Návrh nového trestního zákona z pohledu ústavního práva

Mgr. Zdeněk Křepelka

Diplomová práce

Draft of the new criminal code in term of the Czech constitutional law

Anotace:

Rekodifikace trestního práva hmotného měla představovat završení porevolučních snah o uvedení trestního práva do souladu s principy demokratického právního státu, hodnotami, k nimž se Česká republika hlásí, jakož i mezinárodními závazky, k nimž přistoupila. Stávající trestní zákon, jenž pochází z 60. let se v tomto ohledu ukazal jako naprosto nevyhovující jednak z důvodu své odlišné ideologické a politické koncepce, jednak svou zastaralostí a neschopností reagovat na nové společenské uspořádání, jakož i nové formy kriminality. Cestou novelizací sice bylo dosaženo odstranění největších nesouladů a skutkových podstat chránících totalitní státní moc namísto lidských a občanských práv, celkově se však novely ukázaly jako koncepčně nejednotné a vnášely tak spíše zmatek. Jejich četnost navíc nepřispívala důvěře v zákonodárce, potažmo právo, tím méně pak přinášela právní jistotu, jež je zejména v trestním právu jedním z ústředních požadavků. V roce 1996 byly proto zahájeny práce na vytvoření zcela nového trestního zákona, jež by odpovídal představám o trestním kodexu moderního demokratického státu. Po osmi letech byl výsledek těchto snah předložen jako tři vládní návrhy zákonů. Tyto návrhy však postupně nebyly schváleny, takže ani po téměř 17 letech od sametové revoluce a 10 letech od započetí rekodifikačních prací nemá Česká republika trestní zákon odpovídající její povaze demokratického právního státu založeného na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Návrh trestního zákoníku odrážel změněnou povahu státní moci již ve své systematice, v níž byla práva jednotlivce předřazena ochraně práv kolektivních a zájmů státu. K ochraně těchto práv a svobod navíc přispívá i precizní vyjádření zásady zákonnosti trestního práva a zákazu retroaktivity přímo v textu zákona, takže státní moc dostává jednoznačné mantinely, v nichž se musí při aplikaci trestního zákona pohybovat. Tato podrobná aplikační pravidla doposud dovozovaná spíše teorií na základě zásad trestního práva, jež však nikdy nebyly v zákonném textu vyjádřeny vyčerpávajícím způsobem, zároveň přispívají k právní jistotě a naplňují princip omezené vlády. Jednou z nejdiskutovanějších novinek rekodifikace bylo nahrazení dosavadního materiálního pojetí trestného činu pojetím formálním. Neblahé historické zkušenosti s dotvářením skutkových podstat soudci a nahrazováním nedostatku formální stránky naplněním stránky materiální vedlo zákonodárce k tomuto zásadnímu obratu. Trestným činem měl bý proto čin, jehož znaky jsou uvedeny v zákoně, a to bez ohledu na jeho společenskou nebezpečnost. Formální pojetí trestného činu by tak mělo přispět zejména k naplnění principů legality, rovnosti, právní jistoty a dělby moci. Neméně ožehavým tématem bylo navrhované zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, které naráží zejména na zásadu individualizace viny a trestu. V pozadí tohoto problému je skryto důsledně pozitivněprávní myšlení trestněprávní nauky, jež právnickým osobám odmítá přiznat existenci, schopnost tvořit vůli a tuto vůli projevit. Na druhé straně však v českém právu právnické osoby odpovídají i za méně závažné delikty než jsou trestné činy. Nic by tedy nemělo bránit jejich odpovědnosti v případech, v nichž musejí právo porušit daleko závažnějším způsobem. Trestní imunita právnických osob ne neospravedlnitelná a narušuje princip rovnosti a požadavek bezrozpornosti právního řádu. Vzhledem k tomu, že trestní zákon sám byl kocipován jako polylegální, vyrovnává se výslovně s poměrem k jiným zákonným předpisům stanovícím trestné činy a tresty za ně. Tato legální def

Anotace:

