Rozmnožování a technika lovu za použití jedu u varana komodského (Varanus komodoensis)

Dominik Olšák

Bachelor's thesis

Reproduction and technique of hunting with using venom at Komodo dragon (Varanus komodoensis)

Abstract:

Populace varana komodského se vyskytuje na ostrovech Flores, Komodo, Rinca, Gili Motang a Gili Dasami. Na ostrově Pandar byl již prohlášen za vyhynulého. Část populace na ostrově Rinca se skládá spíše z menších a středně velkých jedinců, kdežto na ostrově Komodo se nachází více velkých jedinců.Varani komodští se páří od května do srpna. Období páření je doprovázeno samčími zápasy. Samice klade vejce do hnízda převážně v září. Hnízdo staví v nižších oblastech s listnatým lesem, na savaně nebo ve svahu. Vejce se vyvíjí okolo 220 dní. Mladí varani mají odlišné zbarvení a loví aktivním způsobem.V dospělosti jsou plně anatomicky přizpůsobeni k lovu ze zálohy. Mají vidlicovitý jazyk, stejně jako hadi. Jazykem zachytávají chemické signály a přenáší je na Jakobsonův orgán. Lebka je uzpůsobena tahu ve ventrokaudálních směrech a čelisti mají schopnost kineze. Varani mohou díky kinezi dobře chytit kořist do čelistí, i přes to, že čelisti nedokážou vyvinout stejnou sílu skusu, jako u jiných obratlovců. Aby způsobil rozsáhlá zranění využívá pleurodontních zubů, které jsou zahnuté dozadu a pilovité.S bakteriemi nalezenými ve slinách nebyla určena žádná evoluční spojitost a úmrtí kořisti je spíše náhodné. Kdežto jed, který se tvoří ve žlázách ve spodní čelisti, se skládá z proteinů AVIT, sekreční proteiny bohaté na cystein (CRISP), kalikrein, natriuretický peptid a fosfolipáza A2 typu III. Složení jedu je podobné a srovnatelné s jedem hadím. Jed způsobuje v ráně silnou bolest, šok z nízkého krevního tlaku, podporuje krvácení vlivem blokace srážení krve, zamezuje svírání hladkého svalstva cév a způsobuje znehybnění kořisti. Bylo zjištěno, že jed má navíc dlouhodobý účinek a některé jeho projevy přetrvávají i několik hodin.

Abstract:

Population of Komodo dragon occurs on an islands Flores, Komodo, Rinca Gili Motang and Gili Dasami. On a Pandar island he was already declared for extinct. Part of population on the Rinca island is made rather of smaller and medium – sized monitors, while on the Komodo island there are more large individuals.Komodo dragons mate from May to August. Mating season is accompanied by male matches. Female lays eggs in a nest mainly in September. She builds the nest in lower areas with deciduous forest, on a savanna or on a slope. The eggs develop for about 220 days. Young varans have a different color and they are hunting in an active way.In adulthood, they are fully anatomically adapted to be ambush predators. They have a forked tongue just like snakes. They use their tongue to sense chemical signals and they transmit them to Jacobson´s organ. The skull is adapted to the pull in the ventrocaudal directions and the jaws have the kinesis ability. Varans can catch prey well in the jaws through the kinesis despite the fact, that the jaws can´t develope the same bite strenght as with other vertebrates. He uses a pleurodont teeth whitch are curved back and serrated, in order to cause extensive injuries.With bacteria found in saliva, no evolutionary conection has been identified, and the death of the prey is rather random. But venom, that forms in a glands in the lower jaw consists of AVIT proteins, cysteine-rich secretory proteins (CRISP), kallikrein, natriuretic peptide, and phospholipase A2 type III. The composition of the venom is similar and comparable to the snake venom. Venom causes severe pain in the wound, shock of the low blood pressure, supports bleeding due to blocking blood clotting, prevents constriction of the smooth muscle of the blood vessels and immobilizes prey. It was found, that the venom has a long-lasting effect and some of its symptomes persist for several hours.

Keywords

varanus komodoensis, reprodukce, jed

Keywords

varanus komodoensis, reproduction, venom

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 21. 4. 2018

Thesis defence

• Supervisor: Ing. Štěpán Kubík, Ph.D.

Czech University of Life Sciences Prague

Faculty of Agrobiology, Food and Natural Resources

Bachelor programme / field:
Animal Science / Companion Animals