Sounáležitost jako morální pojem

Philip Strammer

Doctoral thesis

Togetherness as a Moral Notion

Abstract:

Morální filozofie obvykle uvažuje o morálce v rámci racionálního jednání. Aktér jedná morálně, jen když jedná tak, jak by jednat měl a činí tak pod hrozbou racionálni nekonzistence. V takovém případě je potom interpersonální vztahovost, do té míry, do jaké reflektuje morální hodnotu, chápána ve smyslu vzájemné racionální interakce dvou či více jedinců. Tento přístup lze nazvat pohledem z perspektivy třetí osoby: morálně rozhodující jsou důvody, které jednajícího k jednání vedou, abstraktní entity jak přístupné, tak i hodnotitelné všemi. Tato disertační práce se staví proti dvěma variantám takového přístupu k morální vztahovosti, a to morálnímu myšlení Immanuela Kanta a Johna McDowella. Hlavním cíli této práce je a) ukázat, že ani Kant ani McDowell nejsou schopni náležitě vystihnout, co znamená ocitnout se tváří v tvář jedinečné osobě druhého, být jí osloven a reagovat na ni, a b) rozvinout alternativní chápání morální vztahovosti, které hledá východisko v dialektické fenomenologii Martina Bubera a v postwittgensteinovské morální filozofii. Navrhovaná alternativa se zakládá na konceptu vztahů z perspektivy druhé osoby ? totiž na vztahu mezi "já a ty", jak o něm hovoří Buber ? a vysvětluje, že tento typ vztahovosti nejen předchází chápání morálky z pohledu třetí osoby, ale zároveň přichází i s vlastním morálně-existenciálním nábojem ? totiž s požadavkem láskyplně reagovat na druhého.

Abstract:

Moral philosophy for the most part conceives of morality in terms of rational action. An agent acts morally, in other words, if she acts as she ought to act on pain of rational inconsistency. Accordingly, interpersonal relationality, to the extent that it reflects moral value, is understood in terms of two or more individuals interacting with one another in rationally called-for ways. This approach can be called third-personal: what is morally decisive is the agent?s reasons for acting, abstract entities equally accessible, and assessable, by all. This dissertation takes issue with two variants of such a third-personal approach to moral relationality, namely the moral thought of Immanuel Kant and John McDowell. The main effort of this work is to show that a) Kant?s and McDowell?s accounts fail to do justice to what it means to find oneself vis-ŕ-vis a unique other, addressed by, and responding to, her, and b) to develop an alternative understanding of moral relationality that seeks recourse to Martin Buber?s dialogical phenomenology and post-Wittgensteinian moral philosophy. The proposed alternative revolves around the notion of the second-personal relation ? or the ?I-You relation,? as Buber speaks of it ? and explicates how this mode of relationality not only underlies the third-personal understanding of morality but comes with its own sui generis moral-existential charge ? namely the claim to respond lovingly to the other.

Keywords

Sounáležitost, vztah já-ty, Martin Buber, láska, morálka, dobro, svědomí, Immanuel Kant, John McDowell

Language used: English

Date on which the thesis was submitted / produced: 29. 6. 2023

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: PhDr. Hugo Strandberg

University of Pardubice

Faculty of Arts and Philosophy

Doctoral programme / field:
Philosophy / Philosophy