inice opět přispívá k posílení právní jistoty. Návrh trestního zákoníku si v legislativním procesu vedl celkem slibně, z důvodu odmítnutí návrhu zákonů o trestní odpovědnosti právnických osob z něj sice vypadla příslušná ustanovení upravujících tuto problematiku, návrhu jako celku to nicméně nikterak neublížilo. Jediným nedostatkem jež bylo možné návrhu vytknout byla fakt, že nebyl projednáván současně s návrhem rekodifikace trestního práva procesního. Nebylo tudíž možné vyhodnotit dopad jeho jednotlivých ustanovení v praxi. To se týkalo zejména těch ustanovení, jež souvisela s formálním pojetím trestného činu. Ačkoliv návrh výslovně nevyjadřoval účel trestního práva hmotného ani nevypočítával zásady, na nichž je postaven, úprava jednotlivých institutů tyto zásady jednoznačně prozrazovala a skrze systematiku návrhu trestního zákoníku i jeho jednotlivá ustanovení bylo možné vypozorovat i jeho účel. Precizními formulacemi jednotlivých trestněprávních institutů i skutkových podstat, odpovídal návrh principům legality, rovnosti, právní jistoty. Formálním pojetím trestného činu odstranil prvek jisté arbitrérnosti, která je principielně v trestním právu nepřípustná, o právu státu, v němž má právo vládnout ani nemluvě. Celkově se návrh vyznačuje značně formálním pojetím, což je však nutné považovat za výhodu, neboť je tak odstraněn moment právní nejistoty plynoucí z vágních nebo nedefinovaných pojmů odkazujících spíše na různé teoretické či ideologické koncepty než na platné právo. Zároveň je tím zajištěna jistá nadčasovost a flexibilita navrhované úpravy. Přiznáním trestní odpovědnosti právnickým osobám by odstranilo nepřijatelný stav, za něhož právnické osoby čerpají veškeré výhody plynoucí z jejich právní subjektivity, aniř by současně nesly tomu odpovídající odpovědnost. Na závěr tedy nelze než vyjádřit politování nad skutečností, že neschválení návrhu trestního zákona bylo spíše výsledkem určité předvolební hysterie, v níž poctivá právní argumentace buďto zanikla, nebo k ní v konečné a rozhodující fázi nebylo vůbec přikročeno.

Abstract:

The wholesale recodification of substantive criminal law represents a result of the postrevolutionary efforts to bring the criminal law into harmony with principles of a democratic state under the rule of law, values, which are for the Czech republic binding, and the international obligations, that was accepted by the state authority. Existing criminal code originates in the 1960s shows itself in this respect as absolutely inconvenient partly because of its discrepant ideological and political conception partly by reason of its elderliness and disability to face up to the new organization of the state and society as well as the new forms of criminality. Furthermore the obsolent juridical institutes are still taken into account in its articles. Numerous amendatory acts took away the most severe discrepancies and the facts which protected the authority of a totalitarian state instead of the human and citizen rights. Taken all in all the amendatory acts were conceptually heterogeneous and they more likely import confusion. Frequency of amendments was not conducive to confidence in lawgiver and law itself in addition. The recodificatin works started in the year 1996. They was intended to create brand new criminal code accordant with conception of criminal code of a modern democratic state. As a result of this works three bills were moved after eight years by the Government. However this bills did not pass, that is why Czech republic does still not have a criminal code which would be appropriate for its character of a democratic state under the rule of law, which is based on veneration for human rights and liberties. Draft of the criminal code imaged the change of character of the state authority already in its systematics by giving priority to human and citizen rigths instead of protection of the state and collective interests. Precise expression of the rule of legality and prohibition of retrospective law just in the articles of the act contribute also to the protection of the human rights. Herewith the clear rules are imposed to the state power, that must this rules observe while application of criminal law rules. These detailed application rules, that were till now rather construed by legal theory and that were never comprehensively expressed in the articles of the criminal act, create also the conditions of peace and are conform to principle of limited government. One of the most discussed matters was replacement of the material concept of crime by the formal one. Unfortunate experience in putting the finishing touches to facts and substitution of enire lack of formal parameter of crime by the filling the material parameters lead the lawgiver to this turning point. Conduct is regard as crime if its attributes are mentioned in criminal act regardless its social seriousness. Formal concept of crime should contibute to observing principles of legality, equality, peace and separation of powers. Similarly delicate issue is proposed institution of criminal liability of artificial persons. This concept seems to be in conflict with the rule of individualization of guilt and punishment. The poser mentioned above results from establisment of the criminal law science in jus naturale. Therefore artificial persons are apprehended as nonexistent, will-less and unable to display this will. On the other hand there is a liability of artificial persons for less serious delicts in the czech system of law. Therefore there is no reason for except their criminal liability, because it means much more serious breach of the law. Criminal immunity of artificial persons is unjustifiable and trespass against the principles of equality and non-discrepancy of the system of law. Cosidering the fact that is composed of several acts, the criminal code deals expressively with the relationship to the others acts defining crimes and punishments. Legal definition of criminal code strenghten peace. Draft of the criminal code was changed during the enactment becaus

Abstract:

e the bills dealing with criminal liability of artificial persons did not pass. However these undesirable changes did not disserve the draft as a whole. The unique imperfection of the draft consist in its non-synchronizing with the recodification of the procedural criminal law. That is why the evaluation of the impact of the draft concerning the articles dealing with formal concept of crime is impossible. The draft did not explicitly express the purpose of the criminal law as well it did not enumerate its fundamentals. Despite it the form of particular juridical institutes reflects this principles clearly and its systematics as well as its articles announce its purpose. In conclusion it is necessary to express regret for the fact, that the disapproval of the draft resulted rather from pre-elect melodramatics, where the precise legal argumentation was told down.

Klíčová slova

ústavní právo, trestní právo hmotné, principy konstitucionalismu, právní stát, trestní odpovědnost právnických osob, formální pojetí trestného činu, vina, trest, trestnost, základní práva a svobody

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 19. 5. 2006

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 19. 5. 2006
• Vedoucí: prof. JUDr. Jan Filip, CSc.

Masarykova univerzita

Právnická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Právo a právní věda / Právo