Přezimování vybraných druhů masožravých rostlin ve venkovních podmínkách střední Evropy

Zdeněk Hromada

Master's thesis

Wintering selected species of carnivorous plants in outdoor conditions in Central Europe

Abstract:

Tato závěrečná práce je věnována zimovzdornosti vybraných druhů masožravých rostlin v podmínkách střední Evropy. Cílem práce je zjistit informace o zimovzdornosti vybraných druhů masožravých rostlin a možnostech jejich celoročního venkovního pěstování v podmínkách střední Evropy a tyto poznatky ověřit ve vlastním experimentu. V literární rešerši je popsána charakteristika masožravých rostlin a míra ohrožení druhů rostoucích přirozeně v podmínkách České republiky. Dále je zde uveden popis čeledí, jejich stanovišť a výskyt jednotlivých druhů. Praktická část práce je zaměřena na rody Sarracenia, Drosera, Dionaea a Pinguicula. Zde je popsán původ rostlin, jejich vzhled a vitalita. Vybraní zástupci těchto rodů byli pěstovaní ve venkovních podmínkách střední Evropy na třech stanovištích o různé nadmořské výšce a to v Praze, Klatovech a Chotěšově u Velhartic. Během pokusu byla sledována vitalita rostlin po vysazení v roce 2013 a především míra poškození mrazem po zimě 2013/2014 a následná vitalita v druhé vegetativní sezoně 2014 a zakončena hodnocením poškození po zimě 2014/2015. Autor vitalitu, počet pastí (listů) a velikost rostlin zapisoval do tabulek po čtrnácti dnech a tyto tabulky jsou součástí práce pro představu o růstu rostlin v podmínkách České republiky. Ve statistické části je vyhodnocena změna vitality v rámci stanoviště. Dále je zde vyhodnocena míra poškození jednotlivých druhů po zimě a porovnání jednotlivých stanovišť mezi sebou ve výšce jednotlivých rostlin a počtu pastí vytvořeních danými druhy. Bylo zjištěno, že pěstování masožravých rostlin v podmínkách střední Evropy je možné a záleží pouze na výběru vhodného druhu do dané lokality. Dále bylo zjištěno, že masožravé rostliny lze pěstovat i v nadmořské výšce 727 m a to s dobrými výsledky. Do tohoto prostředí se hodí z druhů testovaných v této práci především druhy S. purpurea subsp. purpurea, S. oreophila, P. vulgaris, P. grandiflora, P. grandiflora subsp. rosea x poldinii, D. intermedia, D. x hybrida, D. filiformis, D. muscipula. Dále zde mohou přežívat i jiné druhy jako jsou S. rubra subsp. jonesii, S. flava var. flava, D. binata var. binata, ale tyto druhy zde nemají již takovou vitalitu jako jiné druhy. Do této nadmořské výšky se nehodí druhy jako S. rubra subsp. alabamensis, S. leucophylla, S. alata, které zde vymrzají a nejsou příliš vitální. Spíše zde přežívají, až živoří v porovnání se stanovišti v nižší nadmořské výšce. Do středních poloh kolem 400 m n. m. lze vysadit druhy S. purpurea subsp. purpurea, S. oreophila, , S. flava var. flava, S. rubra subsp. jonesii, S. rubra subsp. alabamensis, P. vulgaris, P. grandiflora, P. grandiflora subsp. rosea x poldinii, D. intermedia, D. x hybrida, D. filiformis, D. muscipula. Dále lze vysadit i druhy S. leucophylla, S. alata, ale je třeba počítat s menší tvorbou pastí něž u jiných druhů a s možností vyššího poškození mrazy. Do nízkých poloh kolem 200 m n. m. lze doporučit všechny výše zmíněné druhy, ale je třeba počítat s tím, že druhy S. purpurea subsp. purpurea, S. oreophilla zde při vysokých letních teplotách mohou přirůstat nepatrně méně. Druhy P. vulgaris, P. grandiflora a P. grandiflora subsp. rosea x poldinii je třeba vysadit na co nejvlhčí místo rašeliniště a přistínit především v období letních veder, jinak hrozí úhyn rostlin a snížení vitality, tak jako se stalo na stanovišti v Praze, kde po létě 2014 zůstalo jen malé množství rostlin. Dále bylo zjištěno, že D. capensis dokáže přežít v kořenech i mráz kolem -13,5 °C, ale její vitalita v následujícím vegetativním období je nižší a následující zimu uhyne. Proto je spíše vhodná jako letnička, nebo aby se zapustila i s květináč

Abstract:

em do rašeliniště a na zimu uložila v bezmrazé místnosti. Druhy S. minor var. minor, S. psittacina byly vysazeny až v roce 2014 a oproti ostatním druhům dokázaly přežít jednu zimu. Nelze posoudit, zda jsou vhodné do venkovního rašeliniště, jelikož u nich nebylo možné pozorovat vitalitu v následující sezoně, ale z výsledku první zimy je zřejmá vhodnost do středních a nižších poloh. Na závěr je třeba podotknout, že zimy 2013/2014 a 2014/2015 nebyly zcela běžné pro zimu ve střední Evropě a mrazy nepřesáhly teplotu - 13,5 °C v zimě 2013/2014 a - 12,2 °C v zimě 2014/2015. Tvrdit, že masožravé rostliny jsou plně mrazuvzdorné nelze, jelikož nezažily naši běžnou zimu a už vůbec ne mrazy přes -15 °C a více, které by mohly být pro rostliny již smrtelné.

