Pohřební ritus a společenská struktura kultury Maroš v Severním Srbsku

Aleksandra Jovanovic

Diplomová práce

Burial Rites and Social Structure of zhe Maros culture in Northern Serbia

Anotace:

Zohledněním genderu při rozboru minulosti se rozšiřuje obsah interpretačních rámců vsouvislosti se sociokulturní interpretací pohlaví/genderu a věku, jakožto principůstrukturalizace společnosti. Tento přístup podporuje kritickou revizi dosavadnícharcheologických postupů a výkladů, dále pak navrhuje novou hypotézu, která by vedla knovým interpretacím a reinterpretacím archeologického záznamu. Hřbitovy kultury Maroš zobdobí mladší doby bronzové byly pro tento typ studie obzvláště vhodné, jelikož u téměřvšech hrobů byla provedena biologicko-antropologická analýza. Další výhodou bylo to, žearcheologická a antropologická analýza byly k dispozici pro osm hřbitovů kultury Maroš,což umožnilo sestavit souvislejší přehled na toto téma, a kromě toho dále rozvéstproblematiku genderu/věku. Cílem této magisterské práce je zjistit, zda a jakých pohřebníchprvků bylo užito k vyjádření jednotlivých rozdílů mezi lidmi, co se pohlaví/genderu a věkutýče. Byly identifikovány jasně zřetelné modely užívání materiálů, čehož bylo cílem pro tutoanalýzu ji zaměřit na společenskou stratifikaci rozdílů. Podařilo se rozpoznat některéspolehlivé genderové indikátory, díky nimž bylo možné pojmout rozdílné možnostigenderových souvislostí v dané společnosti, která na těchto hřbitovech pohřbívala svézesnulé. Hlavní význam této analýzy nespočívá pouze ve studii genderu v historii, ale takév kontrastivní reprezentaci náčelnických a kmenových forem společenské stratifikace.

Abstract:

Adding gender to the study of the past broadens the content of other interpretive frameworksin considering the sociocultural interpretation of sex/gender and age distinctions as structuralprinciples in society. This approach has promoted a critical review of archaeologicalpractices and narratives, and has also proposed a new hypothesis for interpreting andreinterpreting the archaeological record. The early Bronze Age Maros cemeteries wereparticularly suitable for this kind of study, because the bio-anthropological analysis wasdone for most of the graves. An additional advantage was that the archaeological andanthropological data was available for eight Maros cemeteries which allowed creating amore coherent image about the topic, and made the interpretation of the gender/age issuespossible. The aim of the thesis is to discover whether and what elements of burials were usedto express differences between people along the axis of sex/gender and age respectively.Obvious patterns in the material were identified in an attempt to direct the analysis towardsthe social constructions of differences. It was possible to determine some solid genderindicators and to get an insight into different possibilities of gender relations in the societywhich buried their dead in these cemeteries. The particular relevance of the Maros analysisis seen not only in the study of gender in the past but also in the contrastive representationof chiefly and tribal forms of social organization.

Klíčová slova

mladší doba bronzová, kultura Maroš, hřbitov Mokrin, pohřební zacházení, pohřební předměty, pohlaví, gender, věk, společenské rozdíly

Keywords

Early Bronze Age, Maros culture, Mokrin cemetery, funerary treatment, grave goods, sex, gender, age, social distinctions

Jazyk práce: angličtina

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 5. 2016

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 31. 5. 2016
• Vedoucí: prof. PhDr. Ivan Pavlů, DrSc.
• Oponent: Richard Thér, Ph.D.

Univerzita Hradec Králové

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Archeologie / Archeologie