Básnické dílo Antonína Brouska do roku 1989 - Východiska, inspirace a možnosti interpretace

Mgr. Lucie ANTOŠÍKOVÁ

Doctoral thesis

The Poetical Works of Antonin Brousek till 1989: Resources, Inspirations and Interpretation

Abstract:

V předkládané práci se věnujeme poezii Antonína Brouska v rozsahu od jeho básnických počátků do roku 1989, tedy od debutu Spodní vody přes sbírky vzniklé v Československu ? Netrpělivost, Nouzový východ, knihy veršů publikovaných v exilu ? Kontraband, Zimní spánek, až k publikaci Vteřinové smrti, která získala v roce 1995 Cenu Jaroslava Seiferta. Už od první publikované sbírky se Antonín Brousek profiloval jako nadmíru senzitivní autor, akcentující ve svém přístupu ke světu ostře kritický nadhled a určitou nesmlouvavost. Svou tvorbou během let dokázal, že potřeba ?ručit za dílo životem? patří k jeho nejvýraznějším autorským vlastnostem. I díky tomu je možné nahlížet jeho básně jako záznam lidského bytí v konkrétním čase. Kritické ohledávání možností jazyka a pravdivého vyjádření doplnil v jeho díle po odchodu do emigrace v roce 1968 komplex motivů spjatých s problémem paměti, aby se následně obě témata propojila ve snaze po znovunalezení osobnostní identity i vlastní příslušnosti k celku. S poukazem na vněliterární společensko-historickou situaci, jež zásadním způsobem poznamenala život básníka a básníkovu konkrétní obraznost vyrůstající z předmětného světa okolní skutečnosti, jsme pro přístup k dílu zvolili metodiku akcentující současného recipienta a jeho možnosti pochopení veršů. Snažili jsme se nabídnout možné interpretační přístupy vycházející z aktuální podoby životní zkušenosti dnešního čtenáře a jeho všeobecných znalostí historie. Ve vztahu k exilové literatuře obecně a rezonanci československé poválečné emigrace v kolektivní paměti české společnosti věnujeme v předkládané práci prostor zkoumání specifik fenoménu exilové literatury a sledujeme, nakolik je Brousek svou poezií naplňuje. Zároveň jsme se v naší práci pokusili dokázat, že obecná témata exilu mají své místo i v dnešní době, že rezonují s pocitem osamělosti, jejž zakouší člověk ve společnosti 21. století.

Abstract:

In the presented work we cover the poetry of Antonín Brousek within the range starting as of his poetic beginnings in 1989, i.e. from his debut "Spodní vody" (Bottom water), through collections that were made in Czechoslovakia - "Netrpělivost" (Impatience), "Nouzový východ" (Emergency Exit) - books of poetry published in the exile - "Kontraband" (Contraband), "Zimní spánek" (Winter sleep) - up to the publication "Vteřinové smrti" (One-second deaths) which was awarded in 1995 with the Jaroslav Seifert prize. Starting as of his first published collection, Antonín Brousek had established his profile as an excessively sensitive writer who accents in his approach to the world a sharp critical overview and certain detached view. Through his work he proved by time that the need to "guarantee the work with your life" belongs to his most distinctive writer's characteristics. Also thanks to this fact it is possible to look at his poetry as it is a record of human existence in specific time. The critical search for the language possibilities and its true expressions was completed in his work after his emigration in 1968 by a complex of motives connected to the problem of memory. Furthermore both topics were interconnected in his effort to find again his personal identity and his own affiliation with the whole. With reference to the inner literal social-historical situation which left a crucial marks on the life of the poet, his specific imagination growing out from the material world of the surrounding reality, to approach his work we decided to choose the method that would accent the current recipient and his/her possibilities to approach and handle the verses. We tried to offer possible interpretative approaches coming from the current state of a today's reader's life experience and his/her overall historical knowledge. Referring to the exile literature in general and to the resonance of the Czechoslovakian after-war emigration in the collective memory of the Czech society, we devote in the presented work space for investigation of the specifics of the exile literature phenomenon, and furthermore we observe how much is Brousek able to fulfil that with his poetry. At the same time we tried to prove in this work that even general topics of exile have their place even in this age, as they resonate with the feeling of loneliness which people experience in the 21st century.

Keywords

česká poezie, exilová literatura, kolektivní paměť, Antonín Brousek

Language used: Czech

Date on which the thesis was submitted / produced: 28. 5. 2013

Accessible from:: 28. 5. 2013

Thesis defence

• Supervisor: Doc. PaedDr. Iva Málková, Ph.D.

University of Ostrava

Faculty of Arts

Doctoral programme / field:
Theory and History of Literature / Theory and History of Czech Literature