Časoprostorová variabilita hydrometeorologických extrémů a jejich dopadů v Jihlavském kraji v období 1650-1880

Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.

Disertační práce

Spatiotemporal variability of hydrometeorological extremes and their impacts in the Jihlava region in the 1650 - 1880 period

Anotace:

Disertační práce se zabývá analýzou časoprostorové variability hydrometeorologických extrémů a jejich dopadů na území bývalého Jihlavského kraje v letech 1650–1880. Zaznamenány byly všechny extrémy, které prokazatelně způsobily škody na zemědělských plodinách, majetku nebo zapříčinily ztráty lidských životů. Ke studiu hydrometeorologických extrémů byly využity dokumentární prameny (škodní a daňové záznamy, prameny narativní povahy, časná žurnalistika) doplněné o údaje ze sekundárních pramenů (odborná periodika, recenzované publikace, dějiny měst a obcí). Dokumentární prameny, psané ve většině případů kurentem v německém jazyce, byly zpracovány metodou transliterace a následně excerpovány. Excerpované záznamy byly podrobeny kritické analýze a jejich věrohodnost byla ověřena metodou křížové kontroly. Dále byla provedena klasifikace hydrometeorologických extrémů s jejich rozdělením na 11 typů a byla sestavena databáze, obsahující údaje o místě a času výskytu extrému, počtu postižených obcí, rozsahu škod, včetně originální zprávy o extrému a její citace. Součástí disertační práce je fyzickogeografická a historicko-správní charakteristika bývalého Jihlavského kraje, sloužící k vytvoření představy o provázanosti hydrometeorologických extrémů s reliéfem a místními klimatickými podmínkami, a podávající přehled o historickém vývoji studovaného území. Práce se rovněž věnuje podrobnému popisu moravského berního systému, možnostem vykazování škod způsobených hydrometeorologickými extrémy v 17.–19. století a popisuje počátky pojištění proti živelným pohromám. Během studovaného období bylo analyzováno celkem 510 hydrometeorologických extrémů na území 27 velkostatků, jež tvořily základní administrativní jednotky bývalého Jihlavského kraje. Mezi nejčastěji postižená území patřily velkostatky Brtnice, Nové Město na Moravě a Třebíč. Nejfrekventovanějšími extrémy byla krupobití, následovaná mrazy a přívalovými dešti se zátopami. V letech 1821–1850 byla zjištěna nejvyšší četnost výskytu extrémních událostí, která úzce souvisela s dobrou dostupností dokumentárních pramenů v první polovině 19. století. Nejvíce událostí během jednoho roku je doloženo v roce 1830 (14 případů), avšak nejvíce obcí bylo postiženo hydrometeorologickými extrémy v roce 1770 (60 obcí). V případě jednotlivých lokalit se hydrometeorologické extrémy vyskytly nejčastěji v Novém Městě na Moravě (28 událostí). V disertační práci je dále věnována pozornost deseti vybraným mimořádným hydrometeorologickým extrémům, které svými závažnými následky předčily ostatní události. Práce rovněž podrobně analyzuje dopady hydrometeorologických extrémů na zemědělství, majetek a socio-ekonomické aspekty života lidí v letech 1650–1880, kdy následky extrémů prezentuje prostřednictvím řady konkrétních příkladů. V neposlední řadě jsou diskutovány nejistoty spojené s dokumentárními prameny, časoprostorovou variabilitou extrémních událostí a jsou rozebírány formy zmírnění negativních dopadů hydrometeorologických extrémů, včetně jejich kumulace. Výsledky předložené disertační práce jsou přínosem k poznání výskytu a intenzity minulých hydrometeorologických extrémů a studiu jejich dopadů na lidskou společnost v regionálním měřítku. Práce zároveň rozšířila existující databázi hydrometeorologických extrémů Geografického ústavu Masarykovy univerzity o nové události, popřípadě vhodně doplnila či rozšířila existující zprávy o již známých extrémech. Disertační práce se tak řadí k dalším studiím věnovaným rekonstrukci hydrometeorologických extrémů a jejich dopadů nejen v měřítku jižní Moravy, ale i c

Anotace:

elé České republiky.

Abstract:

The dissertation thesis analyses spatiotemporal variability of hydrometeorological extremes and their impacts in the area of former Jihlava region in the 1650–1880 period. All such extreme events were recorded that provably caused the damage on agriculture crops, property or resulted in loss of human lives. Documentary evidence (damage and taxation records, narrative sources, early journalism) complemented by data from secondary sources (peer-reviewed journals and papers, history of towns and villages) were used to study the hydrometeorological extremes. Documentary evidence, written in most cases in neo-Gothic italic script in German, was compiled by means of transliteration method and subsequently excerpted. The excerpted records were submitted to critical analysis and their believability was verified by cross-referencing. Subsequently, hydrometeorological extremes were classified and divided into 11 types and the database including data about the place and time of occurrence of extreme event, number of affected villages, extent of damage including original report related to extreme and its quotation was compiled. The dissertation thesis includes physical-geographical and historical-administrative characteristics of former Jihlava region which enables to get the picture of the linkage between the hydrometeorological extremes, relief and local climate conditions and presents an overview of historical development of the area studied. This thesis also provides detailed description of Moravian taxation system and application for tax relief after damage caused by hydrometeorological extremes in the 17th–19th centuries and it describes the beginnings of natural disasters insurance. In total, 510 hydrometeorological extremes were analysed during the period studied in the area of 27 estates which formed the basic administrative units of former Jihlava region. The estates Brtnice, Nové Město na Moravě and Třebíč were the most frequently affected areas. Hailstorms followed by frosts and torrential rains with inundations were the most frequent extremes. In 1821–1850, the highest frequency of extreme events occurrence was detected which was closely related to good availability of documentary evidence in the first half of the 19th century. Most events occurring within one year were documented in 1830 (14 cases), however, most settlements were afflicted by hydrometeorological extremes in 1770 (60 settlements). In the case of individual localities, hydrometeorological extremes occurred most often in Nové Město na Moravě (28 events). Thereafter the dissertation thesis focuses on ten selected outstanding hydrometeorological extremes which exceeded the rest of the extreme events by their serious consequences. The thesis also analyses in detail the impacts of hydrometeorological extremes on agriculture, property and social aspects of human lives in the 1650–1880 period and presents the consequences of extremes by means of series of specific examples. Last but not least, the uncertainties related to documentary evidence and spatiotemporal variability of extreme events are discussed and the forms of mitigation of negative impacts of natural disasters are analysed including their cumulation. The results of presented dissertation thesis are a contribution to understanding of occurrence and intensity of the past hydrometeorological extremes and to study of their impacts on human society on regional scale. The thesis also extended the existing database of hydrometeorological extremes of Institution of Geography at Masaryk University by the new events and it suitably supplemented the existing reports about already known extreme events. Thus the dissertation thesis is one of the studies dealing with reconstruction of hydrometeorological extremes and their impacts within South Moravia and also the whole Czech Republic.

Klíčová slova

historická klimatologie, hydrometeorologické extrémy, Jihlavský kraj, dokumentární prameny, dopady hydrometeorologických extrémů, historical climatology, hydrometeorological extremes, Jihlava region, documentary evidence, impacts of hydrometeorological extremes

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 4. 11. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 11. 1. 2017
• Vedoucí: prof. RNDr. Rudolf Brázdil, DrSc.
• Oponent: RNDr. Miloslav Müller, Ph.D., RNDr. Marián Melo, CSc.

Masarykova univerzita

Přírodovědecká fakulta

Doktorský studijní program / obor:
Geografie (čtyřleté) / Fyzická geografie