Abstract:

This thesis is devoted hardiness selected species of carnivorous plants in central Europe . The aim is to provide information about hardiness selected species of carnivorous plant, and their year-round outdoor cultivation in central Europe and validate these findings in their own experiment. Review of literature describes the characteristics of carnivorous plants and the degree of danger to the species growing naturally in the Czech Republic. Description families and their habitats of individual species. The practical part is focused on genera Sarracenia, Drosera, Dionaea and Pinguicula. Here is the origin of the plants described their appearance and vitality. Selected representatives of these species were grown in outdoor conditions in Central Europe at three sites with different altitude and in Prague, Klatovy and Chotěšově u Velhartic. During the experiment was monitored vitality of the plants after planting in 2013 and above the rate of frost damage after the winter of 2013/2014 and subsequent vegetative vigor in the second season in 2014 and topped assessment of damage after the winter of 2014/2015. Author vitality, the number of traps (leaves) and size of plants write to the tables after fourteen days and these tables are part of the work for the concept of plant growth in the Czech Republic. In the statistical part of the evaluation of changes vitality within the habitat. There is also evaluated the rate of damage for each species compared to the winter and various stations among themselves at a height of individual plants and the number of traps generated by a given species. It was found that growing carnivorous plants in central Europe is possible and depends only on the selection of an appropriate species to the site. Furthermore, it was found that the carnivorous plants can be grown at an altitude of 727 mA with good results. Within this environment fits of species tested in this work, especially the species, S. purpurea subsp. purpurea, S. oreophila, P. vulgaris, P. grandiflora, P. grandiflora subsp. rosea x poldinii, D. intermedia, D. x hybrida, D. filiformis, D. muscipula. but these species are no longer have such vitality as other species. Not suitable for this altitude species such as S. rubra subsp. jonesii, S. flava var. flava, D. binata var. binata which gradually freezes here and there are too vital to survive here rather languish with the comparison of habitat at a lower altitude. To the middle position of about 400 m can be planted species S. purpurea subsp. purpurea, S. oreophila, S. flava var. flava, S. rubra subsp. jonesii, S. rubra subsp. alabamensis, P. vulgaris, P. grandiflora, P. grandiflora subsp. x rosea poldinii, D. intermedia, D. x hybrida, D. filiformis, D. muscipula. Further species can be planted S. leucophylla and S. alata, but to be reckoned with smaller production traps than in other types as the possibility of higher frost damage. In the low position about 200 meters above sea level can recommend all of the above species, but is to be expected that the species S. purpurea subsp. purpurea, S. oreophilla here during high summer temperatures may accrue slightly less. Types of P. vulgaris, P. grandiflora and P. grandiflora subsp. poldinii x rosea should be discontinued at the dampest place moorland and přistínit especially during the summer heat. Otherwise, there is a reduction in mortality of plants and vitality, as it happened at the station in Prague. Where after the summer 2014 leaving only a small number of plants. It was further found that D. capensis can survive in the roots and frost around - 13.5 °C, but its vitality in the following vegetative period and lower dies coming winter. Therefore, it is more suitable as an annual, or to put down with a flowerpot in a peat bog in the winter imposed without fros room. Types of S. minor var. minor, S. psittacina were planted in 2014 and compared with other species to survive one winter and so can not be assumed that they are suitable f

Abstract:

or outdoor peat bog. Since they could not be observed vitality in the following season, but the outcome of the first winter can show the suitability of the mid and lower elevations. Finally, I must remark that the winter 2013/2014 and 2014/2015 were quite normal for winter in Central Europe and the frosts do not exceed the temperature - 13.5 °C in winter 2013/2014 and - 12.2 ° C in winter 2014/2015 therefore argue that carnivorous plants are not fully hardy, not experienced since our normal winter and already at all frosts not over -15 °C or more, which could be fatal to plants already.

Keywords

masožravé rostliny, zimovzdornost, venkovní kultivace, vitalita, zahradní rašeliniště

Keywords

carnivorous plants, outdoor cultivation, vitality, peat bog garden, hardiness

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 9. 4. 2015

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Aleš Holík

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Master programme / field:
Horticulture / Market Horticulture