Vznik polského státu a utváření jeho východních hranic v letech 1918 až 1921

Petr KAČÍREK

Master's thesis

The establishment of the Polish state and the formation of eastern borders in the years 1918 to 1921

Abstract:

Znovuobnovením polského státu v roce 1918 vyvrcholily snahy několika generací polských elit o získání samostatnosti pro polský národ. První světová válka se stala katalyzátorem událostí a její výsledky se staly jedním ze základních předpokladů pro konkrétní úvahy o polské státnosti. Samotná podoba a forma obnoveného státu však zůstávaly i v době vyhlášení otázkou bez jasné odpovědi. Právo polského národa na sebeurčení bylo chápáno napříč polskými elitami poměrně rozdílně ve vztahu ke státnímu zřízení a geografickému rozsahu možného polského státu. Představy o vnitřním uspořádání nakonec vyústily ve vznik republiky. Úvahy o stanovení hranic vycházely z hranic historických, ale naprosto zásadní byla otázka práva národů na sebeurčení (prosazovaná na konferenci v Paříži), a stejně tak důležitá byla i otázka sousedních států a jejich představ o vytyčení hranic. Polsko se ocitlo ve složité situaci. Ve snaze prosadit své představy, nároky a zájmy v otázce hranic a logicky následujícímu protitlaku okolních zemí byl v prvních letech polský stát v několika vojenských konfliktech se svými sousedy. Tento fakt posléze výrazně determinoval mezinárodní situaci polského státu a promlouval i do situace vnitropolitické. V obou případech po celé meziválečné období. Práce si klade za cíl přiblížit proces utváření východní hranice obnoveného polského státu v letech 1918-1921. Primárně budou analyzovány polské ambice v souvislosti s geografickým rozsahem státu a limity, jichž tyto ambice dosáhly v místním, mezinárodním a vojenském kontextu ve vztahu k východní hranici státu. Stěžejní otázky práce se týkají tehdy existujících východisek a možností pro ustavení hranice. V první řadě se zaměříme na postup samotného vytyčení hranice. Dále nastíníme míru její možné politické i vojenské obhajitelnosti v následujících letech. Zodpovíme také, do jaké míry byla nevyhnutelná její revize v následujících letech. Základním metodologickým východiskem při práci bude historická analýza literatury, příspěvků z konferencí a dalších shromážděných materiálů, které se věnují vnitropolitické, mezinárodní, vojenské i hospodářské situaci polského státu v letech 1918-1921. Pro kontext a pochopení celé problematiky je potřeba do zkoumaného období zahrnout i události první světové války na polském území a vývoj situace ohledně polské problematiky na mezinárodní úrovni z pohledu centrálních mocností, dohodových mocností a polských reprezentantů. Po rozboru sebraných materiálů a syntetizaci obsahů bude proveden chronologický popis událostí ve snaze diachronním pohledem vysledovat stěžejní aspekty, které provázely proces určení východní hranice polského státu ve vytyčeném časovém úseku. Tyto aspekty poté vytvoří argumentační pole pro zodpovězení hlavních otázek práce. Zodpovězení otázek povede k pojmenování a konsolidaci klíčových elementů, které zásadním způsobem ovlivnily konečné ustavení východní hranice. Zároveň bude provedeno zhodnocení situace po finálním vytyčení hranice v kontextu budoucích událostí.

Abstract:

In the renewal of the Polish state in 1918 culminated in the efforts of several generations of Polish elites to gain independence for the Polish nation. The First World War became a catalyst for events and its results became one of the basic preconditions for concrete reflections on Polish statehood. However, the very form of the restored state remained a question without a clear answer even at the time of the proclamation. The right of the Polish nation to self-determination was understood relatively differently across Polish elites in relation to the state system and the geographical scope of a possible Polish state. The idea of an internal arrangement eventually resulted in the establishment of a republic. Thoughts on setting boundaries were based on historical boundaries, but the question of the right of nations to self-determination (promoted at the Paris conference) was absolutely crucial, as was the question of neighboring states and their ideas about demarcating borders. Poland found itself in a difficult situation. In an effort to assert its ideas, demands and interests on the issue of borders and the logically subsequent counter-pressure of the surrounding countries, the Polish state was in several military conflicts with its neighbors in the first years. This fact later significantly determined the international situation of the Polish state and spoke to the domestic political situation. In both cases throughout the interwar period. The work aims to approach the process of forming the eastern border of the restored Polish state in the years 1918-1921. Primarily, Polish ambitions will be analyzed in relation to the geographical scope of the state and the limits that these ambitions have reached in the local, international and military context in relation to the eastern border of the state. The main questions of the work concern the then existing starting points and possibilities for establishing a border. First of all, we will focus on the process of demarcating the border itself. We will also outline the extent of its possible political and military defensibility in the coming years. We will also answer to what extent its revision was inevitable in the coming years. The basic methodological starting point for the work will be a historical analysis of literature, conference papers and other collected materials that deal with the domestic, international, military and economic situation of the Polish state in the years 1918-1921. For the context and understanding of the whole issue, it is necessary to include in the period under review the events of the First World War on Polish territory and the development of the situation regarding Polish issues at the international level from the perspective of central powers, Allied powers and Polish representatives. After the analysis of the collected materials and the synthesis of the contents, a chronological description of the events will be performed in an effort to trace the key aspects that accompanied the process of determining the eastern border of the Polish state in the set time period. These aspects then create an argumentative field to answer the main questions of the work. Answering the questions will lead to the identification and consolidation of key elements that have fundamentally influenced the final establishment of the eastern border. At the same time, an evaluation of the situation will be made after the final demarcation of the border in the context of future events.

Keywords

Polsko, Německo, Rakousko-Uhersko, Ukrajina, Litva, Piłsudski, Dmowski, hranice, první světová válka, obnovení samostatnosti, poválečné uspořádání, polsko-sovětská válka, polsko-ukrajinská válka, polsko-litevská válka, Polské království, druhá Polská republika

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 30. 4. 2021

Accessible from:: 31. 12. 2999

Thesis defence

• Supervisor: Doc. PhDr. Lukáš Novotný, Ph.D.

University of West Bohemia

Faculty of Arts

Master programme / field:
History Studies / Modern History