tak i druhové složení na výsypkách. Cílem bylo odpovědět na následující otázky: jaký byl rozdíl ve vegetaci v závislosti na topografickém uspořádání plochy a zda existoval rozdíl v druhové bohatosti ploch? Dalším cílem bylo zjistit, jaké faktory určovaly složení rostlinných společenstev a jaké byly rozdíly v morfologických vlastnostech třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) v závislosti na topografii. Pro získání potřebných dat se použily fytocenologické snímky, díky kterým se zjistila pokryvnost a druhové složení, které bylo následně porovnávané. Dále se z vybraných ploch analyzovaly rostliny třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Nasbíraná data byla vyhodnocena programem STATISTICA 13 a Canoco 5. Bylo zjištěno, že jsou rozdíly ve vegetaci v závislosti na topografii, a také to, že byl rozdíl v druhové bohatosti zkoumaných ploch. Byly zjištěny i faktory, které měly vliv na růst rostliny C. epigejos. Byly zjištěny závislosti zkoumaných charakteristik C. epigejos.

Abstract:

The extraction of minerals, in this case lignite, has a major impact on the surrounding landscape. This human activity is very widespread, especially in the Sokolov region, where coal is mined through opencast mining. This is an activity in which the overlying layers above the mineral being mined is removed and the entire deposit is subsequently mined. Overlying layer - the overlying layer is deposited either in the excavated pit or outside of it, forming spoil heaps, internal and external, depending on where the overburden is taken. This activity is very destructive to the landscape. After extraction, the affected areas are reclaimed and restored. Restoring a site that is affected by mining may be accompanied by both negatives and positives. The negatives are clear at first glance. For example, it changes the landscape, disrupts ecosystems, and degrades the quality of the environment. The positives lie in the correct use of reclamation, so that the affected area can be reshaped and used. Outside of reclamation use, the affected site may be left to succession. The succession in the Sokolov region is more directed toward the forest community. A community created by succession is similar to the original one, better adapted to the new environment and its conditions in comparison to communities created by human hands. Succession also has its disadvantages, namely that it takes a long time and is not suitable in some places, for example when the substrate in the damaged area is toxic. Another major problem is the spread of bush grass (Calamagrostis epigejos), which slows down succession and is abundant on the Sokolov spoil heaps. Both the cane and the species composition on the spoil heaps were investigated. The aim was to answer the following questions: what was the difference in vegetation depending on the topographic layout of the plot and was there a difference in the species richness of the plots? Another objective was to determine what factors determined the composition of the plant communities and what were the differences in the morphological characteristics of bushgrass (Calamagrostis epigejos) depending on topography? To obtain the necessary data, phytocenological images were used to determine the cover and species composition, which was then compared. In addition, plants of bushgrass (Calamagrostis epigejos) were analysed from selected plots. The collected data were analyzed with STATISTICA 13 and Canoco 5 software. It was found that there were differences in vegetation depending on topography and also a difference in the species richness of the examined plots. Factors that affected the growth of C. epigejos were also identified. Differences and various dependencies regarding the morphology of C. epigejos were also found.

Klíčová slova

výsypka, třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), Sokolovsko, vegetace, rekultivace, sukcese

Keywords

spoil heap, bushgrass (Calamagrostis epigejos), Sokolov region, vegetation, reclamation, succession

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 26. 4. 2021

Obhajoba závěrečné práce

• Vedoucí: Ing. Pavla Vachová, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze

Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů

Magisterský studijní program / obor:
Ochrana a využívání přírodních zdrojů / Ochrana a využívání přírodních zdrojů