Možnosti psychodiagnostiky v kontextu zvládání extrémně náročných situací

Bc. Markéta Chmelíková

Diplomová práce

Possibilities of psychodiagnostics in the context of highly challenging situations

Anotace:

Moderní armády se v současné době zaměřují na minimalizaci možných rizik a na predikci žádoucích forem chování a výkonů vojenských lídrů. Cílem předkládané pilotní studie s využitím experimentu (N=24) bylo zmapování možností specifické kombinace psychodiagnostických a fyziologických diagnostických metod pro predikci osob, které disponují vhodným vybavením pro zvládání zvýšené stresové zátěže. Výzkumný soubor tvořilo celkem 24 osob ve věku mladé dospělosti (N= 24), z toho 66,7 % žen a 33,3 % mužů. Výzkumný design byl realizován prostřednictvím čtyřiadvacetihodinového mezisubjektového experimentu s experimentální skupinou (N= 13; M= 38,5 %, F= 61,5 %), která se po celý průběh nacházela v protiatomovém krytu, který měl simulovat zatížené prostředí, a se skupinou kontrolní (N= 11; M= 27,3 %, F= 72,7 %), která stejný čas strávila v uzavřené třídě. Obě skupiny byly vyrovnány z hlediska typu studia pohlaví na základě vstupních fyziologických měření. Nástroje použité v experimentu se skládaly z testové baterie zaměřené na mapování vybraných osobnostních charakteristik: BFI-2, SD-3, ERQ, FSS a UPPS - P, testové baterie testů koncentrace pozornosti: Test pozornosti d2 a Bourdonova zkouška, a z měření fyziologických dat pomocí zařízení MaxPulse: srdeční frekvence, tělesný stres, mentální stres, odolnost proti stresu, stresové skóre. Experimentální a kontrolní skupina se signifikantně lišily (p= 0,007; U= 117) v celkovém výkonu (VHS) v Bourdonově zkoušce při 4. měření; dále se lišily (p= 0,011; U= 28,5) v celkové chybovosti (CHHS) v Bourdonově zkoušce při 3. měření a dále se lišily (p= 0,015; U= 112,5) v počtu chyb záměn (Ch2HS) v Testu pozornosti d2 při 3. měření. I přes předpoklad, že čtyřiadvacetihodinový pobyt v protiatomovém krytu se při spánkové deprivaci projeví zhoršenou kognitivní výkonností, bylo toto očekávání signifikantně potvrzeno pouze v minimálním rozsahu. Ačkoli se tedy experimentální a kontrolní skupina povětšinou významně nelišily, což mohlo být dáno také například nutností volit neparametrické metody analýz vzhledem k velmi malému počtu participantů, je toto zjištění fundamentálním vhledem do problematiky zvládání stresu v extrémních situacích, která je pro efektivní vedení armády klíčová. Výsledky naznačují, že čtyřiadvacetihodinový pobyt v krytu spolu s nedostatkem spánku zřejmě nesimuluje pro jedince dostatečný stres, což by se odrazilo na úrovni kognitivní výkonnosti.

Abstract:

Modern armies currently focus on minimizing potential risks, including predicting desirable forms of behavior and performances of military leaders. The aim of the submitted pilot study using an experiment (N=24) was to map the possibilities of a specific combination of psychodiagnostic, physiological diagnostic methods for predicting people who possess suitable equipment for coping with increased stress load. The research set consisted of a total of 24 young adults (N=24), 66.7 % female and 33.3 % male. The research design was realized through a twenty-four-hour inter-subject experiment with an experimental group (N=13; M=38.5%, F=61.5%) that spent the entire course in a fallout shelter to simulate a stressed environment, and a control group (N=11; M=27.3%, F=72.7%) that spent the same time in a closed class. The two groups were balanced in terms of type of sex study based on input physiological measurements. The tools used in the experiment consisted of a test battery aimed at mapping selected personality characteristics: BFI-2, SD-3, ERQ, FSS and UPPS-P, a test battery of attention concentration tests: Attention test d2 and Bourdon test, and the measurement of physiological data using the MaxPulse device: heart rate, body stress, mental stress, resistance to stress, stress score. The experimental and control groups differed significantly (p= 0.007; U= 117) in total performance (VHS) in the Bourdon test at Measure 4; they differed further (p= 0.011; U= 28.5) in total error (CHHS) in the Bourdon test at Measure 3; and they differed further (p= 0.015; U= 112.5) in number of substitution errors (Ch2HS) in the Attention Test d2 at Measure 3. Despite the assumption that a 24-hour stay in a bomb shelter would result in impaired cognitive performance during sleep deprivation, this expectation was significantly confirmed only to a minimal extent. Thus, although the experimental and control groups did not differ significantly for the most part, which may also have been due, for example, to the need to choose non-parametric methods of analysis due to the very small number of participants, this finding is a fundamental insight into the issue of stress management in extreme situations, which is crucial for effective military leadership. The results suggest that a 24-hour stay in a shelter along with lack of sleep does not seem to stimulate sufficient stress for the individual, which would be reflected in the level of cognitive performance.

Klíčová slova

experiment, extrémní kontext, protiatomový kryt, psychodiagnostika, vojenský leadership, extreme context, nuclear shelter, psychodiagnostics, military leadership

Jazyk práce: čeština

Datum vytvoření / odevzdání či podání práce: 6. 12. 2022

Obhajoba závěrečné práce

• Obhajoba proběhla 18. 1. 2023
• Vedoucí: doc. PhDr. Iva Burešová, Ph.D.
• Oponent: doc. Ing. Mgr. David Ullrich, Ph.D.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Magisterský studijní program / obor:
Psychologie / Psychologie